Galerie Jaroslava Fragnera otevírá výstavu Dialogy v čase / Hommage à Ricardo Bofill, ve které se zaměřuje na současnou architekturu v historickém kontextu na území České republiky. Od středy 16. listopadu představí více jak pět desítek realizovaných rekonstrukcí, novostaveb, ale i intervenci do veřejného prostoru napříč republikou.
Ještě před dvěma lety tu byla jedna ze stovek pražských proluk. Vybetonovaný plácek, kde byla dříve omšelá vietnamská tržnice, míjeli kolemjdoucí prakticky bez povšimnutí – protože tu vůbec nic nebylo. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof to však změnili. Vyrostl zde Manifesto Market Anděl.
Plzeňská základní škola Slovanská alej má prostor před areálem nově upraven podle přání svých žáků, kteří ho sami pomohli navrhnout. V krajském městě je to zatím ojedinělý projekt spolupráce dětí, architektů, školy, obvodu Plzeň-Slovany a města, který stál sedm milionů korun z plzeňského rozpočtu.
Co podmiňuje kvalitu veřejného prostoru u developerských projektů? Nejen o tom jsem si povídala s krajinářskou architektkou Štěpánkou Endrle (Šmídovou), jejíž ateliér se již dvacet let věnuje široké škále projektů velkého i malého měřítka.
Rekonstrukce prostorů mezi jednotlivými halami v Pražské tržnici v Holešovicích vyjde na necelých 50,3 milionu korun. Uličky a meziprostory změní podle svého vítězného návrhu Studio Perspektiv, které zvítězilo v magistrátním tendru. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní. Majitelem areálu tržnice je hlavní město, které jej postupně opravuje.
Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 309 mil. Kč bez DPH na rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad. Záměr schválili pražští radní, kteří zároveň odhlasovali, že projekt rekonstrukce město převezme od Prahy 3. Práce na úpravách, které se připravují přes 20 let, by podle dřívějších informací měly začít koncem letošního roku.
Umění dočasné i trvalé, pomníky i performance. Výtvarné umění, které zasáhlo či zasahuje a ovlivňuje český veřejný prostor v novodobé historii je tématem nové výstavy s názvem „z galerie VEN! / Umění v českém veřejném prostoru po roce 1989“, která je k vidění v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze.
Nová vyhlídková věž na Smíchově, pocta Egonu Bondymu, interaktivní Vzduchohledna upozorňující na změny v životním prostředí, nebo díla zaměřená na mizející zeleň či možnosti využití dešťové vody. Letošní Landscape festival přináší do Prahy na pět desítek uměleckých a architektonických intervencí a děl renomovaných tvůrců z Čech i zahraničí i studentů uměleckých škol a architektury.
Aktuální vydání časopisu ASB je tentokrát věnováno veřejnému prostoru a občanské vybavenosti v developerských projektech. O developerských projektech se totiž ne vždy mluví v superlativech. Ať už mezi architekty, municipalitami nebo širší veřejností. Příčin je celá řada. V mnoha ohledech se jejich úroveň zvyšuje, stále je však na čem pracovat. Představíme právě takové příklady dobré praxe.
Město na soutoku čtyř řek, západočeská metropole Plzeň, má jistě mnoho co nabídnout. Nicméně pokud jste vystoupili na zdejším vlakovém nádraží, museli jste si nejspíš nutně klást otázku, kde to hledat. A také zda jste náhodou nepřejeli stanici o čtyřicet let nazpět.
Český veřejný prostor se může pochlubit mezinárodním úspěchem. Do užšího shortlistu 40 nominovaných děl na cenu Mies van der Rohe Award 2022 byla vybrána revitalizace pražských náplavek od architekta Petra Jandy. Seznam zveřejnily pořadatelé soutěže - Evropská komise a Nadace Miese van der Rohe.
Hlavní nádraží Ostrava je důležitým dopravním uzlem a zároveň jednou z nejvýznamnějších vstupních bran do města, jeho aktuální využití a vzhled však neodpovídají současným potřebám ani očekáváním cestujícím, je proto dlouhodobě centrem pozornosti. Město proto vyhlásilo veřejnou zakázku na zpracovatele urbanistického návrhu okolí nádraží.
Nové náměstí, jež do roku 2025 vznikne v prostoru mezi stávajícím autobusovým nádražím a ulicí Na Žertvách v Praze 8, se stane hned v několika ohledech ukázkovým příkladem řešení městského veřejného prostoru.
Bylo zapotřebí několikeré změny vedení MČ a asi dvacet let na to, aby se projekt revitalizace dostal do stádia realizace. Jak vypadá výsledný návrh?
Veřejný prostor má nejen fyzický (architektonický), ale také sociální rozměr. Probíhá však při jeho plánování, realizaci a údržbě dialog mezi sociology, architekty a dalšími odborníky? V čem jsou pohledy jednotlivých profesí shodné, v čem se liší a jak pomoct kvalitní mezioborové spolupráci?
