Přáli jste si někdy místo balkonu velkou zahradu plnou stromů, voňavých květin a příjemného posezení? Jen si to zkuste představit: ráno otevřete okno a slyšíte bzukot hmyzu. Vůně magnolie vám připomene, že je čas na jógu. A to nemluvím o sladkých, nezbytných jahodách, které přímo lákají ke zpracování.
Proluku, která vznikla stržením vybydleného činžovního domu na rohu ulic Milady Horákové a Koliště v centru Brna, za dva roky vyplní administrativní budova se střešní zahradou. Developerská společnost Trikaya projekt pojmenovala Landmark a chce začít stavět ještě v letošním prvním pololetí.
Zástavba nenávratně zabírá půdu, která by jinak byla vhodná například pro pěstování plodin či výsadbu zeleně. Ve svých rodinných domech toto reflektoval již Le Corbusier – ten díky tomu, že přízemí vysunul na pilotech nad zem, umožnil využívání země pod domem.
Městské prostředí se vyznačuje velkým množstvím zastavěných a zpevněných ploch, které negativně ovlivňují mikroklima, kvalitu půdy a koloběh vody. Nízké albedo a znečištění ovzduší přispívají ke zvyšování teplot ve městech. Obecně platí, že teplota v městském prostředí je vyšší než ve volné krajině, tento jev se označuje jako tepelný ostrov města. Jednou z možností, jak zlepšit mikroklima ve městech, je využití vegetace. V místech, kde není kvůli husté zástavbě možné vysazovat zeleň do rostlého terénu, mohou být rostliny vysety či vysázeny na střechách budov.
