Jak vypadá renovace rodinného domu v zástavbě, kde je architektka zároveň klientkou? Propojuje interiér s exteriérem na všech úrovních. Jako v případě tohoto starého, více než stoletého rodinného domu v městské části Prahy, který díky renovaci dosáhl téměř pasivního standardu.
Prvorepubliková vila na předměstí Prahy nevypadala na první pohled jako noblesní bydlení. Kompletní rekonstrukci proto pojalo studio No Architects trochu jinak, než je obvyklé. Dům vyčistili, přešili a sjednotili nesouměrné záplaty. Upravili střih na míru, dali novou podšívku, místo knoflíků přidali zip a celý ho prodloužili. Najednou v něm není zima a skvěle se nosí.
Obyčejný, vesnický dům s podkrovím a malým sklepem stojí uprostřed rohového pozemku v osadě Baně jihovýchodně od Zbraslavi. Jeho osud ovlivnil požár, který nenávratně poškodil zejména stropy a střechu. Novými majiteli domu se stali manželé se dvěma dětmi, kteří si přáli dům rekonstruovat, přistavět větší garáž a navrhnout novou podobu zahrady.
Hlavní cenu získali Jiří a Barbora Weinzettlovi z Atelieru 111 architekti za návrh rodinného Domu na Kozině v Trhových Svinech. Ve finále letošního ročníku České ceny za architekturu porota vybírala mezi pěti díly. Vítěz i Finalisté se etablovali z 29 nominovaných prací, které ČKA představila v červnu tohoto roku.
Rekonstrukce z roku 2018 od studia Fuertes-Penedo Arquitectos ve španělském přímořském městě Muros v okrese Muraflores netradičně kombinuje beton a kámen.
Architektonická kancelář Mar Plus Ask navrhla na jednom z horských kopců Mallorky dvojici olivových domků s velmi specifickým využitím - jako offline oázu klidu pro umělce.
Ekologickému a etickému stavebnictví se intenzivně věnuje od roku 2009. Eliška Turanská věří, že promyšlená architektura a použití správných materiálů nedělají dům dražším, ale kvalitnějším.
Na první pohled křičí řadové domy v této ulici na Praze 6: „Jsme čisté devadesátky!“ Jsou reliktem doby, kdy do Česka dorazil kapitalismus a namísto šumperáku z pokoutně sehnaných cihel se začaly stavět domy s nádechem do té doby nepoznaného Západu, což se projevovalo třeba pseudomansardovými střechami. Samotné dispoziční řešení však bylo velmi tristní a nedostačující, pokud jde o moderní bydlení.
Přibližně třetina Čechů žije na sídlištích, v Praze je to dokonce až polovina obyvatel. Poptávka po modernizaci sídlišť roste. Jak se dají sídliště udržitelně rozvíjet, adaptovat na změnu klimatu a jak v nich budovat komunitní život?
Pokud bychom úspěšnost realizací poměřovali jen velikostí zastavěné plochy, projekt z Prahy 10 by nejspíš nezabodoval. Koneckonců, ateliér re:architekti studio k parametrům stávajícího objektu přidali jen něco kolem 90 centimetrů. Jenže i necelý metr navíc může nabídnout více prostoru k životu.
Nekvalitní zateplování bez příslušného projektanta, přetěžování nosných konstrukcí dostavbami, často „divoké“ úpravy interiérů doprovázené bouráním dodatečných otvorů u nenosných, ale i nosných stěn, zřizování zelených střech bez statického posouzení únosnosti konstrukce… To jsou jen některé prohřešky, s nimiž se při stavebních úpravách panelových domů setkávají odborníci.
Chlístov u Neustupova, kousek nad nebolickým rybníkem, mezi Borkem a Malovicemi? Takový popis cesty nutí člověka pátrat v podrobných mapách a skutečně činí z Hojšína krásně ztracenou samotu. Samotu, kterou ale nejprve museli k životu probrat architekti.
Trhové Sviny nejsou zrovna světová metropole, a to je možná jejich největší klad. Rázovité jihočeské městečko si ve vnitřním obvodu svého historického jádra totiž stále uchovává to, co je činí originálním a mimořádným. A právě z této esence bezprostřední autentičnosti pak těží propojený dvoj-Dům na Kozině.
Po téměř deseti letech příprav otevřela Vysoká škola uměleckoprůmyslová svou novou budovu. Transformací nevyužívané základní školy v Mikulandské ulici vzniklo Technologické centrum, které nabízí studentům zejména dílenské zázemí. Budova má také prostory pro teoretickou výuku, výstavy, společenské akce nebo konference. Podle dřívějších informací měla přestavba stát asi 420 milionů korun.
Obnova bytových domů trvale přináší zásadní zlepšení jejich tepelně-technických vlastností již celá desetiletí. Původně vzhledově nepěkné domy se promyšlenou rekonstrukcí poměrně rychle přeměňují v pohledově estetické bytové objekty, což má v konečném důsledku pozitivní dopad jak na celkový vzhled lokality, ve které se nacházejí, tak i na lidi, pro které daná lokalita tvoří příjemný domov.
