Kámen, nikoliv beton. Pleskotův návrh úpravy keltského hradiště Závist dozná změn

Akropole Závist - Zpřítomnění. Návrh ateliéru Josefa Pleskota
Zdroj: Ateliér Josefa Pleskota

Řemeslníci by při úpravách keltského hradiště Závist v katastru Dolních Břežan u Prahy měli použít kámen a nikoliv beton, jak se původně plánovalo. Tento způsob bude podle odborníků lépe respektovat prostředí památky, informovala Zuzana Žídková z krajského úřadu.

Projekt úprav keltského hradiště vzbudil negativní reakce veřejnosti, odpůrcům vadilo hlavně použití betonu. Autor návrhu Josef Pleskot oponoval, že betonové desky vytvoří střechu nad archeologickými nálezy a ochrání je před dalším vsakováním vody.

K projektu se konala dvě veřejná projednání. Archeologický ústav Akademie věd společně s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech poté koncem května zorganizoval ještě setkání odborníků. Účastníci se shodli, že prezentace archeologických nálezů na Závisti je vhodná, ale její podoba musí respektovat prostředí celé památky.

Pleskot navrhl kameny

Architekt Pleskot poté představil možnou změnu projektu, která by betonové barevné desky nad archeologickými objekty nahradila přitesanými, na sucho kladenými kameny. Tuto variantu začátkem června projednal užší tým, v němž byli kromě archeologů i odborníci z Národního památkového ústavu.

„Upravená varianta, tedy štípaný kámen jako základ nadzemních konstrukcí a úprava ostatních povrchů umožňující nekontrastní přechod z okolního porostu do prostoru dotčeného projektem ‚zpřítomnění‘ daleko lépe respektuje prostředí památky a její krajinný kontext,“ uvedl Martin Tomášek z Národního památkového ústavu.

Hradiště a keltské oppidum Závist je národní kulturní památkou. Jde o lokalitu, kterou dnes pokrývá hlavně les. Archeologické výzkumy, soustředěné zejména na takzvané akropoli, odhalily půdorysy několika různých objektů označovaných jako svatyně, jejichž analogie jsou hledány v etruském nebo řeckém prostředí.

Podle odborníků jde o jednu z nejdůležitějších lokalit doby laténské v Čechách i ve střední Evropě. Sondy po archeologických výzkumech však nebyly hned po ukončení výzkumů zasypány. Bezprostřednímu zániku odhalených konstrukcí odborníci zabránili tím, že celý prostor v roce 2004 zavezli drtí.

red