Pokud byste přijeli do třetího největšího města Nizozemska (Haagu) vlakem, první budova, na kterou narazíte, je Stichthage – multifunkční objekt integrovaný do haagského hlavního nádraží. Budova po téměř 40 letech provozu nesplňovala požadavky na energetickou úspornost a v letošním roce prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Zcela nevyhovující byl i systém regulace, pro jeho rekonstrukci byl na základě požadavků investora vyvinut nový regulátor UC230.
Stávající budova řešovské filharmonie byla navržena skupinou varšavských architektů, známých jako Tygři (Waclaw Kryszewski, Jerzy Mokrzyński a Eugemuis Wierzbicki) a pochází z konce 60-tých let 20. stol. Díky použití současných technologií byla původní řešení modernizována při zachování atmosféry funkcionalistického modernismu. Největší předností původní filharmonie byla její akustika a její zachování bylo i jedním z hlavních cílů generální rekonstrukce. Také proto byly všechny závěsné stropy a příčky nového sálu osazeny akustickými panely, vyráběnými na bázi sádrovláknitých desek.
Zavěšené odvětrané fasády nejsou určeny pouze pro novostavby či objekty halového typu se stále častěji využívají i při rekonstrukcích panelových domů.
V České republice začali od počátku 90. let minulého století první osvícení majitelé panelových domů se zateplováním svých objektů. V důsledku stále přísnějších norem se ale dnes řada z těchto kdysi průkopnických realizací jeví z pohledu kvality provedení, zejména jakosti a tloušťky použitých izolantů, jako nevyhovující. Po letech užívání navíc tyto stavby vykazují konstrukční nedostatky, závady či poškození. Nabízí se tedy otázka, co si počít s existujícími zateplovacími systémy s nedostatečnými tloušťkami izolací, chceme-li si dnes pořídit zateplení energeticky účinnější. Strhnout a odvést na skládku? Nebo zateplovat již zateplené? Společnost Baumit, která se u nás řadí k předním výrobcům fasádních systémů, zaujímá k těmto otázkám jasné stanovisko.
Stavitelem bytového domu v Plzni byl v roce 1927 František Fína. Po 82 letech bylo nezbytné cihlový dům zrekonstruovat, proto byly navrženy jeho opravy – sanace vlhkého zdiva a následné zateplení stěn obvodového pláště domu a oprava balkonů.
Důvody v titulku vám nestačí a ptáte se na další? Hlavní argument je jednoduchý a vychází z obvyklého postupu při modernizaci každého domu – mezi první aktivity patří zateplení obvodových plášťů, oprava střechy a případná výměna oken, přičemž všechny tyto kroky vedou k výraznému snížení celkových tepelných ztrát domu. A na tuto změnu by pak měla reagovat i odpovídající změna systému vytápění.
Třetí část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi dokončí pojednání o korozi plastických hmot a bude se věnovat degradaci vláknité výztuže v kompozitních materiálech a ochraně proti korozi.
Sanace vlhkého opukového zdiva zvláště pod terénem vyžaduje specifickou přípravu a specifické řešení, s kterým se obvykle setkáváme v praxi při rekonstrukci historických budov.
Asi znáte tu klasifikaci plochých střech, do níž pronikl černý humor – ploché střechy se podle ní dělí na střechy, které tečou hned, a na ty, které tečou posléze. Dnes ovšem není pro tuto nadsázku opodstatnění. Poučenější, ne-li odborné veřejnosti je toto klišé již poněkud proti mysli.
Důvodem dodatečného zateplování obvodových plášťů panelových budov je v současné době obvykle nedodržení normových požadavků z tepelněvlhkostního hlediska. Zateplování se provádí kontaktním způsobem s použitím expandovaného polystyrenu nebo desek z minerálních vláken. Ne vždycky se však podaří provést zateplení bez technologických závad. V příspěvku je uvedeno několik případů.
Ve větším měřítku se bytové domy z panelů stavěly v Evropě po 2. světové válce. Ve válce byla v některých zemích zničena velká část bytového fondu. V západní i východním Německu to bylo kolem 20 % zcela zničených a 25 % poškozených bytů. Podobně tomu bylo v Rakousku, Francii, Polsku a v bývalém Sovětském svazu. Panelové domy byly jednou z reálných možností hromadné výstavby k získání bydlení v cenově dostupných bytech. Právě to lze pokládat za společný jmenovatel výstavby domů panelovou technologií v západní i východní Evropě.
Spodní stavba patří mezi nejvíce exponované konstrukční části budovy a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu, což platí i pro střechu. Diagnostika závad a hlavně jejich odstraňování je však mnohem obtížnější a zásady navrhování jsou velmi rozdílné.
Druhá část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi - anorganických materiálů a plastických hmot.
To, zda jsou protiradonová opatření opravdu nutná, lze zjistit z průzkumu, který vyžaduje každý stavební úřad na základě platné legislativy. Průzkum se většinou odvíjí od stavu objektu a plánovaného rozsahu rekonstrukce.
Článek pojednává o korozi kovů a je prvním ze série na téma zabezpečování dlouhodobé trvanlivosti stavebních materiálů a konstrukcí.
