rekonstrukce

Stavitelem bytového domu v Plzni byl v roce 1927 František Fína. Po 82 letech bylo nezbytné cihlový dům zrekonstruovat, proto byly navrženy jeho opravy – sanace vlhkého zdiva a následné zateplení stěn obvodového pláště domu a oprava balkonů.

Důvody v titulku vám nestačí a ptáte se na další? Hlavní argument je jednoduchý a vychází z obvyklého postupu při modernizaci každého domu – mezi první aktivity patří zateplení obvodových plášťů, oprava střechy a případná výměna oken, přičemž všechny tyto kroky vedou k výraznému snížení celkových tepelných ztrát domu. A na tuto změnu by pak měla reagovat i odpovídající změna systému vytápění.

Třetí část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi dokončí pojednání o korozi plastických hmot a bude se věnovat degradaci vláknité výztuže v kompozitních materiálech a ochraně proti korozi.

Sanace vlhkého opukového zdiva zvláště pod terénem vyžaduje specifickou přípravu a specifické řešení, s kterým se obvykle setkáváme v praxi při rekonstrukci historických budov.

Asi znáte tu klasifikaci plochých střech, do níž pronikl černý humor – ploché střechy se podle ní dělí na střechy, které tečou hned, a na ty, které tečou posléze. Dnes ovšem není pro tuto nadsázku opodstatnění. Poučenější, ne-li odborné veřejnosti je toto klišé již poněkud proti mysli.

Důvodem dodatečného zateplování obvodových plášťů panelových budov je v současné době obvykle nedodržení normových požadavků z tepelněvlhkostního hlediska. Zateplování se provádí kontaktním způsobem s použitím expandovaného polystyrenu nebo desek z minerálních vláken. Ne vždycky se však podaří provést zateplení bez technologických závad. V příspěvku je uvedeno několik případů.

Ve větším měřítku se bytové domy z panelů stavěly v Evropě po 2. světové válce. Ve válce byla v některých zemích zničena velká část bytového fondu. V západní i východním Německu to bylo kolem 20 % zcela zničených a 25 % poškozených bytů. Podobně tomu bylo v Rakousku, Francii, Polsku a v bývalém Sovětském svazu. Panelové domy byly jednou z reálných možností hromadné výstavby k získání bydlení v cenově dostupných bytech. Právě to lze pokládat za společný jmenovatel výstavby domů panelovou technologií v západní i východní Evropě.

Spodní stavba patří mezi nejvíce exponované konstrukční části budovy a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu, což platí i pro střechu. Diagnostika závad a hlavně jejich odstraňování je však mnohem obtížnější a zásady navrhování jsou velmi rozdílné.

Druhá část seriálu o trvanlivosti materiálů a jejich korozi - anorganických materiálů a plastických hmot.

To, zda jsou protiradonová opatření opravdu nutná, lze zjistit z průzkumu, který vyžaduje každý stavební úřad na základě platné legislativy. Průzkum se většinou odvíjí od stavu objektu a plánovaného rozsahu rekonstrukce.

Článek pojednává o korozi kovů a je prvním ze série na téma zabezpečování dlouhodobé trvanlivosti stavebních materiálů a konstrukcí.

V současnosti se u projektovaných a realizovaných objektů často podceňuje význam tepelnětechnického řešení kritických detailů. Detaily se zanedbávají nejen u novostaveb, ale také v případě rekonstrukcí, a to při dodatečném zateplování obvodových konstrukcí.

Energetická sanace budov, jak se říká jejich opravám, se stane v průběhu následujících 20 let jedním z hlavních úkolů stavebnictví. Do značné míry se týká i jednotlivých stavebníků. Jedinou cestou, jak se vyhnout riziku nekontrolovatelného nárůstu cen energií, je maximálně snížit závislost na neobnovitelných, fosilních zdrojích energií. Budeme-li uplatňovat zásady nízkoenergetických a energeticky pasivních budov, energetickou náročnost vytápění můžeme snížit až o 60 až 90 % ve srovnání se současným stavem, a to nejen v případě nové výstavby, ale i při sanaci existujících budov.

Sanace vlhkosti, respektive odstraňování chyb způsobených vlhkostí ve stavebních konstrukcích, je poměrně nákladný a náročný proces. Proto by je měli vykonávat pouze zkušení odborníci. Přesto vzniká mnoho chyb, které ovlivňují výsledný efekt práce.

Keramické obkladové prvky, lícové cihly nebo cihelné obkladové pásky jsou obvyklými materiály, které tvoří soklovou část fasády a mnohdy i celou fasádu. Pro dosažení maximální trvanlivosti takové fasády je nutné vybrat keramické materiály, které vykazují dostatečnou mrazuvzdornost.