rekonstrukce historické budovy

Rekonverze bývalého pivovaru v jihomoravském Znojmě posouvá představy o rekonstrukcích budov. Architektům z ateliéru Chybík+Krištof se podařilo osobitě začlenit novou vestavbu do historické architektury a současně otevřít jedinečné pohledy na město a údolí řeky Dyje.

Rodný dům zasněného pražského spisovatele najdete v bezprostředním sousedství barokního chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Franz Kafka se v domě narodil roku 1883. Dům o několik let později vyhořel, v roce 1904 postavil architekt Osvald Polívka na jeho místě novou, starým domem důsledně inspirovanou secesní budovu. Zatím poslední zásadní rekonstrukcí prošel Kafkův dům v roce 2019.

Každá rekonstrukce může změnit stavbu v kladném i negativním smyslu. V závislosti na stavu nemovitosti může jít o přestavbu nebo pouze o „kosmetické“ úpravy vedoucí ke zvýšení její kvality. V druhém případě získá majitel jako bonus duchovní i materiální „nadstavbu“ danou dosavadní existencí objektu. Podobně jako historický dům Unger v širším centru Znojma, jenž si renovací podržel mnoho ze své letité krásy. Naštěstí.

Tento článek bude o Praze, mimopražští prominou. Je to proto, že Praha je město jedinečné, a proto také otázky ochrany nemovitých památek a stavění nových jsou zde jedinečně složité.

Katedrála Panny Marie (St. Mary´s Cathedral) v irském Kilkenny zažila za poslední století několik změn. O poslední z nich se postaral skotský ateliér, který ji citlivým zásahem přiblížil původním obrysům, ale zároveň ji zcela novou funkcí přenesl do třetího tisíciletí.

Obnova a rehabilitace Zámku v Písečném je v našich podmínkách unikátní obnovou zámeckého areálu, který byl za posledních 100 let po všech stránkách doslova zmrzačen v jeho primárních funkcích.

Stavby, které původně sloužily určitému účelu a dnes chátrají, protože jejich původní funkce zanikla, najdeme po celém světě. Staré sýpky, stodoly, hospodářské budovy, prádelny, strojovny, továrny, pastýřské chatky, příbytky rybářů či horníků nebo mlýny. Mnohé z nich bohužel chátrají nadále. 

Pro osud Terezína po druhé světové válce je charakteristická rozštěpenost mezi vývojem a posláním malé pevnosti, zaměřené na uchování paměti tragických událostí holokaustu, a hlavní pevnosti, kterou postihl osud srovnatelný s mnoha malými českými městy doby komunismu. Nový život do spícího města se nyní snaží vnést studenti a pedagogové Fakulty architektury ČVUT.

Přeměna průmyslových budov, v nichž se nacházely bývalé fabriky, na objekty kulturního charakteru není neznámá ani v našich končinách. Holandské studio JHK Architecten realizovalo několik podobných rekonstrukcí. Zajímavá je přeměna staré elektrárny na kino spojené s velkým prostorem na posezení, barem/restaurací, hygienickým zázemím. Projekt nese názv Lumière Cinema Maastricht.

Obecní dům je již více než sto let jednou z nejvýznamnějších historických budov našeho hlavního města. Lze jej považovat za ukázkového zástupce architektury a uměleckého stylu Art nouveau, nebo-li secese. Nejvýrazněji se tato tendence projevuje zejména ve štukaturách a pracích v kovu, dominujících na markýze hlavního vchodu či v zábradlí schodišť.

Původní architektův záměr pro památník, který vznikl v první čtvrtině 20. století, byl objekt působící jako velký studený skleník. Celkový koncept a provedení měly vzdát poctu životu a idejím Tomáše Bati a působit jako obří výkladní skříň.