Když plánovali svůj vysněný dům, byli Gablasovi nadšeni ideami pasivní výstavby. Oslovila je hlavně možnost takového fungování domu, které nezanechá budoucím generacím památku v podobě skleníkového efektu a zničené přírody. Navíc sliboval provoz finančně nenáročný, který bude únosný, i když už nebudou ekonomicky aktivní. Postupně však přicházeli na detaily, které jim na pasivním domě nevyhovovaly, a tak se rozhodli jít vlastní cestou.
Pojmy nízkonergetický či energeticky pasivní dům nejsou již neznámé, přesto stojí stavebníci často před poměrně dramatickým rozhodnutím: v jakém domě vlastně mají bydlet – mají dát přednost klasice, nebo se rozhodnout pro (u nás zatím ještě stále) méně rozšířené řešení?!
Snižování energetické náročnosti budov je v současnosti asi nejdiskutovanější téma v oboru TZB – technických zařízení budov. Výstavba domů v nízkoenergetickém standardu již pomalu začíná být samozřejmostí, do budoucna nás však čekají mnohem významnější změny. Podle revize směrnice 2002/91/ES by všechny novostavby od roku 2021 měly mít již téměř nulovou spotřebu energie. V kategorizaci energetické náročnosti jsou tyto domy ještě daleko za nízkoenergetickými i pasivními domy. Principy, kterými lze takto úsporného řešení docílit, jsou dnes již dobře známé, přesto jsou nulové domy stále vzácné – po celém světě jich stojí jen několik desítek.
V červnu se poprvé se konala evropská verze studentské soutěže Solar decathlon, která je tradičně organizována každé dva roky ve Washingtonu ve Spojených státech. Evropská soutěž se uskutečnila v Madridu, pro stavbu domů 17 univerzitních týmů vznikla Villa Solar na speciálně upraveném nábřeží řeky Manzanares.
Mezi haldami navršenými při poměrně nedávno ukončené těžbě černého uhlí na Kladensku vzniklo v osadě Čabárna centrum ekologické výchovy. Dům, který už sám o sobě působí edukativně a inspirativně, představuje veřejnosti možnosti nízkoenergetického stavebního řešení a materiály z obnovitelných zdrojů. Stal se zároveň jednou z největších dřevostaveb v České republice. „Izolace, stavební detaily – vše je v pasivním standardu. Nepodřizovali jsme však tepelným parametrům architekturu nekompromisně. Dům není jen hra o teplo, ale má to být prostor, kde bude lidem dobře,“ říká autor projektu architekt Jan Červený.
Broušená cihla POROTHERM 44 EKO+ Profi umožňuje rychle, jednoduše a bez zateplení postavit nízkoenergetický dům. Tato cihla v sobě zahrnuje nejlepší vlastnosti moderní keramiky s absolutní přesností broušených cihlových bloků.
Úspory jsou pojmem, který dnes zaznívá ze všech stran. A to jak při výstavbě rodinného domu, tak zejména z hlediska nákladů na vytápění. Hitem současnosti se proto staly nízkoenergetické domy.
Rodinný NED pod Tribečem je typickým solárním domem s orientací místností na jižní stranu. I když jde o dřevostavbu, za částí velkoplošných prosklení v přízemí se nacházejí masivní tepelněakumulační stěny.
Ve své studii pro britskou vládu vyzdvihl A. Stern naléhavost klimatické ochrany pro stabilitu světového hospodářství – do konce 21. století je třeba omezit emise CO2 o více než 50 %. Větším rizikem pro hospodářský růst a blahobyt nejsou náklady na uplatňování klimatické ochrany, nýbrž přetrvávající nečinnost a nárůst emisí.
Společnost VELUX představila nový koncept domu – VELUX Atika, který v sobě spojuje aktuální témata, jako jsou kvalitní architektura, vnitřní klima a úspora energie. Atika je pokračováním výzkumného projektu Demohouse podporovaného Evropskou unií, který byl zahájen konceptem energeticky úsporné střešní nástavby Soltag.
Jestliže je v domě zdrojem tepla a chladu tepelné čerpadlo a klimatizace je zabezpečena progresivním stropním chlazením, respektive dům větrá větrací jednotka s rekuperací, jsou splněna kritéria aktivního domu. Domu, který na vytápění i chlazení využívá jen obnovitelné zdroje.
Americký institut architektů (AIA) a jeho výbor pro životní prostředí (COTE) vyhlásily deset nejlepších projektů z oblasti zelené architektury obsahující návrhy energeticky šetrných řešení, která chrání a zlepšují životní prostředí. Škála vítězných projektů je široká, zahrnuje studentské centrum pro volný čas, synagogu, bytové domy i velké komerční budovy.
„Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku,“ říká Michal Navrátil, spolumajitel stavební firmy RIGI a jeden z tvůrců projektu Sluneční ulice, se kterým jsme si popovídali nejen o tomto projektu, ale i obecně o výhodách a úskalích nízkoenergetické výstavby v České republice.
„Nešlo nám o to postavit první pasivní dům,“ vysvětluje architekt. „Chtěli jsme postavit pasivní dům v našich podmínkách, které jsou odlišné od těch v Rakousku či v Německu. Chtěli jsme s našimi projektanty, se slovenskou stavební firmou a s u nás dostupnými materiály a technologiemi uplatnit ověřené principy, splnit kritéria a zásady uznávané v zahraničí a podat o tom zprávu – aby se ti, kteří u nás chtějí stavět pasivní domy (a nezáleží na tom, jestli proto, aby snížili své náklady na bydlení, nebo proto, aby udělali něco pro životní prostředí), mohli inspirovat a poučit z našich zkušeností.“
Rodinný dům v rakouské obci Passail byl zbudován koncem šedesátých let jako masivní cihlová stavba, v té době klasickým způsobem. Prošel generační výměnou uživatelů a mladí stavebníci se rozhodli zrenovovat ho natolik, aby odpovídal co nejširší škále požadavků na moderní bydlení. Mottem jejich prvotních úvah bylo rozšíření domu na přiměřený plošný standard s vysokým stupněm uživatelského komfortu. Přitom však – jak je to v Rakousku velmi časté – mělo jít o stavbu splňující přísná ekologická kritéria se značnou mírou ohleduplnosti k životnímu prostředí.
