nízkoenergetický dům

Okno je vznešeným prvkem domu, které propojuje interiér s okolní přírodou, vymezuje i otevírá daný prostor, rozšiřuje ho i ohraničuje. Především pak vpouští do budov světlo, a tak příznivě ovlivňuje náladu jejich uživatelů. Na druhou stranu je na místě si říci, že každá stavba spotřebovává na svůj provoz určité a často nemalé množství energie na vytápění či klimatizaci a jsou to právě okna, která mají výrazný vliv na konečný stav energetické bilance domu. Vytápění a klimatizace nesou zodpovědnost za téměř 70 % energetické spotřeby budov.

Zadáním investora byl energeticky úsporný dům, který však zároveň splňuje ty nejvyšší požadavky na design a komfort moderní vily. Podařilo se tak zrealizovat stavbu, která je zajímavá architektonicky i technicky.

Nízkoenergetický dům na Praze 6 vznikl kompletní přestavbou a výrazným rozšířením dvojdomu z šedesátých let 20. století. Klient zakoupil polovinu domu ve velmi špatném stavu na svažitém pozemku se zajímavým výhledem na severní část Prahy. Zadáním bylo vytvořit moderní dům se dvěma byty, který bude po technické a energetické stránce maximálně úsporný.

Nenápadně ekologický hotel s certifikátem BREEAM s hodnocením vynikající. Mosaic House vznikl kompletní rekonstrukcí a změnou historické budovy z třicátých let minulého století v památkové zóně Prahy 2, kde se podařilo implementovat všechny požadované technologie tak, aby budova byla ekologická. Tento přívlastek neznamená jen úsporu plynu, vody a elektřiny, ale také funkční doplnění zeleně na střeše, v okolí a v interiéru budovy.

Lighthouse Home ve Watfordu, dokončený v roce 2007, je prvním obytným domem bez emisí CO2 ve Velké Británii a už dnes prezentuje nejlepší hodnoty pro udržitelné stavby, o nichž se předpokládá, že budou ve Velké Británii a Irsku povinné od roku 2016 jako standard obytných novostaveb.

Poprvé jsme se na návštěvu vydali začátkem podzimu, kdy se prosluněná obloha během několika minut proměnila v ocelovou oponu, a tak vám snad poprvé v historii nabízíme snímky skrápěné deštěm. Podruhé jsem se vyšplhal do příkré stráně po úzkých ve sněhu vyježděných kolejích a hledal dům v krajině pod bílou peřinou. V obou případech mě vítal majitel v dobré náladě s horkým čajem a spoustou unikátních postřehů nejen ke stavbě, ale i o samotném „sžívání se s domem“.

Stavět energeticky úsporně už není jen módní záležitost. Tento trend (naštěstí) přerostl do přirozené potřeby a na nízkoenergetické, případně pasivní domy se už nedíváme podezíravě. Jestliže chceme postavit dům tak, aby nás jeho provoz stál co nejméně, měli bychom samozřejmě využít v první řadě to, co se nabízí zcela přirozeně – slunce nám dům vyhřeje snadno, bez složitých technických zařízení a úplně zadarmo. Stačí dostatečně velká, vhodně orientovaná a kvalitní okna… Jen není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled (ale tak už to v životě chodí).

Energeticky efektivní dům (EED) se vyznačuje podstatně nižší energetickou náročností, než byl odpovídající závazný požadavek stavebně-energetických předpisů na začátku 21. století. Princip EED vychází ze dvou základních myšlenek: „teplo, které z budovy neunikne, není zapotřebí doplňovat“ a „i to malé množství tepla obsažené v odpadním vzduchu, které z budovy uniká, lze efektivně zhodnotit ve prospěch domu“. Tyto dva koncepty představují cestu k EED: tepelnětechnické kvality obvodového pláště se vylepšují do takové míry, že jsou tepelné úniky tak nepatrné, že nahrazení tepelných ztrát zvládne i malé množství tepla dodané teplovzdušným nebo nízkoteplotním vytápěním (případně jejich kombinací).

Stavba domu svépomocí, navíc z přírodních materiálů jako je dřevo a sláma, se stala pro tesaře Lukáše Čejnu splněným snem. „Hlavní inspiraci jsem hledal u našich předků, kteří tímto způsobem dříve stavěli prostě kvůli tomu, že jim nic jiného nezbývalo. Museli se přizpůsobit místním podmínkám,“ prozrazuje zdroj svého nápadu hrdý majitel Lukáš Čejna. Úsilí se mu vyplatilo, dům Slaměnka totiž nedávno vyhrál v soutěži E.ON Energy Globe Award za nejlepší nízkoenergetickou stavbu.

V rakouském Grazu (Štýrském Hradci) vznikla první energeticky efektivní studentská kolej v pasivním standardu. Kolej Moserhofgasse byla postavena z energeticky úsporného stavebního systému podle projektu architektonické kanceláře DI Erwin Kaltenegger ve spolupráci se společností GWS, Graz.

Zdá se vám kacířská myšlenka vyslovená německou architektkou Kennedyovou v roce 1992, že jedním z nejvýraznějších činů, jimiž můžeme prospět ekologii, je prostě nestavět? Zdá se vám to příliš silná káva? V porovnání s tímto radikálním názorem bude prosazování výstavby nízkoenergetických domů (NED) jen jejím slabým odvarem. Kdo si zvolí tuto cestu, nevyhne se ani úvaze o využívání solární energie. Jedním z prvních kroků je najít způsob, jak nejmoudřeji nastavit tvář domu přímé sluneční energii.

Lidé chtějí bydlet ekonomicky, tedy nízkoenergeticky a s předpokladem, že nízký odpočet za celoroční spotřebu energie jim postupně vynahradí náklady spojené s náročnější stavbou rodinného domu. Nanejvýše při nepříznivém počasí počítají s menšími platbami za dohřívání přiváděného vzduchu teplou vodou ze zásobníku; tedy v době, kdy se pasivní solární zisky ze zasklených ploch obrácených na jih přibližují k nule.

Stavět energeticky úsporně už není jen módní záležitost. Tento trend (naštěstí) přerostl do přirozené potřeby a na nízkoenergetické, případně pasivní domy se už nedíváme podezíravě. Jestliže chceme postavit dům tak, aby nás jeho provoz stál co nejméně, měli bychom samozřejmě využít v první řadě to, co se nabízí zcela přirozeně – slunce nám dům vyhřeje snadno, bez složitých technických zařízení a úplně zadarmo. Stačí dostatečně velká, vhodně orientovaná a kvalitní okna… Jen není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled (ale tak už to v životě chodí).

O tom, jaká střecha patří na dům s nízkoenergetickým či pasivním standardem, by se dalo uvažovat z několika hledisek. Finančních, estetických, z hlediska krajových zvyklostí či sousedských řečí. My se soustředíme na jediné – na funkčnost.