Kolektivní Evropa je z pohledu mnohých komentátorů ztracený případ, pomalá a zaostalá. Velmi předčasně. Zatímco Silicon Valley se chlubí umělou inteligencí, Evropa tiše zdokonaluje nejlepší vynález lidstva: město samotné. I někdejší zapadlé regiony u Atlantiku i Baltu odhalují sofistikovanou technologii, ne algoritmů, ale vzorců lidského osídlení zdokonalovaných po staletí.
Evropská unie se chce do roku 2050 zbavit emisí CO2 (Net Zero), což ovšem není tak snadné a jednoznačné, jak se nám přednáší. Plyn CO2 patří mezi základní molekuly, které umožňují život na naší planetě. V současné době se množství CO2 v atmosféře pohybuje kolem 400 mg/l. Stávající premisa přitom je, že CO2 je příčinou oteplování Země. Z historie je ovšem známo několik období ledových dob, kdy teplota klesla pod hodnoty, které velmi omezily život na Zemi. Podívejme se na celou tuto problematiku o něco blíže…
V roce 2023 bylo české stavebnictví kvůli nepříznivým ekonomickým vlivům v poklesu. Negativní vývoj neminul ani oblast výstavby ze dřeva. Aktuální trend klesajících úrokových sazeb hypoték by však měl pomoci situaci v letošním roce zlepšit. Co dalšího by rozvoji segmentu pomohlo a jak majitelé dřevostaveb vnímají problematiku monitoringu vlhkosti? To rozebírá ve svém komentáři Miroslav Veselý, CEO společnosti SENZOMATIC.
Z hlediska logiky je otázka nesmyslná. Jak může mít někdo strach z něčeho dokonalejšího, tedy i lepšího? Na aktuální dění reagoval Ing. Ivo Petrášek, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, statiku a dynamiku staveb.
"Letošní první pololetí bylo náročné pro celý obor stavebnictví," konstatuje generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek. "Počítali jsme s výrazným poklesem výstavby, zejména v segmentu rodinných domů. Oproti předpokladu však poklesl také počet rekonstrukcí," dodává. Za nepříznivou situací stojí podle něj více faktorů.
Jaké je naše dnešní moderní bydlení v civilizovaných domech? Hledíme při svém bydlení na sebe, nebo na zdraví celku – planety Země? Bereme a dáváme v rovnováze? Přijímáme voňavý vzduch z lesů, pijeme lahodnou vodu z řek a jezer, vychutnáváme si úrodu z polí a sadů, užíváme si teplo vytopených, pohodlných domovů a snadné cestování komfortními auty díky palivům z útrob naší planety.
V přirozeném prostředí, tedy ve zdravém lese nebo na louce, se většina vody z deště vsákne a využije při evapotranspiraci a část postupuje půdou dále dolů, aby doplnila zásoby podzemní vody. Pouze asi 10 % této dešťové vody odteče pryč přímo po povrchu. I když se samozřejmě množství srážek na našem území i velice podstatně liší, tento princip platí všude.
