Pětina energie spotřebované v rámci Evropské unie – v roce 2021 – pocházela z obnovitelných zdrojů, tedy alespoň dle údajů shromážděných dat. Solární, větrné a další „zelené“ zdroje se údajně podílely až na 21,8 % celkové spotřeby, což byl pokles 0,3 % oproti roku 2020 a jednalo se o vůbec první zaznamenaný pokles od doby sledování využití obnovitelné energie.
Podle nové zprávy průmyslové skupiny SolarPower Europe vzrostlo využití solární energie v Evropě v roce 2022 téměř o 50 %. Odhaluje se, že EU vloni instalovala rekordních 41,4 GW solární energie – dost na to, aby napájela cca 12,4 milionů domácností. To je 47% nárůst oproti 28,1 GW instalovaným v roce 2021.
Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaických elektráren, bude zřejmě jednodušší. Senát dnes schválil příslušnou novelu energetického zákona, nyní ji dostane k podpisu prezident. Senátoři v souvislosti s novelou požádali vládu, aby v zájmu energetické soběstačnosti ČR zabezpečila dalšími úpravami efektivní uplatňování valorizace provozní podpory pro palivové zdroje elektrické energie.
Usnadnění povolování střešních fotovoltaických elektráren by nemělo být na úkor bezpečnosti. Takový je komentář České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) k probíhající novelizaci energetického zákona a souběžného stavebního zákona, kterou na sklonku loňského roku začala projednávat Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a která byla na začátku ledna 2023 předána k projednání v Senátu.
Očekává se, že 10 % celosvětové výroby elektřiny do roku 2030 bude solárního původu a velká část z těchto solárních elektráren se bude nacházet v pouštních oblastech, kde je dostatek slunečního světla po celý den. Hromadění prachu na solárních panelech a jejich součástech je ovšem významný problém, který může snížit výkon fotovoltaických panelů až o 30 % za pouhý měsíc.
V Tokiu budou muset mít všechny nové domy postavené velkými stavebními společnostmi po dubnu 2025 nainstalované solární panely. Mají se tak snížit uhlíkové emise v domácnostech. Podle agentury Reuters to vyplývá z nového nařízení, které ve čtvrtek schválilo zastupitelstvo japonského hlavního města.
Evropská kosmická agentura koncem listopadu projednávala studii, jejímž hlavním úkolem je zjistit, zda je možné a potenciálně efektivní vypustit do vesmíru obrovské solární farmy. Cílem výzkumu je sestrojení satelitů, které by na oběžné dráze vyrobily stejné množství elektřiny jako elektrárna.
Vědci ve Švýcarsku pokročili ve vývoji a dosáhli nového rekordu účinnosti transparentních solárních článků, což otevírá otázku, zda lze solární články použít u prosklených fasád nebo oken. Barvené články, známé také jako Grätzelovy, jsou typem levných solárních článků, které využívají fotosenzibilizované barvivo na povrchu polovodiče k přeměně viditelného světla na energii.
Dle dostupných informací zhruba 750 milionů lidí na světě nemá v noci přístup k elektřině. Solární články samozřejmě poskytují energii během dne, její uskladnění pro pozdější využití ovšem vyžaduje dostatečnou kapacitu bateriového úložiště.
Solární panely se stávají stále populárnějším zdrojem energie a tepla, což je jeden z důvodů, proč již nejsou v rámci budov umisťovány pouze na střechy. V zahraničí, zejména v městských oblastech, kde je prostor na prvním místě, je umístění solárních panelů na fasády nebo jiné viditelnější části budov prakticky nutností. Jejich standardní monochromatické barevné schéma však nechává architektům méně možností, jak zatraktivnit budovy.
Developeři u bytových novostaveb už nyní navrhují prvky směřující ke snížení uhlíkové stopy. Uvedli, že jde často právě i o fotovoltaiku, jejíž instalace by podle dnešní shody ministrů energetiky států EU měla být od konce roku 2029 proveditelná u všech novostaveb. Bez jasné legislativy je podle developerů složité odhadovat, zda rozhodnutí nepřinese zdražení.
Zelená elektřina je označení elektřiny vyrobené výhradně obnovitelnými zdroji, tedy například nejčastěji solárního, větrného nebo vodního původu, může ale jít i o elektřinu z bioplynových stanic či ze zpracování biomasy.
ASB portál připravil pro své čtenáře nejobsáhlejší soubor textů o solárních panelech na českém webu. Problematiku fotovolatiky probíráme v celkem šesti článcích naprosto zevrubně. Dozvíte se tak, kdy se vyplatí fotovoltaické elektrárny pořídit, ale i více o tom, jakou spotřebu pokryjí, na co si dát pozor při přípravách a údržbě.
V dřívějších dílech jsme se probrali od volby místa, přes velikost elektrárny, cenu a její návratnost až k samotné likvidaci panelů, přesto stále zůstalo mnoho nezodpovězených otázek a mýtů, které je vhodné upřesnit, zodpovědět nebo vyvrátit. Co by nám tedy mohlo překazit plány s naší domácí elektrárnou a co bychom měli vědět?
Pokud o fotovoltaice přemýšlíme již ve fázi stavby objektu, pak je samozřejmě všechno jednodušší, protože orientaci objektu, umístění fotovoltaiky a uložení všech jejích součástí můžeme brát v úvahu v předstihu a požadavky promítnout už do samotného projektu, aniž bychom to jakkoli výrazněji finančně pocítili.
