Moderní bydlení se už zdaleka netočí jen kolem kamen, která dávala celé rodině jídlo, teplou vodu a především teplo. Dnešní požadavky na bydlení jsou mnohem náročnější, což je znát i na tom, kolik technologií doma každý z nás má. Dnes nám nejde jen o to přečkat zimu, ale i o určitý komfort – z dnešního pohledu spíše minimální standard.
Na vytvoření dokonale fungujícího a energeticky co nejúspornějšího řešení by měl celý projekční tým pracovat společně (a to včetně profesí). Návaznost, komplexnost a hlavně jednoduchost řešení zaručí kvalitní návrh.
Budovy s nízkou energetickou náročností se chovají z hlediska vnitřního prostředí jinak než budovy tradiční a z reakcí uživatelů i objektivně zjištěných faktů lze vysledovat, že změny kvality vnitřního prostředí jsou vnímány a jsou důležitým ukazatelem ovlivňujícím užitnou hodnotu budovy. Tento příspěvek se zaměřuje na vyhodnocení kvality vnitřního prostředí v monitorovaných budovách z hlediska dlouhodobě měřených hodnot a dotazníkového průzkumu podle metodiky ČSN EN 15 251 (2011) a nové metodiky ČVUT. Hodnocení umožní uživateli stanovit třídu kvality prostředí a identifikovat očekávané problémy s kvalitou prostředí související.
Po sedmiměsíční rekonstrukci nemocnice od února přešla na energeticky optimalizovaný provoz díky speciálnímu projektu financování z dosažených úspor (EPC). Jedná se o zatím vůbec první realizovaný projekt svého druhu v Jihomoravském kraji. Projekt modernizace a optimalizace energetické soustavy by měl za deset let trvání EPC kontraktu pomoci nemocnici ušetřit téměř 130 milionů korun. Ročně by se tak mělo jednat o úsporu až 40 % dosavadních nákladů. Za ty mohl původní značně předimenzovaný systém vytápění a ohřevu vody s nízkou účinností.
Příspěvek analyzuje základní fyzikální charakteristiky fotovoltaických zdrojů energie ve vztahu k systémům elektrických tepelných čerpadel jako hlavních zdrojů tepelného hospodaření budov (vytápění, příprava teplé vody a chlazení).
Výzkum ukázal, že při správné regulaci a optimálním nastavení lze zabezpečit tepelnou pohodu při aplikaci všech hodnocených systémů. Cílem studie bylo vyhodnotit vliv tří různých sálavých vytápěcích systémů na tepelnou pohodu v experimentální budově s prosklenou fasádou. Pomocí simulačního programu TRNSYS byly do referenční zóny aplikovány tři reálně sálavé vytápěcí systémy – stropní vytápění, podlahové vytápění a tepelná aktivace betonového jádra.
