ASB Články na tému

energetické úspory

Vedení Prahy zvažuje zavedení úsporných opatření na všech budovách, které hlavní město vlastní. Možností je mimo jiné výměna osvětlení či výměna zdroje vytápění. Podle výsledků pilotního projektu takzvaného energetického ekosystému mapujícího fungování části městských budov, by v případě zavedení opatření klesla spotřeba energie i produkce emisí oxidu uhličitého (CO2).

Sdílení elektrické energie v komunitách představuje jednu z efektivních cest, jak zvýšit energetickou nezávislost, dostat náklady na elektřinu pod kontrolu a kromě jiného tak směřovat k dosažení uhlíkové neutrality. Zatímco v Česku plnohodnotný rozvoj komunitní energetiky naráží na chybějící legislativu, v jiných evropských státech vypadá v tomto ohledu situace o poznání lépe.

Jediné, co potřebujeme pro snížení naší energetické potřeby a emisí skleníkových plynů, je spotřebovávat méně. Koupel v dvousetlitrové vaně či sprchování s „úspornou“ sprchovou hlavicí zabezpečí hygienickou čistotu našeho těla, avšak při fatálně různé energetické spotřebě. Výměnou starého teplovodního plynového kotle za kondenzační ušetříme maximálně patnáct procent energie, výměnou způsobu mytí až pětadevadesát procent. 

V září pomalu začíná topná sezóna. Vzhledem k vysokým cenám energií budou úřady, administrativní centra, školy i domácnosti muset více přemýšlet, jak ušetřit. Sektor budov totiž spotřebovává až 40 % celkové energie, z čehož dvě třetiny připadnou na vytápění. Kdo by měl jít příkladem, jsou právě komerční a veřejné budovy. Jen za vytápění vládních budov stát ročně utratí 1,4 miliardy korun.

Od začátku příštího roku začnou v Česku platit nové legislativní požadavky na energetickou úspornost novostaveb. Přísnější kritéria by ale neměla v podstatě zvýšit jejich cenu, protože stavební společnosti i developeři měli čas se na novou legislativu připravit.

Zájem o domácí systémy ukládání energie u nás v posledních letech roste. Domácí baterie, které skladují energii ze solárních panelů v době, kdy svítí slunce, dokáží pokrýt i běžnou spotřebu energie v domě a zajistit jeho soběstačnost v momentě, když počasí nepřeje výrobě z obnovitelných zdrojů. Je dobrou zprávou, že i v této oblasti nejsme závislí na exportu ze zahraničí a že technicky velmi vyspělá řešení vznikají a vyrábí se komplet v České republice.

Návrh projektu je inovací přes půl století staré původní myšlenky nezbytnosti zvýšení napětí elektrické sítě v domácnostech při jejich vybavování stále silnějšími elektrickými spotřebiči s vyšším příkonem, kterým již tehdejší stávající elektrická síť 120 V přestávala kapacitně stačit.

Ve sdělovacích prostředcích se to hemží různými návody na úspory peněz a energií, zaštitovanými nařízeními Evropské komise, ale ve skutečnosti jde především o triky západních výrobců a dodavatelů nových zařízení, jak z našich občanů vymámit další peníze pro zvýšení blahobytu občanů západních zemí Evropské unie.

Ve druhé dekádě jedenadvacátého století přichází tzv. Druhá vlna rekonstrukce budov. Při první vlně rekonstrukce budov se podařilo zateplit většinu budov a ušetřit tak značnou část provozních nákladů. Nicméně se přitom často zapomínalo na kvalitu vnitřního prostředí, zejména kvalitu vzduchu. Vlastníci budov zvažují další možnosti úspor a optimalizace provozních nákladů. Nově ovšem kladou důraz na zvýšení kvality vnitřního prostředí, a to je nevyhnutelný proces v době rostoucí konkurence na pracovním trhu.

Přechod na nové energetické zdroje není u starších budov pouze otázkou ekologie nebo zvýšení komfortu. Jaké změny lze provést a jaké jsou výsledné výhody, společnost Panasonic demonstruje na revitalizaci vytápění rodinného domu z roku 1988 tepelným čerpadlem.