V polích na okraji vorarlberského městečka Sulz stojí dřevěný rodinný dům. Zatím je tu zcela osamocen, ale současný status quo se v budoucnu změní – v sousedství vyroste totiž nová čtvrť s dalšími domy. Ovšem architekt Bernardo Bader dokázal, že i hustá zástavba a touha po soukromí mohou být slučitelné.
Architekt Robert Diem sice žije a pracuje ve Vídni, ale své kořeny má v severní části Dolního Rakouska. Především proto si vybral pro stavbu víkendového domu své rodné město Zellerndorf. Podařilo se mu vytvořit velmi osobní útočiště pro něho i celou jeho rodinu.
Architekt Ivan Jarina je zastáncem tzv. Slow architecture – tedy přístupu, kdy klient ve spolupráci s architektem hledají prostor pro svou tvořivost. Je to zážitek společného vytváření jedinečného prostoru na míru, který se promítl i do dřevostavby rodinného domu v obci Zálesí.
Okouzlující dřevěnice se nachází na rovinatém pozemku, obklopena poli, nedaleko malého jezera ve finské Tenali. Předměstská komunita je vzdálena pouze 60 km od Helsinek a nachází se na samotném jihu země, obklopena nádhernou přírodou. Cílem architektů i majitele bylo, aby dům s pojmenováním Åkerudden vhodně zapadl do prostředí a splynul s ním ve vzájemné harmonii.
Návrh brněnského architektonického studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers zvítězil v druhém kole mezinárodní architektonické soutěže na nové administrativní centrum Lesů České republiky v Hradci Králové. Novostavba nahradí stávající provozní areál společnosti na rozhraní obytné zástavby a lesa a zadání požadovalo příkladné využití dřeva jako stavebního materiálu. Vítězný koncept je založen na myšlence znovuzalesnění místa, do kterého vkládá dvoupodlažní pětiprstou stavbu, jež vrůstá do lesa a zároveň les prorůstá do budovy.
Dům pro pár dřevařů nemohla být nic jiného než dřevostavba. V případě projektu Dřevodům v Lučatíně se použil švýcarský systém, který tvoří cihly z masivního smrkového dřeva. Cihly lze plnit různou izolací.
Malá vesnička Albinen se nachází v kantonu Valais ve Švýcarsku a je typická svou tradiční dřevěnicovou zástavbou. Tmavé, časem poznamenané dřevěné domy z modřínu se táhnou podél tradičních dlážděných uliček. Někdo by si možná pomyslel, že v takovém „bohem zapomenutém“ kraji se dá trávit volný čas snad jen v provizorních podmínkách, jaké poskytují staré dřevěnice.
Mezinárodní konferenci Salonu dřevostaveb na téma vícepodlažní budovy ze dřeva, se koná ve čtvrtek 2. února 2017 od 14.00 do 18.00 hodin v Auditoriu Salonu dřevostaveb v rámci veletrhu Dřevostavby ve střední hale Průmyslové paláce.
Ačkoliv tuto rakouskou stavbu charakterizují ostré hrany, její jednoduchost a homogenní vzhled kvádru s ostřejší střechou navazují na okolí přírodu a nenarušuje životní prostředí.
Život ve stodole vůbec nemusí být fádní. Bydlení v zrekonstruované stodole vůbec neznamená, že je třeba přizpůsobit se životu, jaký v ní panoval kdysi. Naopak, tyto stavby po rekonstrukci představují skvělé prostory na moderní bydlení a splnění i těch nejtajnějších snů. Neobvyklou stodolou je bezpochyby v tomto roce zrekonstruována stavba ve Wilsonu ve státě Wyoming. Podívejte se, jak se zde dá žít!
Co vše se skrývá za pojmem dřevostavba nabídne na Výstavišti Praha - Holešovice v termínu 2. -5. 2. 2017 největší svátek moderních dřevěných staveb u nás. Během čtyř výstavních dnů bude co vidět, čemu se naučit, co si zkusit a co získat. Přijďte.
Klasická stavba v České krajině byla odjakživa obdélníková se sedlovou střechou. Právě na tuto tradici navazuje nově rekonstruovaný dům u řeky Sázavy. S minulostí jej ale nepojí jej ona symbolická sedlová střecha, ale také základy původní stavby, které zůstaly zachovány. Vše ostatní je nové, moderní a postavené v nízkoenergetickém standardu.
Sedmipodlažní obytný a kancelářský dům s názvem Patch22 v Amsterodamu je v současné době nejvyšší dřevěnou stavbou v Nizozemsku. Třicet metrů vysoká budova s nápadnou fasádou je postavena z obnovitelného materiálu - dřeva, které bylo použito jak na konstrukci, tak na fasádu.
Byla, nebyla, po léta opuštěná a nevyužívaná betonová plošina uprostřed vodní hladiny. A byla, nebyla, bílá jako kostka cukru nebo jako mjölk (švédsky mléko), plná pozitivní energie a radosti… sauna. Malé dílo, které nikomu a ničemu neškodí, ale naopak dobře slouží, ba i pomáhá.
Jiřetín pod Jedlovou, už název místa evokuje příběh z doby národního obrození. Malebné městečko v severních Čechách si jako místo pro svůj domov vybral mladý učitel se svou rodinou.
