Nezámrzná hloubka a základy stavby v zimě

08 Vodorovná betonová deska

Nejčastějším materiálem, ze kterého jsou v současné době vytvářeny základy budov, je beton. Než se tedy vrhneme do analýzy zacházení se základy v zimě, musíme si přiblížit chování betonu, abychom pochopili rizika, která s sebou zima a mráz přináší.

Nejoptimálnější dobou pro betonování jsou jarní, letní a podzimní měsíce s teplotami mezi 20 a 25 °C, pod 15 °C už se procesy začínají zpomalovat a 7-5 °C je limitem pro průběh všech požadovaných procesů. Sice ještě nehrozí přímé poškození hmoty, ale rozhodně nic nebude probíhat tak, jak bychom si přáli.

Je tedy vhodné, abychom všechny betonovací práce stihli ukončit (včetně vytvrzení) za příznivých tepelných podmínek. Pokud se ovšem stane – a stát se to může – že by se betonování posunulo, protáhlo nebo se z nějakého důvodu dramaticky změnilo počasí, samozřejmě existují metody, jak vybetonované plochy ochránit a zachránit. To ale samozřejmě není otázkou tohoto článku, takže zpět k tématu!

Základy v zimě

Pokud se stavba z jakéhokoli důvodu zpozdí nebo zastaví a my před zimou zůstaneme prakticky jen se základy plánované budovy, není třeba panikařit – stačí se na zimu řádně připravit a přijmout ochranná opatření, aby se stavba dočkala jara nepoškozená

Vše se samozřejmě řídí terénem, zeminou a stavem, v jakém se základy v době příchodu zimy nachází. Pokud je například pod podkladním betonem, zhotoveným ještě před zimou, nenamrzavá zemina (např. štěrk) a vnitřní nosné stěny budovy jsou založeny v odpovídající tzv. nezámrzné hloubce (tj. 80 až 140 cm dle druhu zeminy), je vše v pořádku – v průběhu zimy nedojde k promrznutí zeminy a základy zůstanou stabilní.

Proč je zmíněná nezámrzná hloubka tak důležitá? Pokud bychom objekt postavili v hloubce, která umožňuje promrzání zeminy POD našimi základy, docházelo by vlivem mrznutí zeminy, jejímu nasáknutí vodou při jarním tání a následném vyschnutí k nežádoucím posunům základu, což by se – i pokud by se jednalo o změny v řádu milimetrů – podepsalo na celé stavbě, která na takových základech bude postavena.

Zmíněných 80 až 140 centimetrů je závislých na podnebí, nadmořské výšce a podloží, které se v lokalitě parcely nachází. Uvedená hloubka je průměrná pro Českou republiku a v praxi znamená, že na běžném pozemku ve městě, pokud je podkladní zeminou propustný materiál, nám postačí vykopat základy pouze 80 cm hluboko.

Samozřejmě čím jsou okolní podmínky méně příznivé a čím je zemina nasákavější, musíme kopat hlouběji. Nejméně příznivé jsou pak zeminy jílovité a slínovité, kdy se budeme pohybovat v hloubce kolem zmíněných 140 cm, jelikož se jedná o nasákavé zeminy, které snadno absorbují a drží vodu a mohly by tedy snadno promrznout.

Ochrana základů v zimě

Ideální stav před zimou je takový, kdy naše základová deska je nejen vytvrzená, ale i napenetrovaná, ošetřená hydroizolací. Pokud jsme ovšem hydroizolaci nestihli, bude stačit alespoň zakrytí plachtou, která základ ochrání před sněhem a deštěm. Zakrýt základy samozřejmě musíme v každém případě, tedy ať už na základech hydroizolace je nebo ne.

Existuje samozřejmě možnost, že můžeme desku nechat odkrytou – a najdeme i řadu názorů, že se to v praxi děje –, pokud ovšem základovou desku vystavíme povětrnostním vlivům a rozmarům počasí, přestože bude vytvrzená, v místech, kde se bude přes zimu držet voda, hrozí na jaře přinejmenším její oloupání. To s sebou pak samozřejmě přináší práci navíc, protože budeme povrch muset před uložením hydroizolace vyrovnat.

Základ zakrýváme plachtou s přesahem, kterou důkladně přitížíme na krajích i v ploše. Plachta musí být zvolena s ohledem na počasí, kterému bude odolávat, a zatížení sněhem či deštěm, kterému bude vystavena.

Co když ještě nebyla deska vylita?

Pokud jsme nestihli desku vylít a nemáme beton na cestě na parcelu (což by samozřejmě věci zkomplikovalo), je vhodnější betonáž odložit na teplejší jarní měsíce. Pokud již máme připravené základové pásy, ztracené bednění, rozvody kanalizace, atd. atd. atd., případně i zásyp a zhutnění podkladního materiálu pod plánovanou deskou, nic se neděje.

Od partnerů ASB

Takto připravenou stavbu vlastně není třeba nijak zvlášť pečlivě chránit, protože velkou spoustu práce za nás udělá sama zemina. Lépe řečeno – navezený materiál přes zimu dosedne a zhutní se a ztracené bednění a pásy ochrání okolní zemina či materiál. Povrch konstrukcí, který může (ale samozřejmě můžeme konstrukce pro vlastní dobrý pocit zakrýt), být vystaven venkovním podmínkám, je to tlačená oblast, u které drobné poškození povrchu nebude v dalších stavebních pracích vadit. Samozřejmě se ale nesmí jednat o čerstvě vybetonované konstrukce nebo konstrukce, které ještě nedokončily zrání! V takovém případě musíme k situaci přistupovat jinak! O betonování v zimě – jeho plusech a zejména mínusech se dočtete v našem dašlím článku.

A samozřejmě: pokud jsme nestihli ani základové pasy a stojíme pouze u prázdných výkopů, bude lepší odložit na jaro vše a nepouštět se do betonování bezhlavě! Na základech bude stát celý objekt, pokud se tedy přes zimu při nerozvážném betonování něco pokazí, chyby se projeví v celé stavbě a budou nás trápit po celou dobu, kdy bude objekt v našem vlastnictví.