Hydroizolace spodní stavby
Galerie(8)

Hydroizolace spodní stavby

Partneři sekce:

Izolace proti zemní vlhkosti správně provedená na počátku stavby je základem budoucího bezproblémového provozu budovy. Jakákoli následná opatření jsou několikanásobně dražší a nemusí již stoprocentně splňovat svůj účel.

Jedním z možných řešení hydroizolace jsou modifikované bitumeny.

Požadavky na provádění izolace jsou obsaženy v DIN 18 195, u nás ve WTA směrnici 4-6-98 Dodatečná hydroizolace stavebních konstrukcí ve styku se zeminou. V této směrnici se název modifikované bitumeny, přejímaný z německých podkladů, upravuje na modifikované asfalty.

Co vlastně jsou modifikované asfalty nebo spíše modifikované asfaltové stěrkové hmoty? Jsou to flexibilní jednosložkové nebo dvousložkové asfaltové izolační hmoty zušlechtěné příměsemi plastických hmot.

Mezi jejich hlavní přednosti patří:

  • snadná zpracovatelnost na svislých i vodorovných plochách,
  • schopnost vytvářet souvislé bezesparé plochy,
  • možnost jednoduchého provedení u členitých podkladů,
  • přilnavost k minerálním podkladům,
  • schopnost přemostění trhlin v podkladu,
  • absence rozpouštědel.

Uveďme si dvě základní nevýhody asfaltových stěrek, od kterých se mohou odvíjet další:

  • stěrka musí vyschnout – doba vysychání je závislá na počasí a tloušťce nanesené vrstvy. Obvykle se tato doba pohybuje kolem 3 dnů. Během ní je stěrka více náchylná na poškození;
  • je nutno kontrolovat tloušťku nanesené vrstvy – záleží na zkušenosti zpracovatele, aby nanesl optimální tloušťku stěrky. Ne příliš tenkou ani příliš silnou. V prvním případě nesplníme ochrannou funkci, ve druhém přinejmenším zvyšujeme cenu čtverečního metru.

Stěrky se aplikují na připravený a napenetrovaný podklad, a to na stranu přicházející do kontaktu s vodou.

Příprava podkladu

Při izolaci spodní stavby se v praxi můžeme setkat se zdivem nebo s monolitickou betonovou stěnou. U zdiva jsou potřebné styčné spáry větší než 5 mm, výlomy či dutiny je nutné vyplnit maltou a srovnat do roviny. V zásadě není nutné zdivo omítat. Ostré výstupky se strhnou, stěna se očistí a napenetruje.

U stěn z monolitického betonu se musí věnovat pozornost řádnému očištění paty zdi ve styku se základem. Zde ve stěně bývají nevyplněná hnízda a na patě základu vyteklé cementové mléko. Hnízda je nutno vyplnit a cementové mléko odstranit. V přechodu mezi stěnou a základem vytvoříme fabion z cementové malty (poloměr 50 mm) nebo dvousložkové asfaltové stěrky (poloměr 20 mm). Vnější roh základu se oseká nebo zkosí. Takto připravený podklad se napenetruje přípravkem odpovídajícím následně použité asfaltové stěrce.

Poznámka:

V případě, že je zdivo příliš vlhké nebo hrozí pronikání vlhkosti vlastní stěnou (zatopené suterény), je potřeba provést tzv. pojistnou izolaci. Provádí se před penetrací cementovými izolačními stěrkami (Dichtungsschlämme), které zamezí pronikání vlhkosti do ještě nezaschlé asfaltové stěrky. Zanedbáním tohoto opatření dochází k poškození asfaltové vrstvy a znehodnocení předchozí práce.
 
Nezávisle na vlhkosti zdiva se tato cementová izolační stěrka provede na hranici, kde suterénní zeď přechází do soklu, a to cca 10 cm pod budoucí terén a cca 30 cm nad terén.

Nanášení asfaltové stěrky

Nanášení probíhá ve dvou vrstvách. Prv­ní vrstva se silně vetře do podkladu v takové minimální tloušťce, kterou hmota umožňuje. Zaplníme tak póry v podkladu a zamezíme tvorbě puchýřů v ještě nezaschlé hmotě. Po zaschnutí první vrstvy se natáhne vrstva druhá, a to již v požadované tloušťce odpovídající zatížení stavby vodou (tab. 1).

V případě tlakové vody se mezi druhou a třetí vrstvu vkládá vyztužující tkanina.

Kontrola správně nanesené tloušťky stěrky se provádí vložením měrky do čerstvě nanesené stěrky.
Čerstvě nanesené asfaltové stěrky je nutno chránit před přívalovým deštěm, který by je mohl poškodit. Některé stěrky jsou proti dešti odolné po jedné hodině, jiné po jednom dni. U jiných je možno tento proces chemicky urychlit nátěrem nebo nástřikem. Důležité je se řádně informovat v technických listech nebo u výrobce.

 
Provádění fabionu   Očištění paty zdi

Prostupy, průchodky a dilatace

V podzemní části budov prochází dilatační spáry a nespočet průchodek inženýrských sítí. Asfaltovými stěrkami můžeme tyto detaily vyřešit. Při netlakové vodě se běžné průchody, např. kanalizační roury, přetáhnou asfaltovou stěrkou. Při tlakové vodě se při stavbě musí zabudovat speciální průchodka. Na dilatační spáry se osadí speciálními dilatačními pásy.

Ochrana provedené izolace

Asfaltové stěrky zasychají při běžných podmínkách asi za tři dny. Po této době jsou dostatečně vyschlé, abychom na ně mohli nalepit ochrannou vrstvu a výkop zasypat. O správném proschnutí asfaltové stěrky se přesvědčíme na zkušebním vzorku. Současně s natahováním asfaltové stěrky provedeme ve stejné tloušťce a za stejných podmínek stěrku na zkušební plochu. Z této plochy vyřízneme vzorek asfaltové stěrky. Pokud je pružný a na řezu nešpiní, je dostatečně vyschlý a můžeme přistoupit k osazení ochranné vrstvy.

Asfaltové stěrky chráníme deskami z polystyrenu, které se na trhu nabízejí v různých úpravách, nebo i nopovou fólií. U nopové fólie je třeba dát pozor na orientaci nopových výstupků, které se nesmějí zatlačovat do stěrky. Přes nopovou fólii i polystyrenové desky se upevní geotextilie. Vytvoří se tak kluzná vrstva, po které klouže sedající zemina. Nedochází pak ke klouzání polystyrenové ochranné vrstvy po asfaltové stěrce, což mívá za následek vznik trhlin a porušení souvislé izolační vrstvy.

Přesný technologický postup a další vlastnosti asfaltových hmot jsou popsány v technických listech výrobců. Doporučuji vést o pracích písemný záznam a zdokumentovat tak jejich průběh pro případné řešení následných nedostatků.

Přehled asfaltových stěrek

Spotřeby asfaltových stěrek odpovídají minimálním tloušťkám stěrek po vyschnutí. Pro případ zemní vlhkosti to jsou 3 mm, pro případ tlakové vody 4 mm. V technických listech jsou uvedeny informace, v jakých tloušťkách je potřeba stěrku nanést, aby po vyschnutí dosahovala předepsané minimální tloušťky.

Tab. 2 Přehled výrobců a jejich produktů

Ing. Jiří Skalička
Foto: archiv společnosti Lasselsberger, a. s.
 
Autor článku je absolventem ČVUT. Od roku 1997 pracuje ve firmě Calofrig, z níž se po změně majitele stává Lasselsberger, a. s. Zde zastával nejprve pozici asistenta obchodního ředitele, nyní je zaměstnán v oddělení marketingu.