Cement a beton

Návrh a provádění betonových konstrukcí je stále sofistikovanější a je možné realizovat složitější konstrukce se stále účinnějším využitím mate­riálů. S přibývajícími poznatky je při návrhu kladen větší důraz na životnost konstrukcí.

LiTraCon je nový stavební materiál z betonu a skla, který propouští světlo. Základními složkami průsvitného betonu jsou skleněná vlákna a jemnozrnný beton. Při dosavadních pokusech vyrobit průsvitný nebo průhledný beton byly do vlastního betonu mechanicky vkládány průsvitné prvky ze skla, příp. z jiných materiálů. V případě materiálu LiTraCon jsou drobná skleněná vlákna dokonale smíšena s betonovou kaší a stávají se tak její součástí podobně jako drobné kamenivo. Výsledným produktem není pouze směs vzniklá smícháním dvou materiálů, betonu a skla, ale materiál nový s harmonickou homogenní vnitřní strukturou i povrchem.

Téměř celou spotřebu energie pokrývá Norsko s pomocí vodních elektráren. Z důvodů navyšování spotřeby je ale nutné získávat i nové zdroje, a proto na některých místech vyrůstají nová vodní díla. Jako například u řeky Otry v provincii Aust.

Beton je v moderní architektuře nekonečným zdrojem pro originální ztvárnění objektů. Může mít jakýkoliv tvar a barvu, jediným prvkem limitujícím jeho možnosti, je lidská představivost.

Plzeň se v roce 2015 stane Evropským hlavním městem kultury. Zavázala se tak mimo jiné ke stavbě nového divadla, které tak nahradí původní nevyhovující budovu. To se tak stane první budovou tohoto typu v Česku po více než 30 letech. Divadlo bude po svém dokončení letos na podzim sloužit pro několik forem dramatického umění.

Sněžka, nejvyšší hora České republiky, se může pyšnit dalším prvenstvím: Stala se nejvýše položeným místem, kam byl u nás doposud dopravován beton. Více než 500 m3 betonu vynesl na stavbu nové lanovky vrtulník. Sněžka totiž leží v Krkonošském národním parku a vjezd speciální techniky na stavbu byl výrazně omezen. Veškerý beton pro výstavbu nových patek lanovky a stavbu stanic v Peci pod Sněžkou, na Růžové hoře i na Sněžce dodala betonárna Trutnov, která patří mezi provozy TBG Východní Čechy (člen skupiny Českomoravský beton, a.s.).

Obytný a obchodní komplex u Severního nádraží, Vídeň, Rakousko. V bývalém areálu Severního nádraží realizuje dodavatel stavby „Schwarzatal“ velmi zvláštní stavební záměr. Pod názvem „Bydlení se vším!“ zde vznikne do podzimu 2013 celkem 91 bytových jednotek nájemního domu a domova „Spolku pro dlouhý život“. Pro zhotovení hrubé stavby byla stanovena velmi krátká doba výstavby, pouhých 10 měsíců, kterou bylo možné dodržet jedině s nasazením moderních a efektivních systémů stěnového a stropního bednění.

Beton nemusí být šedý. Jedinečný a individuální vzhled vtiskne domu probarvená varianta, tzv. barevný beton. Stavby, kde je využit právě barevný beton, jsou na pohled přitažlivé a od ostatních domů se výrazně odlišují. Probarvený beton nachází své místo nejen v exteriérech, ale i v interiéru, kde se může podílet na originálním vzhledu stěny, podlahy, schodů nebo třeba úspěšně nahradí keramické umyvadlo. Atraktivní barevné pohledové plochy v téměř neomezené škále odstínů lze vytvořit díky značce COLORCRETE®, která skrývá moderní lehce zpracovatelný beton s obsahem pigmentů vyráběný skupinou Českomoravský beton. Více na www.transportbeton.cz.

Srdcem každého planetária je kopule napodobující pomyslnou nebeskou klenbu. A podobné kopule se rozhodně nestaví často. Například v České republice nepřibyla od realizace Planetária Praha až do loňského roku, tedy za více než padesát let, žádná. Zato loni se podařilo vybudovat hned dvě, obě v objektu budoucího planetária a virtuária Techmania Science Center v areálu průmyslového závodu ŠKODA v Plzni.

Předchozí příspěvek zjednodušeně sumarizoval jen vnitřní činitele ovlivňující rychlost nárůstu pevnosti betonu. Tyto činitele však nejsou jediné, které ovlivňují rychlost nárůstu pevnosti betonu; stejně důležité jsou i vnější činitele, zjednodušeně sumarizované v tomto dalším příspěvku. Hlavními reprezentanty vnějších činitelů jsou klimatické podmínky a technologie zpracování (zhutňování).

Stále častěji se u stavebních projektů setkáváme se záměrem zanechat na finální stavbě viditelné betonové povrchy. Moderní architektura tímto směrem přímo sprintuje, a tak můžeme ambiciózní konstrukce vídat stále častěji. Na rozdíl od betonových konstrukcí, které mají pouze nosnou funkci, se mohou viditelné betonové plochy na celkovém architektonickém ztvárnění stavby výrazně podílet a vytvořit projekty, jaké by z jiných materiálů byly těžko proveditelné. Formwork for Architecture Art Architects are using visible concrete surfaces on constructions more often then before. Unlike conrete structures, which have only a supporting function, visible concrete surfaces are part of design of the building. This means, that formwork is an significant part of design and architects need to know how to use the specific formwork features to meet their ideas of the final building look.

V Liberci vyrůstá nové science centrum, které přinese nejen řadu zajímavých exponátů, ale také zážitků. Expozice je totiž pojata v moderním stylu interaktivních objektů a tak rozhodně neplatí „nedotýkejte se exponátů“, ale cílem je pravý opak – odnést si co nejvíce zkušeností a znalostí díky možnosti většinu vystavených technologií a exponátů odzkoušet na vlastní kůži. První návštěvníci si ale budou muset na návštěvu expozice SC iQLANDIA ještě chvilku počkat - v současné době totiž teprve finišují stavební části celého projektu.

Při výstavbě betonových konstrukcí je důležité znát aktuální pevnost betonu v konstrukci, což umožňuje volbu optimální doby odbedňování. Význam tohoto údaje roste s rostoucí projektovanou výškou stavby. Tento příspěvek zjednodušeně sumarizuje všeobecné souvislosti a působení jednotlivých činitelů a vytváří tak úvod do problematiky pro pokračování cyklu článků.

Elektrárna Tušimice II byla postavena v sedmdesátých letech minulého století. První generální oprava chladicích věží proběhla v letech devadesátých. V rámci této opravy byly provedeny sanace všech betonových konstrukcí a namontována nová chladicí technologie. V letech 2007 až 2011 proběhla komplexní obnova elektrárny Tušimice II, při které byla prováděna celková rekonstrukce elektrárny.

Pouštní vzdělávací centrum v Al Ajnu ve Spojených arabských emirátech můžeme označit za architektonicky mimořádně náročnou stavbu. Neustálé změny oblouků a sklonů stavby vyžadovaly 3D plánování bednění. Jen tak se daly vytvořit speciálně navržené bednicí jednotky.