Nezávislá komise pro posouzení energetických potřeb státu, vedená předsedou Akademie věd Václavem Pačesem, předala na počátku července premiéru Mirku Topolánkovi úvodní verzi své zprávy. Zpráva je velice realistická: konstatuje, že žádný zázračný zdroj energie po ruce není, musíme vyjít s tím, co máme. Včetně jaderné energetiky.
Evropou obchází strašidlo. Strašidlo energetické krize. Samozřejmě, že má nejen evropský, ale globální dosah. Jak se s rostoucí spotřebou a ubývajícími zdroji vyrovnáme? Budeme stavět další Temelíny nebo nás spasí biopaliva? Nejrozumnější cestou se zdá být cesta úspor. Sama o sobě však asi nestačí.
Využívání sluneční energie vykazuje vzestupný trend – je zcela lhostejno, zda pro ohřívání užitkové vody, jako doplněk k topení nebo k výrobě elektrického proudu. Solární energie patří mezi nevyčerpatelné zdroje energie. Dopady na životní prostředí jsou při jejím získávání minimální. Množství využitelné energie závisí na klimatických podmínkách na jednotlivých částech zemského povrchu. Dobré využití se nachází nejen v oblastech s dlouhým svitem (solární kolektory), ale i v oblastech s vyšší nadmořskou výškou (fotovoltaické moduly).
Období, kdy pojem nízkoenergetická budova patřil do oblasti výzkumu a experimentování, patří již minulosti. Značná část nově stavěných budov do této kategorie objektů, v souladu s naší legislativou i celkovými trendy, spadá. Největší změnou ve srovnání se zaběhnutými principy je především změna váhy jednotlivých faktorů budovy, které ovlivňují potřebu tepla a současně změna výše energetických požadavků na zajištění požadovaného stavu tepelně-vlhkostní složky mikroklimatu.
Navzdory mírně provokativnímu titulku, je tendence stavět takzvaně inteligentní budovy v posledních letech zřejmá, správná a i přes módní zdůrazňování pouze výhod těchto budov i do budoucna velmi perspektivní.
Z důvodu vysokého podílu energetického sálání trubkového podlahového vytápění se již při výrazně nižších teplotách v místnosti dostaví pocit komfortu. Na základě vysokého tepelného výkonu (80 až 120W/m2) při nižších teplotách na přívodu (32 až 38 °C) je podlahové vytápění ideální pro kombinování s plynovými kotli, tepelnými čerpadly nebo se slunečními kolektory.
Po bezmála dvouletém trvání projektu Síť center Pasivního domu, který byl zahájen v září roku 2006 a potrvá do letošního srpna, je čas bilancovat. Projekt byl koordinován Centrem pasivního domu v Brně a zapojilo se do něho 13 partnerů z celé České republiky.
Hovoří-li se tedy o „inteligentních budovách“, hovoří se obvykle také o snižování energetické náročnosti, a tedy o snižování provozních nákladů. Téma inteligentních budov tak má významný dopad celospolečenský zejména v oblasti ekologie, šetrnosti k životnímu prostředí, upřednostňování obnovitelných zdrojů energií jako základní moment filozofie „trvale udržitelného stavění“. Moderní stavební koncepce se vědomě otevírají svému okolí s cílem optimálně využít všechny dostupné energetické potenciály uvnitř a vně budov.
Na vodovody uvnitř budov se používají různé druhy potrubí. Kromě nejrozšířenějšího kovového potrubí z ocelových pozinkovaných trubek jsou úspěšně instalována měděná potrubí, potrubí z plastů a v poslední době také vícevrstvá potrubí.
Společnost Royal Philips Electronics (AEX: PHI, NYSE: PHG) oznámila, že vybaví vůbec první kancelářskou budovu na světě osvětlením výhradně na bázi systémů polovodičového osvětlení – LED diod. Kanceláře na pařížské adrese 100 Champs-Elysées Avenue patřící firmě Generali tak představují zásadní milník v historii osvětlení, neboť je to vůbec poprvé, kdy jde funkční osvětlení kancelářských prostor výhradně na bázi LED diod ruku v ruce s dekorativními a atmosféru vytvářejícími efekty, které rovněž vycházejí z technologie polovodičového osvětlení.
Podle ustanovení norem nesmějí zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí ve stokové síti, umožňovat zaplavení objektu vzdutou vodou. Ohrožené prostory a zařízení se musejí chránit technickým opatřením podle EN 12056 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy (1): „Kanalizačním potrubím chráněným proti zpětnému vzdutí se nesmí odvádět odpadní voda z ploch, zařizovacích předmětů a zařízení, která jsou nad nejvyšší hladinou zpětného vzdutí ve stokové síti.“
Díky vzrůstajícím cenám energií a snaze o zlepšení kvality bydlení narůstá v poslední době počet rekonstrukcí panelových bytových domů. Po dokončení plánovaných úprav, zejména po osazení nových, vzduchotěsných oken však nastává problém s přívodem vzduchu – větráním. Těsná okna nezajistí požadovanou výměnu vzduchu a následky mohou být nepříjemné (vznik plísní). Řízené větrání by proto bylo v mnoha případech ideálním řešením.
Biomasa je chemicky zakonzervovaná sluneční energie. Je to nejuniverzálnější a nejrozšířenější zdroj energie na Zemi. Můžeme ji využít k výrobě tepla a elektrické energie v moderních spalovacích zařízeních.
Aby se člověk cítil pohodově v obytných prostorách, potřebuje mimo jiné vhodnou teplotu, vlhkost a čistotu vzduchu. Nezanedbatelným hlediskem jsou také provozní náklady související s tím, aby bylo pohodové klima vytvořeno.
Dnes již nikdo nepochybuje o nutnosti dostatečné tepelné izolace budov. Vzhledem k rostoucím cenám energií je zateplení vlastně návratnou investicí. Ušetřit můžeme nejenom vhodným zateplením pláště budovy, významné úspory lze dosáhnout také vhodnou volbou systému vytápění.
