Regulace větrání podle kvality vzduchu nebo obsahu oxidu uhličitého v interiéru je v posledních letech oblíbenou funkcí, propagovanou dodavateli vzduchotechnických jednotek i řídicích a regulačních systémů. Aby ovšem splnila svůj účel, tedy snížit provozní náklady (kterými rozumíme nejen platby za spotřebu energie, ale i např. náklady na servis a údržbu) a zachovat komfort pro uživatele, musí být instalována a nastavena s přihlédnutím k několika základním pravidlům.
Se zvyšujícími se nároky na tepelně-technické vlastnosti staveb se z obytného prostoru pozvolna stává prostor skoro vzduchotěsný. Spárová průvzdušnost oken ani dodatečné umělé regulovatelné spáry v okenních rámech naprosto nestačí zajistit dostatečný přívod a výměnu vzduchu. Proto nezbývá než přistoupit k nějakému vhodnému technickému řešení tohoto stavu, například k instalaci větrací jednotky se zpětným ziskem tepla.
Odhalení potenciálně zhoubných účinků tvrdých freonů (CFC) na konci 80. let minulého století a později měkkých freonů (HCFC, jedním z nich je i R22) na ozonovou vrstvu vedlo k jejich postupné náhradě chladivy na bázi fluorovaných uhlovodíků (HFC) ve většině chladicích systémů. Měkké freony byly původně považovány za minimálně škodlivé pro životní prostředí, ale nyní je jasné, že významně přispívají ke globálnímu oteplování. Ve skutečnosti jsou tyto sloučeniny na principu náhrady molekuly za molekulu jako skleníkové plyny až 3900krát účinnější než oxid uhličitý (CO2). Použití tvrdých i měkkých freonů bylo regulováno a jejich postupné vyřazení bylo naplánováno Montrealským protokolem z roku 1987. V současné době je zakazují vlády zemí Evropské unie i dalších zemí.
Motivy k decentrálnímu hospodaření s dešťovou vodou můžeme obecně rozdělit do čtyř skupin, které jsou navzájem propojeny: ekologické, bezpečnostní, ekonomické a legislativní.
Obliba a používání textilních rozvodů vzduchu rok od roku stoupají i přes to, že tento způsob distribuce vzduchu je znám již několik desetiletí. Nové technologie a technická vylepšení umožňují aplikaci prakticky v jakémkoliv prostředí.
Článek se zabývá problémem vnitřního tepelného mikroklimatu v pracovním prostředí, konkrétně kancelářských budov. Na praktické případové studii ukazuje aktuální problém přehřívání místností kanceláří často nejen v letním, ale i přechodném období. Ve svém závěru prezentuje výsledky matematických modelů a reálných měření, které jsou přímo závislé na architektonicko-stavebním řešení objektu, a to zejména na tepelně-technických vlastnostech obvodového pláště budovy.
Dostatečný přísun čerstvého vzduchu je nezbytnou podmínkou pro život. Pokud člověk nemá přísun vzduchu vůbec, po několika málo minutách ztrácí vědomí a následně umírá. Tuto skutečnost si uvědomuje každý, ale uvědomují si všichni i následky dlouhodobého dýchání nekvalitního vzduchu?
Mezinárodní centrum pro energeticky efektivní větrání (AIVC – Air Infiltration and Ventilation Centre) vytvořilo program budov „s téměř nulovou spotřebou energie“, v němž většina evropských zemí přijala plán, v rámci kterého se zavazují stavět od roku 2019 nové budovy ve smyslu tohoto programu.
Při projektování novostavby či rozsáhlejší rekonstrukce rodinného domu se zároveň musíme rozhodnout, jak a čím topit. Jestliže chceme moderní ekologické vytápění nebo přitápění dřevem, je nutno si zároveň ujasnit, kam kotel a další příslušenství umístíme. Kotel většinou umisťujeme do speciální místnosti – kotelny. Ovšem klasická kotelna vždy navýší rozpočet na stavbu o nezanedbatelnou částku. Existuje lepší řešení?
Flexibilní elektroinstalace nebo oblíbenější výraz „inteligentní dům“ jsou výrazem našeho světa v oblasti prudkého vývoje moderních technologií. V dnešní době tedy budovy již nepředstavují jen čtyři stěny, základní světlo a několik zásuvek. V moderních domech jde především o optimalizaci nákladů z hlediska vstupních a provozních složek.
Společnost Vaillant se od svého vzniku před více než sto třiceti lety stala synonynem pro vytápění a přípravu teplé vody. V jejím sortimentu najdeme např. závěsné a stacionární plynové kotle, průtokové a zásobníkové ohřívače teplé vody, solární systémy a v neposlední řadě tepelná čerpadla. Velký důraz se klade na kvalitu všech výrobků, inovaci a technickou podporu.
Tento článek se zabývá problematikou, která je vzhledem k současné situaci, kdy stát přestává podporovat fotovoltaické elektrárny, ale cena elektřiny roste, velmi aktuální. Konkrétní instalace fotovoltaické elektrárny (FVE) s využitím regulace pro likvidaci přebytků se nachází v Litomyšli. Její realizace proběhla v červenci a srpnu 2012 a provoz byl spuštěn 6. 10. 2012 po osazení elektroměru distribuční firmou.
Lersen je česká firma pracující již dvě desetiletí v oboru TZB se zaměřením na vývoj, výrobu, prodej a servis plynových infrazářičů a ohřívačů vzduchu. Dále vyrábí teplovodní vytápěcí jednotky (všeobecně známé jako Sahara) a mnoho dalších zařízení, jako jsou směšovací komory, odtahové ventilátory či vratové clony plynové, teplovodní nebo studené. Její výrobky jsou vhodné zejména pro vytápění a větrání hal, výrobních závodů, dílen, skladů, garáží, ale i například tělocvičen. Vedle decentralizovaného systému vytápění nabízí řešení rovněž pro systémy VZT, a to jak s komplikovanými, tak jednoduchými rozvody vzduchu. Ředitelem firmy je Vladimír Malena, kterému jsme položili několik otázek.
V naší republice patří PROTHERM dlouhodobě mezi přední značky v tepelné technice. Do širokého sortimentu firmy patří jak plynové závěsné kotle, tak také kondenzační kotle závěsné i stacionární, elektrokotle a solární systémy. Mezi uživateli jsou výrobky s touto značkou známé jako účinné a spolehlivé.
Pojem energeticky pasivní dům (EPD) v roce 2013 již prakticky nikoho neohromí, stává se běžným. Kolem roku 2020 by jiný než energeticky nenáročný dům neměl být ani postaven. Při realizaci prvních EPD v České republice v roce 2004 byla situace jiná. Nebylo kde získávat zkušenosti, úzká skupinka zasvěcených byla netrpělivá očekáváním. První domy tak sloužily v podstatě jako obydlené laboratoře.
