Inspiruje se Austrálie Evropou? Dohání ji palčivá otázka likvidace vysloužilých solárů

Sektor obnovitelných zdrojů energie v Austrálii se potýká s nelehkou situací – jak ekologicky zlikvidovat 80 milionů solárních panelů, když dosáhnou konce své životnosti?

Paradoxně jedním z důvodů, proč lidé instalují solární fotovoltaické (FV) panely ve velkém množství, je pomoc životnímu prostředí, ale průmysl se nyní potýká s očekávaným odpadem produkovaným 100 000 tunami panelů, které se mají v Austrálii od roku 2035 demontovat. Zákaz skládkování již platí ve Victorii, po vzoru některých evropských zemí, což povzbuzuje stávající montéry, aby při výrobě panelů začali přemýšlet o recyklovatelných materiálech.

Kde vidí Austrálie budoucnost?

Austrálie má jeden z nejvyšších odběrů solárních panelů na světě, málo se ovšem při počátečním vzestupu zájmu uvažovalo o tom, jak významný objem panelů končí po 20 letech na skládce – jakmile je třeba vysloužilé panely vyměnit.

V současné době existuje několik jednoduchých recyklačních kroků, které lze provést ke snížení objemu odpadu, včetně odstranění rámů panelů, skleněných krytů a solárních kolektorů před jejich likvidací. Zodpovědná likvidace ovšem vyžaduje podporu v legislativě, což zajistí, že odpad nebude jen přesměrován na jiná místa s méně přísnými předpisy.

Tomu by mohla pomoci například sériová čísla, která mohou sledovat historii solárních panelů, ta by také figurovat při jejich recyklaci a zajistit, aby byly zlikvidovány způsobem šetrným k životnímu prostředí – několik evropských zemí má ostatně legislativu pro výrobce elektromobilů, která zajišťuje, že používají materiály, které umožňují 85 procent auta na konci jejich životnosti recyklovat. Podobný přístup by bylo vhodné zaujmout i pro solární panely.

Co panely obsahují?

Polymery v panelech, odolné vůči povětrnostním vlivům, totiž představují riziko pro životní prostředí, protože při spalování uvolňují škodlivý fluorovodík. Vystavení plynu může vážně podráždit a popálit oči, způsobit bolesti hlavy, nevolnost a v nejhorších případech plicní edém, který někdy zanechá trvalé poškození.
Dalším primárním materiálem používaným v solárních článcích je křemík, druhý nejrozšířenější materiál na Zemi po kyslíku a nejběžnější vodič používaný v počítačových čipech.

Současná poptávka po křemíku je navíc obrovská, takže je určitě neméně důležité, aby byl recyklován, použit a tím se snížila jeho ekologická stopa. Pro představu – celosvětově jsou instalovány asi tři miliardy solárních panelů obsahujících asi 1,8 milionu tun vysoce kvalitního křemíku, jehož současná hodnota je 7,2 miliardy dolarů. Tato suma by měla být dostatečným argumentem, aby se prokázala životaschopnost recyklace komponent a materiálů solárních panelů.

Výzva do budoucna

Opětovné použití solárních panelů tak nabízí řadu sociálních a ekologických výhod, ale koneční spotřebitelé kupující panel z recyklátů budou potřebovat záruky, že použité panely budou správně fungovat a poskytovat minimální kapacitu ve wattech. Shodně jakákoli legislativa týkající se konce životnosti se bude muset zabývat stávajícími a novými panely – a tedy podporovat vytvoření ekonomiky tzv. „z druhé ruky“.