Doporučené postupy pro realizaci vegetačních střech

Téma vegetačních střech je v České republice stále aktuálnější vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám, zvyšujícímu se suchu, nepravidelným srážkám a tepelným ostrovům ve městech.

Vegetační střechy tvoří jednu z částí zelené infrastruktury sídel (či zelenomodré s akcentem na hospodaření s dešťovou vodou). Snižují dopady tepelných ostrovů ve městech, zlepšují mikroklima i estetický dojem, přispívají k biodiverzitě, a dále také ukládají CO₂, zachycují škodliviny z ovzduší – prachové částice a v neposlední řadě snižují náklady na provoz budov, tj. úspora při vytápění a chlazení.

Při rozhodování, zda aplikovat vegetační střechu na budovu, je třeba zohlednit řadu kritérií. Doporučujeme prostudovat odbornou literaturu věnující se vegetačním střechám a zjistit si aktuální možnosti ekonomické podpory pro jejich realizaci.  Postupy zde uvedené představují pouze nastínění základních kroků a jsou určeny zájemcům o pořízení vegetační střechy nebo projektantům, kteří se chtějí s problematikou seznámit před zahájením navrhování stavby.

Užitečné mohou být odborné zdroje, jako jsou webové stránky sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) – www.zelenestrechy.info, dále prameny evropské organizace EFB (European Federation of Green Roof Association). Pro návrh a realizaci se v Evropě využívají standardy – britský GRO Code, švýcarská norma SIA 312, rakouská Ö-NORM B 2501 a německá směrnice FLL, tvořící také základ našich Standardů pro navrhování, provádění a údržbu, vytvořených v roce 2016 a revidovaných v roce 2019. Tyto standardy pod názvem „Vegetační souvrství zelených střech“ zpracoval kolektiv odborníků a vydal SZÚZ.

Vlastní projektování i následnou realizaci a údržbu vegetační střechy je nutné svěřit autorizovaným odborníkům, krajinářům, zahradníkům, realizačním firmám, sdruženým např. v SZÚZ i dalších jako je Česká rada pro šetrné budovy (CZCGB), stejně jako specializovaným výrobcům a dodavatelům stavebních materiálů, tepelných izolací, hydroizolací atd. Ti jsou po desetiletích zkušeností ze zahraničí i z domova schopni se vyvarovat chyb při projektování a realizaci, a tedy problémů budoucího užívání a údržby.

1/ Ověření aplikovatelnosti

Každá střecha je jiná, stejně tak jako území, do kterého je situována zamýšlená budova. Omezujícími či naopak podporujícími okrajovými podmínkami je územně plánovací dokumentace, památkově chráněné území či omezené odtokové parametry.

• ÚPD – ověřit koeficient zeleně a započitatelnost vegetačních střech o tohoto koeficientu při splnění daných podmínek; dopad: typ vegetační střechy může ovlivnit zastavěnost pozemku
• Památková ochrana – ověřit ochranu panorama města nebo střešní krajiny; dopad: ovlivnění vizuální podoby či zamítnutí realizace
• Odtokové parametry – ověřit možnost odkanalizování dešťové vody pomocí veřejné sítě či její zasakování; dopad: volba výšky vegetačního souvrství

2/ Definování představy o vegetační střeše

Každý typ vegetační střechy splňuje jiné cíle a generuje jiné potřeby. Je proto nutné si po úvodním ověřovacím kolečku ujasnit, co od dané střechy očekávám, respektive jaká bude její funkce. Je nutné přemýšlet, zda květy, plody, listí či medovice nebude omezující pro provoz budovy či uživatelů. Primární definování si cíle, proč vegetační střechu zamýšlím pro plánovaný objekt, definuje funkční, prostorové a vegetační požadavky včetně nároků na údržbu.

• Volba typu vegetační střechy rostlinného společenství – extenzivní, polointenzivní nebo intenzivní
• Funkční řešení – definuje využití střechy uživateli, od jednoduchého relaxačního mola s grilem po modelovaný terén s pěstováním zeleniny
• Vizuální podoba – navazuje na volbu typu vegetační střechy, často je podpořena architektonickým a estetickým ztvárněním prostoru a definicí rostlinného materiálu, což bude generovat rozdílné atmosféry. Nezbytné je pracovat s růstem rostlin, neboť různé životní fáze rostlin nám budou utvářet odlišné vnímání konceptu.

3/ Návrh

Pokud předchozí dva body byly spíše zjišťovací a ověřovací, tato fáze je již projektantská. Je nutné převézt záměry do reálné podoby akceptující okrajové podmínky území, budovy a finančních možností investora. Nehledě na vyvstalé požadavky na podporu vegetační střechy.

• Architektonicko-krajinářský návrh – Aby to bylo pěkné, je často přání investorů. Předcházet mu musí kvalitní návrh architekta. V případě vegetačních střech, především intenzivních, je nezbytné spojení stavebního a krajinářského architekta. Završujícím dokumentem by měla být studie stavby, která podtrhne všechny předcházející body a připraví půdu pro následující kroky.
• Výběr vhodného řešení a materiálů – trh je sycen ohromným množstvím různých materiálů různé kvality. Cena není vždy zárukou kvality, proto je nutné se obracet na ověřené řešení a firmy. Volba materiálů je často ovlivněna dostupností staveniště, kde v intenzivní zástavbě se musí volit moderní materiály
• Stavebně-statický návrh – technická záležitost určující únosnost nejen nosných, ale i navazujících konstrukcí a skladeb. Dostatečnou únosnost musí splňovat i tepelné izolanty. Hydroizolace musí mít atest proti prorůstání kořínků. Návrh detailů musí odpovídat architektonickému a krajinářskému záměru. Především detaily navrhovat co nejjednodušší.
• Projekt vegetačních úprav – navazuje na projekt stavební části a reflektuje předchozí stupně. Jedná se o realizační dokumentaci, která popisuje seznam a umístění rostlinných společenstev. Musí také již počítat s budoucí údržbou.

4/ Předrealizační fáze

Tato fáze má sladit návaznost prací – časový harmonogram stavby. Výběru realizátora vegetační střehy je nezbytné věnovat stejné úsilí, jako realizátorů ostatních konstrukcí.

• Ověření realizovatelnosti a návaznosti à ve stupních projektové dokumentace mohou vznikat různé nuance a návaznosti, které se mohou odchylovat od původních představ. Často tak vzniká mnoho dodatečných změn a je nezbytné ověřit, zda tyto změny nelimitují realizaci vegetační střechy. Pro další fáze je nutné znát i v jaké fázi stavby bude střecha realizována. Definuje se pro tyto účely stavební připravenost, za které bude vegetační střecha realizována.
• Výběrové řízení à jednoduché, přehledné a s dostatkem podkladů.
• Výběr realizátora à neměla by vyhrávat nejnižší cena, která často není zárukou dobré kvality. Především pro velmi malé možnosti nápravy nepovedeného řešení, je nutné být s finálním výběrem velmi důslední a vybírat firmy se zkušenostmi, zázemím a dostatkem referencí.

5/ Realizace

Realizační podmínky především ovlivňuje počasí. Důraz by měl být kladen na vhodné podmínky realizace nebo dostatečně k nim přizpůsobit po realizační údržbu.

Od partnerů ASB

Zámkové rigidní vinylové dílce Creation lákají vzhledem, komfortem a akustikou

Na co myslet při projektování škol pro 21. století?

• Stavební konstrukce à Připravenost stavební konstrukce je nezbytná pro úspěšné realizování vegetační střechy. Především musí být řádně provedena hydroizolace. Ideálním stavem je provedení zkoušky těsnosti, pro vyvarování se následné opravy spojené s demontáží vegetačního souvrství
• Vegetační souvrství à U navážení a instalace materiálů vegetačních střech je nezbytné hlídat především, zda materiály jsou opravdu ty, co mají na stavbu přijít. Pozornost je nutné věnovat i skladování materiálu na střeše a tím redukci lokálního přitížení. Z pohledu rostlin se jedná především o sázení zdravých rostlin. Po realizaci je nezbytné souvrství dodat dostatečné množství vody.

6/ Údržba

Správně prováděná údržba je nezbytná pro dlouhodobou funkčnost vegetační střechy. Možnosti a dostupnost pro udržovací práce musí být definovány již v prvopočátcích záměru v závislosti na typu střechy a jejím užívání (není komfortní zalévat střechu v 7. podlaží a zdroj vody mít v 1. podlaží).

Z pohledu stavebního je nutné kontrolovat odvodňovací prvky tak, aby nebyly zanesené a byly dostatečně funkční. Vegetace se udržuje podle typu vegetační střechy v odpovídajícím časovém období – od jednoho roku po jeden měsíc, od minimálních zásahů jednou za rok po pravidelné seče travních ploch, zavlažování, přihnojování, odstraňování odumřelých částí rostlin, zmlazovací, výchovný nebo udržovací řez, doplňování substrátu. U trávníků je nutná i vertikulace či aerifikace. Údržbu je bezpodmínečně nutné svěřit odborné firmě.