Benefity vegetačních střech pro jejich okolí

Nezbytnost flóry pro lidský život je stejně nepopiratelná jako nezbytnost vody. Přesto obě tyto složky často přehlížíme a nenakládáme s nimi s odpovědností řádného hospodáře. Počínající nedostatek vody v krajině a ve městech projevující se efekt tepelného ostrova jsou jen dvě výstrahy alarmující ke změně.

Již v počátcích 20. století si Le Corbusiere, architekt a urbanista, uvědomoval, že co zastavěný metr půdy, to jeho navrácení na plochou střechu domu.

Je to jednoduchá poučka, která se stala jedním z pěti bodů funkcionalistické architektury, nicméně její převedení do reality se realizovalo pouze v rovině ploché střechy a ozelenění se v průběhu let vytratilo. A my až nyní plně objevujeme dosah a pozitiva vegetačních střech.

Vegetační střechy

Označení zelená střecha neoznačuje klasickou střešní krytinu v barvě zelené, ale střechu cíleně pokrytou vegetací – vegetačním souvrstvím na střešní hydroizolaci (nikoliv střechu ozeleněnou důsledkem zanedbané údržby).

Nejzákladnější rozdělení vegetačních střech definuje tři typy: extenzivní, polointenzivní a intenzivní vegetační střechu. Rozdíl je především v typu zamýšlené flóry.

Pokud u extenzivní střechy mluvíme především o sukulentních rostlinách rodu Sedum (rozchodník) a Sempervivum (netřesk), tak u intenzivních řešení nás nemůže překvapit trávník, stromy, a dokonce ani zeleninová zahrada.

Polointenzivní vegetační střecha je přechod mezi těmito typy, která je definována travinami či drobnými keři. Rozdílná je i údržba.

U nejrozšířenějšího typu vegetační střechy, tj. extenzivní vegetační střechy, postačuje údržba jednou za rok, stejně jako u běžné střechy. Naopak u intenzivní střechy je nutná i týdenní údržba.

Funkce vegetační vrstvy

Konstrukce střechy v návrhu vždy počítají s tímto řešením, proto není potřeba mít obavy o statiku objektu. Realizace vegetační vrstvy nepřináší jen nepatrné zvýšení nákladů na realizaci, ale nesporně mnoho benefitů pro uživatele domu i jeho okolí.

Hmatatelným přínosem je snížení tepelné zátěže a retence vody (zadržení vody a omezení jejího odtoku), méně postřehnutelným přínosem je zvýšení biodiverzity. Konstrukce střechy se vždy navrhují na tento stav, proto není potřeba mít obavy o statiku objektu.

Zadržená voda neodtéká do kanalizace, nemůže způsobit povodně. Naopak jejím výparem se přirozeně ochlazuje okolí objektu. Hydrofilní minerální vlna dokáže v kombinaci s minerálním střešním substrátem zadržet přibližně 50 mm srážek, oproti obdobné skladbě na bázi jen substrátu, která zadrží přibližně 25 mm.

Tento rozdíl je znatelný hlavně v měsících s nižším srážkovým úhrnem, kdy takto uložená voda po delší dobu ochlazuje okolí a zásobuje rostliny vodou. Tím, že je střecha pokryta vegetací, produkuje kyslík a pohlcuje prach s polétavými částicemi vzduchu.

Ty ulpívají na listech a při dešti jsou splavovány do substrátu, kde se stávají jeho součástí. S určitým zjednodušením lze říci, že vegetační střechy přispívají k čištění vzduchu.

Výhody vegetační střechy

Tepelnou zátěž obyvatelé vnímají nejen v interiéru, ale i v exteriéru domu. Během dne na střechu dopadá přibližně 1 000 W/m² sluneční energie. V případě klasické střechy se ohřeje přibližně na 70 °C a 700 W/m² odráží do okolí. Vegetační střecha vykazuje teplotu okolo 30 °C a vyzáří okolo 100 W/m².

To se odráží i na tepelném komfortu v interiéru: v létě neprostupuje vysoké množství tepla směrem do interiéru a v zimě směrem z interiéru. Vegetační střecha působí jako další tepelná izolace – především pak za použití hydrofilní minerální vlny v souvrství.

Významnou roli mají vegetační střechy i pro ochranu hydroizolace. Díky dodatečné vrstvě je chráněna proti mechanickému poškození a UV záření.

Je to důležité v místech častého výskytu krup nebo možného poškození letícími předměty (střechy přilehlé k ubytovnám, internátům apod.). O pozitivním vlivu na akustiku se obecně ví.

Nicméně až při testování, které prováděl ISOVER, bylo v laboratorních podmínkách zjištěno, že souvrství složené z 50 mm hydrofilní minerální vlny, 30 mm extenzivního minerálního substrátu a rozchodníkových koberců zlepší vzduchovou neprůzvučnost lehké trapézové střechy o 6 dB.

Čím bude souvrství vyšší, tím bude i efekt akustické izolace znatelnější. Méně hmatatelnými benefity vegetačních střech, ale přesto neméně důležitými, jsou dopady na faunu a naší psychickou pohodu.

Traviny vlnící se ve větru, svěží vzduch, květy opylující včely, kvetoucí flóra přinášející vůně jsou daleko příjemnější a relaxační než obyčejná střecha bez vegetace, což potvrzují i mnohé zahraniční výzkumy. Uživatelé vegetačních střech jednohlasně potvrdí, že si jdou raději vypít kávu do stínu stromu než do bufetu.

Jelikož se na vegetačních střechách nepoužívají pesticidy, herbicidy a insekticidy, nachází zde oázu pro svůj život nejrůznější drobný hmyz, který opyluje květy a je nedílnou a nutnou součástí našeho okolí.

Uplynulo již jedno století od Le Corbusierova uvedení vegetačních střech do moderního věku. Přesto nám stále uniká jejich význam, a to brání jejich většímu rozšíření. Přitom by se vegetační střechy mohly stát součástí adaptace na klimatické změny a nedílnou součástí projektů.

Případné negativní zkušenosti s realizacemi vegetačních střech nemohou být považovány za argument nefunkčnosti vegetačních střech, ale za poučení a výzvu k jejich optimalizaci. Řešení je mnoho, a proto je nutné spolehnout se na odborníky.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 3/2019.