Partneři sekce:
  • Prefa

Oceněný modulární pavilon zaujme především vegetační střechou

Zdroj: Zdeněk Sendler, Radka Táborová

Český modulární pavilon získal před pěti lety na Světové výstavě EXPO 2015 v italském Miláně bronzovou medaili za architekturu. Dočasně smontovanou stavbu jejich tvůrce – vizovická společnost KOMA MODULAR – převezl zpět do Zlínského kraje.

V roce 2018 obnovila firma na polyfunkční administrativní budově zelenou střechu, která zvítězila mezi veřejnými projekty v loňském ročníku soutěže Zelená střecha roku 2020. Po globálním věhlasu se tak modernímu řešení dostalo dalšího ocenění i v tuzemsku.

Dílo ateliéru Chybík+Krištof teď slouží jako administrativní budova a veřejné výstavní centrum. Zelená střecha na někdejším českém pavilonu nabízí posezení a bylinkovou zahradu s výhledem na areál firmy, přírodu i Vizovice. Slouží jako klidová a prezentační zóna.

Modulární pavilon dnes slouží jako polyfunkční administrativní budova. Zdroj: KAHIM stavby

Projektanti ji rozdělili na základě dvou hlavních principů – centrální plochy tvořené trvalkovým kobercem, která může být i pochozí, a okolního zeleného prstence, který vychází z úžasné okolní krajiny, a při pohledu na ni navazuje.

„Barevný koberec je složený převážně ze sortimentu rozchodníků doplněného mateřídouškou, hvozdíky, pažitkou a krokusy pro zvýšení barevného kvetoucího efektu na jaře. Obvodové výsadby byly navrženy jako směs trvalek, travin a cibulovin. Mají působit přirozeně a harmonicky, a to především v prostředí Valašska. Kompozice je postavena na kvetoucích trvalkách a travinách, které podporují charakter okolní krajiny,“ popsala spoluautorka projektu zelené střechy Radka Táborová.

IMG 20200708 121750
Koberec trvalek a cibulovin zvyšuje barevný efekt vegetační střechy na jaře.  Foto: Zdeněk Sendler, Radka Táborová

Zelená střecha roku 2020

Právě zasazení do okolí bylo jedním z hlavních cílů týmu architektů z ateliéru Chybík+Krištof, Olgoj Chorchoj a Zdeňka Sendlera. Princip střechy totiž vycházel ze studie celého areálu společnosti KOMA, kterou vytvořili. „Na něj navazuje údolí, ve kterém firma plánuje další investice. Vznikl tedy velmi zajímavý krajinářský komplex, který by se měl následně realizovat,“ vysvětlil druhý z projektantů zelené střechy Zdeněk Sendler.

Zejména při pohledu z kvetoucího střešního koberce jihovýchodním směrem propojují rostliny na střeše člověka s krajinou a eliminují rušivé vlivy okolní zástavby. Právě vysokou úroveň architektonického řešení ocenili hodnotitelé soutěže Zelená střecha roku 2020, kterou každoročně vyhlašuje odborná sekce Zelené střechy Svazu zakládání a údržby zeleně.

IMG 20200708 121951
Součástí realizace vegetační střechy je umělecké dílo od sochaře Lukáše Rittsteina. Foto: Zdeněk Sendler, Radka Táborová

„Takové řešení přibližuje veřejnosti možnosti uplatnění zelených střech i na lehkých montovaných objektech,“ vysvětlil předseda odborné poroty soutěže Zelená střecha roku 2020, krajinářský architekt Samuel Burian. S kolegy ocenil i užitnou hodnotu s relaxační funkcí.

„Střecha poskytuje oázu, kde lze spočinout v zeleni, jak kvetoucí, tak vlnící se. Kde vše žije, bzučí a hýří nespočetnými barvami. Kam si rádi půjdete zapálit cigaretu, sníst svačinu, nebo kde zrealizujete důležitou obchodní schůzku s klientem. Takový byl záměr a snad se podařilo ho zrealizovat,“ doplnila Táborová.

Realizace představovala výzvu

Velmi komplikovaná byla samotná realizace střechy. Šest firem, které generální dodavatel stavby oslovil, zakázku pro složité zadání odmítlo. Kompletní dodávku na klíč po měsících jednání a technických návrhů zrealizovala společnost KAHIM stavby, s. r. o.

Odborná porota soutěže Zelená střecha roku 2020 ocenila vysokou úroveň architektonického řešení, které střešní zahradu zasadilo do krajiny Valašska. Zdroj: KAHIM stavby

Hospodaření s dešťovou vodou

Investor s projektanty řešil odvodnění střechy, kdy byl použit systém gravitačního odvodnění s pojistným přepadem. Zajímavý je systém nakládání s dešťovou vodou. Její přebytek po nasycení drenážní a hydroakumulační rohože odtéká potrubím do jímky. Z té je voda potom speciálním řadem jen pro užitkovou vodu vytlačena čerpadlem zpět na střechu, kde slouží v období sucha pro zálivku.

Firma se musela vypořádat s omezenou nosností modulární stavby, která byla původně určena k jinému účelu využití, tudíž nepočítala s takovým statickým zatížením. Proto do skladby zelené střechy navrhla firma pro nivelizaci podkladu pěnosklo, které je lehkým a nenasávaným materiálem a plní i požadavky požární odolnosti. Tím se dostálo požadavku statiky a zamezilo se případným nežádoucím průhybům nosných ocelových modulů, což by mohlo poškodit stavbu.

Využili atypickou membránu

V Česku je stále málo obvyklá a používaná hydroizolační velkoplošná plně vulkanizovaná membrána EPDM. Její výhodou je vysoká životnost, minimálně 50 let. Další výhodou EPDM je, že zůstává pružné do -45 °C a může se bez problémů protáhnout více než 300 % při případných pohybech budovy a teplotní dilataci.

Pro tento typ stavby to bylo nejvhodnější řešení. Kdyby byl použit jiný druh hydroizolace, např. PVC, asfaltový pás, mohlo by dojít při dilataci budovy k jejich poškození. Membrány se vyrábí ve velkých formátech, minimalizuje se tím četnost spojů. Maximální rozměr membrány je 15 x 30,5 m, EPDM dodala a instalovala společnost Kahim stavby, která se zabývá i odbornými školeními.

Měnit se při zářijové výsadbě musela částečně i navržená různorodá skladba rostlin. Upravovala se podle toho, které druhy byly tou dobou na trhu. Pochozí plochy jsou pokryté pařenou borovicí nebo pororošty na teleskopických podstavách.

Snímek obrazovky 2021 07 12 v 21.02.03
Půdorys střechy s vyznačením hranic záhonů Autor: Zdeněk Sendler, Radka Táborová

Od partnerů ASB

Podle stavitelů jde v kombinaci se specificky řešenou stavbou o mimořádné dílo v rámci celé střední Evropy. A to třeba i v kombinaci s baťovskými prvky v interiéru od Olgoj Chorchoj, kteří změnili výstavní prostory pro účely administrativní budovy. Součástí budovy jsou i umělecká díla od Lukáše Rittsteina a Barbory Šlapetové. Baťovské myšlenky díky osvícenosti majitele v areálu firmy KOMA přetrvávají. Třeba ta nespokojit se s malými cíli.

V jejím duchu teď krajinářští architekti s ateliérem Chybík+Krištof spolupracují na dalších podobných řešeních v celém parteru. „V tomto případě jde o něco daleko podstatnějšího, než je střecha na objektu, jde o vlastní objekt, jeho sousedy, kteří vznikají, o ten celek a energii, která z toho místa září,“ dodává Zdeněk Sendler.

Vegetační střecha na polyfunkční budově KOMA MODULAR

Místo: Vizovice
Investor: KOMA MODULAR, s. r. o.
Autoři projektu budovy: Chybík+Krištof Architects & Urban Designers
Autoři projektu zelené střechy: Zdeněk Sendler, Radka Táborová
Umělecká díla: Lukáš Rittstein a Barbora Šlapetová
Zhotovitel: KAHIM stavby, s. r. o.
Další zhotovitelé: Pozemní stavitelství Zlín, a. s.
Realizace: 2018
Plocha vegetační střechy:  600 m²

Jana Šimečková, Jolana Říhová
Foto: KAHIM stavby, Zdeněk Sendler, Radka Táborová