Sukulenty místo asfaltu: V Brně ozelenili střechu paneláku
Partneři sekce:
Zelených střech při rekonstrukcích panelových domů v Česku není mnoho. Zajímavým příkladem, jak na to, je střecha osmipodlažního paneláku v Brně. Byla postavena v roce 2020 jako první svého druhu ve městě.
Vegetační střecha je vysoce funkčním prvkem s vynikajícími izolačními, chladicími a protihlukovými vlastnostmi. Ta na bytovém domě na ulici Švermova v městské části Bohunice je důležitá jak pro životní prostředí v betonovém sídlišti, tak pro vnitřní pohodu obyvatel bytového domu.
Střecha totiž lépe reaguje na extrémní teploty – v létě působí jako chladicí prvek díky přirozenému odpařování, v zimě zabraňuje úniku tepla. Rovněž absorbuje a zadržuje vodu při deštích (až 30 litrů na m²), čímž snižuje zatížení odvodňovacího systému při silných bouřkách. Mezi další výhody patří snížení hlučnosti díky nižšímu odrazu zvuku ve vegetačních plochách. Zeleň navíc chrání PVC fólii před UV zářením, kvůli kterému se jinak rychle opotřebovává.
Původní střešní krytinu panelového domu tvořily asfaltové pásy, které přestaly plnit svou funkci a musely být vyměněny. Hlavním impulsem pro zelenou střechu byla tedy celková renovace, ale také problémy s přehříváním bytů ve vyšších patrech. Majitelé přitom původně zvažovali variantu bez zelené střechy.
Jak Brno podporuje zelené střechy
Brno jako první město v České republice podpořilo výstavbu zelených střech dotačním programem Zelené střechy! na zmírnění dopadů klimatických změn. Podle tehdejšího náměstka primátora Petra Hladíka je na ně každoročně v rozpočtu vyčleněno 20 milionů korun. Vzhledem k možnosti dotací a k tomu, že tento typ střech má mnoho nevyčíslitelných výhod, se majitelé nakonec rozhodli pro „zelené řešení“. Velkou výzvou byl souhlas drtivé většiny vlastníků bytů, kterých je v domě 32.
Jedním z problémů, na který zhotovitel narazil, byla chybějící dokumentace pro statické posouzení. Musel být vytvořen nový, který určil nosnost stávající střešní konstrukce na 1,5 kN/m². Po odečtení zatížení sněhem zbývalo pro zelenou vrstvu pouze 75 kg/m². Z tohoto důvodu byla vytvořena tzv. odlehčená verze zelené střechy s deskami z recyklovaného polyesteru.
Přesun velkého množství materiálu nad 8. podlaží byl při realizaci také výzvou. Situaci vyřešil šikmý stavební výtah, kvůli kterému však musela z parkoviště včas zmizet všechna auta.
Místo klasického podkladu byly použity lehké desky
Celková plocha extenzivní zelené střechy činí 280 m² a její výstavba trvala 10 dní. Starý asfaltový kryt byl nahrazen moderním PVC. Současně byly upraveny vývody vzduchu, aby se zlepšila jejich výkonnost. Poté byla položena ochranná tkanina.
Vzhledem k nízké statické únosnosti střechy byly místo běžného podkladu použity speciální lehké desky z recyklovaného polyesteru. Poslední vrstvu tvoří předpěstované vegetační rohože na kokosové podložce s různými druhy trsnatých keřů, které na začátku léta kvetou ve žlutých a červených odstínech.
Od partnerů ASB
Bohaté květy na začátku léta lákají hmyz a podporují rozmanitost. Střecha funguje bez problémů, zvládá vysoké teploty, vítr i přívalové deště. Nevyžaduje téměř žádnou údržbu, pouze dvakrát ročně se odstraní nálet a střecha se pohnojí. To představuje náklady v řádu několika tisíc korun. Celková investice do stavby činila 625 tisíc Kč, z toho 400 tisíc pokryla dotace od Magistrátu města Brna. Předpokládaná životnost střechy je 30 let.
Zelená střecha a ocenění v soutěži
Majitelé bytů do budoucna uvažují o výrobě vlastní energie pomocí fotovoltaických panelů nebo ohřevu vody tepelnými čerpadly. Biosolární střechy, které jsou kombinací extenzivní zelené střechy a solárních panelů, přinášejí podle společnosti GreenTop, projektanta a zhotovitele zelené střechy v Bohunicích, maximální ekonomickou a ekologickou přidanou hodnotu.
Projekt na panelovém domě v Brně získal 2. místo v soutěži Česká zelená střecha roku 2022 v kategorii Veřejná extenzivní střecha. Byl také jedním z 18 finalistů 4. ročníku soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlásila brněnská Nadace Partnerství.
Sláva Štefancová
