S pojmem vyztužená zemina se setkáváme v posledních letech stále častěji. Příchod zahraničních výrobců i domácí rozvoj v posledních patnácti letech přinesl do této oblasti potřebné know-how a vznik nových progresivních firem zabývajících se problematikou vyztužování zemin pak dal celému odvětví nové impulzy, jejichž výsledkem je celá řada moderních staveb realizovaná touto „netradiční technologií“.
Po osmi měsících se na stavbě severního dvoupruhového tunelu v jižní části silničního okruhu Prahy setkaly obě party razičů, které postupovaly v ražbě proti sobě. Téměř dva kilometry dlouhý tunel z Komořan do Cholupic, na kterém se podílela Skanska, mohou převzít betonáři. Úsek R513 z Vestce do Lahovic za téměř 5 miliard Kč bez DPH vybuduje sdružení dodavatelů pod vedením společnosti Skanska DS do roku 2010. Investorem projektu je Ředitelství silnic a dálnic v ČR a na jeho financovaní se podílí Státní fond dopravní infrastruktury ČR spolu s Evropskou investiční bankou.
K analýze a mapování povodňových rizik přispívá, spolu s dalšími údaji, i simulace 2D modelů, která napomůže získat lepší představu o působení povodně v konkrétním terénu. Z výsledných údajů se pak posuzuje míra rizika pro daný typ objektů, zjišťují a vyhodnocují se potenciální povodňové škody na jednotkovou plochu.
Prudký rozvoj ekonomiky Islandu a snaha islandské vlády o zlepšení dostupnosti dříve velmi izolovaných měst si vynutily výstavbu nových silnic a tunelů. Jedním z takovýchto projektů zaměřených na zlepšení dopravní dostupnosti města Siglufjörður na severu Islandu a jeho kratší propojení s druhým největším islandským městem Akureyri je silniční projekt Héðinsfjarðargöng s tunely Siglufjördur a Ólafsfjördur o celkové délce 14 km. Po dokončení tohoto projektu se zkrátí jízda mezi oběma městy z 60 km v létě a 230 km v zimě na 15 km za jakýchkoliv klimatických podmínek. Projekt vyřeší nedostupnost města Siglufjördur, které je v zimních měsících za nepříznivého počasí úplně odříznuto od okolního světa.
Jediným silničním propojením města Litoměřice s levým břehem Labe je v současné době stařičký, neúnosný Tyršův most. Většina příjezdových silnic je navíc pod úrovní stoleté vody, a tak povodeň v roce 2002 prakticky znamenala pro Litoměřice odříznutí od všech důležitých silničních tahů. Řešením neúnosné situace je výstavba nového přivaděče, vedeného nad úrovní stoleté vody.
Zásadní rekonstrukce čeká v následujících měsících kroměřížský most Karla Rajnocha, kterým silnice III 36733 - 1 překonává řeku Moravu. Jediný silniční most ve městě spojující pravý a levý břeh této řeky je ve značně nevyhovujícím technickém stavu. Opravy mostu si od začátku července 2008 vyžádají jeho částečnou a od začátku září úlpnou uzavírku pro motoristy. „Od 1. července povede objízdná trasa po novém dálničním obchvatu Kroměříže, i když zatím jen ve dvou pruzích,“ informuje Martin Račanský ze společnosti Skanska.
Modernizace železniční sítě v České republice zahrnuje také mnohé železniční stanice. Další z nich je Kroměříž, kde právě probíhají stavební práce, které se dotknou nejen vnější podoby, ale také budoucího provozu stanice. „Cílem stavby je modernizovat stanici pro současné potřeby železniční dopravy a zároveň tak, aby se stala příjemnou vstupní branou do tohoto krásného historického města,“ řekl dnes Ing. Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC).
Ve středu 11. června 2008 byla zahájena elektrizace traťového úseku mezi Znojmem a Šatovem včetně předelektrizačních úprav. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), tak pokračuje v modernizaci železniční sítě i mimo hlavní koridorové trasy.
Stavba jižní části silničního okruhu kolem Prahy, který odvede tranzitní dopravu z Jižní spojky a Barrandovského mostu, nabírá před začátkem léta obrátky. V úseku mezi obcemi Vestec a Lahovice je již proražena jižní tunelová roura a razicí práce v druhé, severní, se úspěšně blíží ke konci. Vyrůstá také zcela nový, 236 metrů dlouhý most přes Vltavu. Úsek v ceně bezmála šest miliard korun vybuduje sdružení dodavatelů pod vedením Skanska DS do roku 2010. Jeho investorem je Ředitelství silnic a dálnic a na financování se podílí Evropská investiční banka a Státní fond dopravní infrastruktury.
Slavnostní zprovoznění nově vybudovaného mostu v ulici U Dětského domova proběhlo v pondělí 16. června nejen za účasti primátora města Martina Novotného, ale také hejtmana Olomouckého kraje Ivana Kosatíka a zástupců Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Spolehlivost a hospodárnost jsou nejdůležitějšími kritérii při projektování kanalizačních systémů. Důležitou roli přitom hraje správné napojení domovních přípojek a napojení na objekty šachet. Kvalita materiálu – tvárné litiny – ve spojení s násuvným pružným hrdlovým spojem působícím jako jednoduchý kloub umožňuje veškerá provedení kanalizačních potrubí a zaručuje spolehlivost celého kanalizačního systému.
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc., se již na počátku své profesionální kariéry uvedl odvážným a tvůrčím přístupem k navrhování konstrukcí budov. Ačkoli svůj život zasvětil bádání na stavební fakultě, nikdy neztratil kontakt s praxí. Dnes je uznávanou autoritou ve svém oboru a jeho názory jsou respektovány v mnoha vědeckých radách a akademických výborech. Tvrdí, že věda stojí na mladých lidech, a kdo nenasbíral opravdové praktické zkušenosti ze stavebnictví, těžko může přednášet odborné předměty.
V oravském regionu probíhá výstavba rychlostní komunikace R3, která má zlepšit spojení mezi Slovenskou a Polskou republikou. Koncem října byla dokončena jedna z nejnáročnějších etap výstavby – největší most na tomto úseku (měří úctyhodných 750 metrů a podepírá ho 11 pilířů), který dvakrát protíná řeku Oravu a vede i nad železniční tratí. Dokončení této stavby je dlouho očekávanou událostí nejen pro obyvatele regionu, ale i pro návštěvníky Oravy.
Stavební dílo, které svojí myšlenkou a technologií vzdává hold mostnímu inženýrství – to je viadukt Millau ve Francii. Tento most fascinuje odbornou i širokou veřejnost téměř čtyři roky od svého spuštění do provozu. Ve druhé části o tomto významném díle vám přiblížíme metodiku návrhu a způsob jeho realizace.
Současný technický a ekonomický rozvoj i růst životní úrovně byl podnětem pro co nejrychlejší modernizaci železničních koridorů v České i Slovenské republice. Je vyvíjen samozřejmý tlak provést tyto stavby co nejrychleji a samozřejmě i co nejlevněji. Aby modernizace železničních koridorů proběhla co nejkvalitněji, je nezbytné do procesu jejich přípravy, projektování i výstavby velmi důkladně zapojit geotechniku.
