V říjnu byla slavnostně ukončena racionalizace tratě Zdice–Protivín. Provoz na téměř 90 km dlouhé trase spojující Středočeský a Jihočeský kraj je tak díky zavedení moderní technologie řízen dálkově z jediného dispečerského centra na železniční stanici Březnice. Racionalizace tratě významně zvýšila bezpečnost provozu a umožnila zrychlit železniční dopravu. Investorem stavby byla Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.
V září 2007 byla zahájena další etapa výstavby kolektorů v Brně, konkrétně v blízkosti ulice Koliště. Hlavní částí stavby byla ražba tunelu v hloubce asi 30 m pod povrchem, která trvala půl roku. Druhá část zakázky – nová přístupová šachta – byla vybudována v areálu Tepláren Brno u ulice Špitálka a umožnila napojení na kolektor Radlas.
Společnost Knauf představila na konci listopadu tohoto roku zajímavou produktovou novinku, která řeší problematiku zastaralých inženýrských staveb jako jsou mostní konstrukce, dopravní objekty, čistírny odpadních vod a pojezdové zatěžované plochy. Jedná se o výrobky nazvané Tiefbau, které jsou určeny pro sanace těchto staveb. Tiefbau je kompletní třívrstvý systém, který má za úkol vrátit konstrukcím jejich původní profil a především má zamezit další destrukci výztuže.
Ing. Jiří Pokorný, předseda představenstva a generální ředitel METROPROJEKTu Praha a. s. je matadorem v oboru projektování a na stavebním trhu vůbec. Společnost Metroprojekt Praha a. s. už dávno není pouze jednostranně zaměřenou kanceláří, má za sebou i rozsáhlé stavby a s dvěma sty zaměstnanci patří k největším projektovým kancelářím v republice. Časopis Inžinierske stavby / Inženýrské stavby Jiřímu Pokornému položil několik otázek na téma veřejných zakázek, chystaných projektů, legislativy, ale i budoucnosti pražského metra.
Úkolem geotechnického průzkumu je získat a zpracovat informace, které napomohou optimálnímu řešení, návrhu a realizaci inženýrského díla po stránce technické i ekonomické. Existuje geotechnický průzkum pro různé stavební obory, ale nejčastěji realizovaným typem je průzkum pro zakládání staveb. Poskytuje údaje nezbytné pro výpočet únosnosti a návrh geometrie základů. Takový průzkum se provádí nejen pro novostavbu, ale i pro každou přestavbu, při které dochází k přitížení základů nebo změnám v distribuci jejich zatížení. Zcela nezbytný je průzkum pro návrh sanace základů, u kterých došlo k porušení.
Začátkem ledna 2009 došlo na zastávce Divnice, v km 147,150 na trati Staré Město u Uherského Hradiště–Vlárský průsmyk st. hranice, k samovolnému vznícení násypového tělesa, na kterém je umístěno nástupiště a přístřešek zastávky. K samovolnému vznícení uhlí mohlo dojít při vytvoření specifických oxidačních a vlhkostních podmínek. Tento problém je dobře znám jak v uhelných dolech, tak i v uhelných skladech.
S vývojem civilizace je odedávna spojen věčný boj lidstva s nepříznivými přírodními a klimatickými vlivy. Velmi nepříjemným a nebezpečným přírodním živlem, který ohrožoval, ohrožuje a bude ohrožovat lidskou společnost a její výdobytky, je proudící voda. V případě, že jsou ohroženy lidské životy nebo majetek, budují se různé ochranné konstrukce a stavby. V posledních letech se vlivem velmi špatných, ba až tragických zkušeností s povodněmi na vodních tocích zahájilo také v České republice daleko masivnější budování protipovodňových opatření a děl. Patří sem také ochranné hráze a stacionární i mobilní stěny.
K největším přírodním katastrofám v České republice patřily v posledních letech bezesporu povodně. Ty způsobují takřka každoročně miliardové škody, včetně ztrát na lidských životech. Také letos na počátku léta obyvatelé mnoha krajů České republiky zažili, jak překvapivé a ničivé mohou být. Škody jimi způsobené přesáhly 8 miliard korun. Proto všechny kraje realizují nákladná protipovodňová opatření, která mají v rámci technických a finančních možností zamezit především dalšímu rozlívání toků při povodních.
Tunely Slivenec se v létě roku 2010 stanou novou a velmi důležitou součástí obchvatu kolem hlavního města ČR Prahy. Jedná se o jihozápadní část okruhu kolem Prahy, jež spojuje dvě hlavní dálniční tepny ČR (dálnice D1 a D5) směr východ–západ.
Pontex, s. r. o., patří k tuzemským projektovým a konzultačním firmám specializovaným na projektování, řízení a kontrolu mostních staveb, ale také na inspekci a údržbu mostů. Ing. Milan Kalný, jeden z jejích jednatelů a společníků, od vzniku firmy v roce 1992 nepamatuje, že by neměli dost práce. A o té práci poskytl našemu časopisu rozhovor.
Před rozhovorem jsme se nejprve prošli po terase nejvyššího patra sídla společnosti Mott MacDonald a dívali se z výšky na pražské panoráma. Člověk, jenž vede českou pobočku této společnosti s celosvětovou působností, jako by i svůj život bral s nadhledem, za kterým stojí léta zkušeností a práce v různých krajinách země. Ing. Jiří Petrák.
Ministerstvo dopravy České republiky (MD) ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD) a dalšími organizacemi, které se účastní investičního procesu v oblasti výstavby dopravní infrastruktury, připravilo vzhledem k současné ekonomické situaci krizový plán, zaměřený na hledání úspor při budování dopravní staveb v ČR pro následujících několik let. Tento scénář dalo k dispozici vybraným sdělovacím prostředkům.
Skutečnost, že cena práce je v porovnání s cenou základních stavebních materiálů neustále vyšší a vyšší, vede k tomu, že jsou stále více navrhovány jednoduché trámové konstrukce. Elegantní skořepinové konstrukce vyžadující náročné skruže, které byly běžné v padesátých a šedesátých letech minulého století, jsou nyní navrhovány jen zřídka.
Konstrukce mostů větších rozpětí, zavěšených mostů či mostů atypických soustav jsou poměrně náročné a složité, a to jak při zpracování projektového návrhu, tak při vlastní realizaci konstrukce. Při statických výpočtech na návrhových modelech vycházejí projektanti z řady předpokladů, které se mohou díky různým vlivům od skutečného chování konstrukce lišit. Pro ověření shody statických a dynamických charakteristik konstrukce s návrhovými předpoklady je nutné provádět u těchto konstrukcí v průběhu výstavby diagnostické monitorování. Konečný obraz o chování konstrukce pak poskytují závěrečné statické a dynamické zatěžovací zkoušky provedené po jejím kompletním dokončení.
Rozptýlenou výztuží rozumíme krátká vlákna (do 100 mm) rostlinného původu nebo uměle vyrobená, která se přidávají do zeminy za účelem zlepšení jejích vlastností. Můžeme se také setkat s pojmem mikrovýztuž, materiálem, který kromě vláken obsahuje i různé pásky a síťky, jejichž velikost významně nepřevyšuje velikost zrn zeminy – na rozdíl od tzv. makrovýztuže, jako jsou kotvy, hřebíky, piloty atd. Metoda vyztužování vlákny přirozeně vyplynula z role, jakou hrají kořeny rostlin při zpevňování zeminy ve svém okolí a můžeme se s ní setkat jak u Velké čínské zdi, tak u starších vesnických staveb. V současnosti si tento způsob úpravy vlastností zemin opět získává pozornost a do popředí se dostávají především syntetická vlákna. Jak v zahraničí, tak i v České republice probíhá výzkum této problematiky.
