Inženýrské stavby

Termovize je metoda bezkontaktního měření povrchové teploty sledovaného objektu. Termovizní snímkování spadá do kategorie snímkování pro účely dálkového průzkumu Země.

Výstavba dopravní infrastruktury patří mezi dlouhodobé priority české a slovenské vlády a ani současná finanční krize na tom nic nezměnila. Po velmi dlouhém období nutném obvykle pro schvalování územních plánů, ověření vlivu stavby na životní prostředí, vyřešení majetkových vztahů a investiční i projektovou přípravu je téměř vždy požadována mimořádně krátká lhůta výstavby. Limitujícími objekty pro rychlost výstavby liniových staveb jsou zejména mosty a tunely. U mostů malého a středního rozpětí patří prefabrikace konstrukčních prvků k základním možnostem, jak se s tímto požadavkem vypořádat.

V průběhu loňského roku došlo na železnicích České republiky k zásadní změně. S účinností od 1. 7. 2008 byly převedeny stěžejní činnosti Českých drah jako provozovatele dráhy na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). K tomu bylo nutno získat všechny potřebné doklady provozovatele dráhy, které vyžaduje zákon o drahách, úřední povolení k provozování dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu i osvědčení bezpečnosti provozovatele dráhy. Současně musely být se všemi dopravci uzavřeny nové smlouvy o přístupu na železniční dopravní cesty a smlouvy, které řeší vztahy mezi SŽDC jako provozovatelem dráhy a Českými drahami jako obsluhou. Za prvních šest měsíců loňského roku bylo na provozování železničních dopravních cest vynaloženo více než 2,762 miliardy korun.

Koncem listopadu loňského roku se dálniční síť České republiky rozrostla o další úsek a dnes již významně přesahuje hranici tisícovky kilometrů. Před koncem roku 2008 Ředitelství silnic a dálnic ČR slavnostně předalo řidičům do užívání bezmála 16 kilometrů dlouhou trasu 4704 z Lipníku nad Bečvou do Bělotína a podstatně tak zrychlilo silniční spojení mezi Ostravou, Brnem a Prahou.

V loňském roce proběhla na středním Slovensku poblíž Strečna nebývale rozsáhlá sanační akce, jež měla za cíl odstranit havarijní stav skalních svahů a stěn nad silnicí I/18. Společnost Stavební geologie – Geotechnika, a. s. zde v rámci subdodávky pro slovenský Doprastav, a. s, závod Žilina prováděla na třech objektech speciální práce, spočívající v očištění skalních stěn předmětných stavebních objektů a jejich překrytí ocelovými dvouzákrutovými sítěmi fixovanými svorníky. Skalní svahy byly v rámci akce opatřeny záchytnými ploty různých konstrukcí a dynamickými bariérami různých odolností. Práce byly prováděny v posledním čtvrtletí loňského roku a jen díky relativně příznivému klimatu je bylo možné dokončit před příchodem velkých mrazů, které jsou v této horské oblasti běžné.

Budovy dosahují v současnosti výšky několika stovek metrů a je pouze otázkou času, kdy bude pokořena další hranice. Trendem je zvyšování počtu pilot s cílem minimalizovat nerovnoměrné složky sedání. Investoři by se měli rozhodnout, zda extrémní minimalizace sedání nesměřuje ke zbytečně velkým nákladům.

Charakteristickým rysem vývoje dopravy je neustálý růst počtu motorových vozidel na městských komunikacích a zvyšující se nároky na přepravu osob i nákladů. Narůstající intenzita dopravy s sebou přináší nutně i vzrůstající výskyt konfliktních situací, přičemž zásadním problémem je rostoucí počet nehod a jejich důsledků. Řešení této situace vyžaduje jak nutnost výstavby nových komunikací a provádění stavebních úprav na stávající komunikační síti, tak i zavádění systémů řízení dopravy s minimálními plošnými nároky.

Mnoho evropských velkoměst již řadu let citelně zaznamenává enormní nárůst silniční dopravy se stále se zvyšujícím podílem nákladních vozidel. Zavedení automobilové dopravy do města znamená zpravidla kolaps spojený s neúnosnou zátěží jak obyvatelstva, tak projíždějících řidičů. Řešením vzniklé situace je odlehčení vnitřních, hustě osídlených částí Prahy od tranzitní a příměstské dopravy vybudováním kapacitního Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP). Celý okruh je rozdělen do 11 staveb označených čísly 510 až 520, jejichž výstavba probíhá etapovitě.

Po náročných průzkumných a přípravných pracích bylo v srpnu 2007 přikročeno k opravě Karlova mostu. Klíčovým problémem opravy je jeho ochrana proti vnikání srážkové vody do konstrukce mostu. Proto je nejdříve opravována mostovka a prováděn nový hydroizolační systém. Kontrolována jsou napětí v nosné konstrukci a současně se provádí diagnostický průzkum poškození lícních kvádrů pískovcového zdiva. Ve druhé části opravy, která začne po roce 2010, půjde o velmi pečlivou kamenickou práci při výměně nebo opravě poškozených kvádrů pláště mostu.

Mezi základní charakteristiky PPP projektů patří, že počáteční náklady na příslušnou infrastrukturu jsou hrazeny a financovány sou­kromým subjektem – koncesionářem. Soukromý sektor, financující realizaci projektu, očekává v budoucnosti zhodnocení vložených prostředků. Veřejný sektor hradí soukromému partnerovi pravidelné poplatky na základě koncesní smlouvy. V tomto pojetí spočívá základní rozdíl při využití konceptu PPP v porovnání s tradiční realizací projektu veřejnou zakázkou ve struktuře cash-flow projektu. V případě tradičního financování jsou platby dodavateli infrastruktury v první fázi projektu (v době výstavby) hrazeny klasickou fakturací.

Počátky firmy IKP Consulting Engineers jsou spojeny s rokem 1992, kdy nynější jednatel a majitel firmy Dipl. Ing. Boris Klement založil v Praze pobočku rakouské firmy ILF Consulting Engineers. V té době ovládaly trh spíše velké projekční kanceláře se stovkami zaměstnanců a koncepce stavebnictví krátce po revoluci nebyla dosud zcela stabilizovaná.

V 70. letech 20. století začaly vznikat první tenkostěnné prefabrikované systémy fungující jako tzv. přesýpané konstrukce, tedy subtilní flexibilní konstrukce využívající interakci se zásypovým materiálem. V celosvětovém měřítku se výrazně prosadily patentované systémy Matière®, a to zejména díky třem základním výhodám – nabízejí velkou variabilitu příčného průřezu (při použití minima bednění), nepotřebují při montáži žádné podpůrné konstrukce (vysoké tempo výstavby) a mají zaručenou životnost (osvědčený prostě vyztužený železobeton).

V první částí článku jsme přinesli základní informace o tunelu Klimkovice, jednom ze stěžejních inženýrských objektů na budované dálnici D47 Lipník nad Bečvou – Bohumín. Ve druhé části ukončíme popis základních údajů o postupu výstavby a zaměříme se více na monitoring vlivů stavby tunelu.

Dne 6. května 2008 byl slavnostně uveden do provozu další úsek budované dálnice D47 Lipník nad Bečvou – Bohumín, označený jako stavba 4707. Na tomto úseku dlouhém necelých 10 km se nachází i tunel Klimkovice – jeden ze stěžejních inženýrských objektů této dálnice. Tunel samotný je dlouhý 1 080 m a nachází se na katastrálním území obce Klimkovice, ve vzdálenosti asi 1 km od objektu klimkovických sanatorií. Prochází pod terénní vyvýšeninou mezi obcemi Klimkovice a Hýlov. Pokud by tunel nebyl realizován, bylo by území nešetrně a poměrně drasticky rozděleno frekventovanou dálnicí a jejím provozem. Do budoucna umožní rozvoj tohoto území, které lze, vzhledem ke své poloze a charakteru, označit za rekreační a oddychovou zónu.

Úsek železniční trati Ústí nad Orlicí – Choceň leží na trase I. tranzitního železničního koridoru Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav zařazeného výnosem MD ČR č. 111/2004 do evropského železničního systému. Parametry železniční tratě proto musejí být v sou­ladu s technickými specifikacemi interoperability evropského železničního systému. Svými stávajícími směrovými parametry a stavem železničního svršku a spodku se však zvláště na trase Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí stal celý úsek omezujícím místem trati Česká Třebová – Praha-Libeň.