Solární trilobit
Kvalitní doprava je základem úspěšného rozvoje ekonomiky každé země. O tom se přesvědčila i Čína, která v současnosti boduje množstvím unikátní architektury. Prudký ekonomický rozvoj, ale i olympijské hry konané před dvěma lety si mimo jiné vyžádaly investice do dopravy. Ty vedly také k vybudování největší dopravní stavby v Asii – železničního nádraží Jih položeného přibližně šest kilometrů od Zakázaného města. Nádraží je vlajkovou lodí pekingské vysokorychlostní železniční osy, na níž vlaky dosahují rychlosti až 350 km/h. Přestože se Číně dlouhodobě vyčítá lhostejnost k ekologii, stavba překračuje všechna očekávání – je významným příkladem implementace udržitelných principů v architektuře, především solární energie.
Monumentální stavba nahradila staré nádraží v jižní části Pekingu postavené zhruba před stoletím, známé jako Yongdingme. Nové nádraží s plošnou výměrou 940 tisíc metrů čtverečních, které je pravděpodobně zatím největší dopravní stavbou v Asii, ročně přepraví na trasách Peking–Tianjin a Peking–Šanghaj sto milionů pasažérů. Kapacita přepravy, architektura, jakož i technické zabezpečení díla představuje významný krok při transformaci Pekingu v moderní světovou metropoli.
Projekt rozsáhlého nádraží navrhla britsko-hongkongská firma Terry Farrell and Partners ve spolupráci s Tianjin Design Institute. K jeho vybudování bylo použito více než 60 tisíc tun oceli a 490 tisíc kubických metrů betonu. Na stavbě, která trvala tři roky, pracovaly přibližně čtyři tisíce dělníků. Nádraží, které vypraví každou hodinu 30 tisíc cestujících, je téměř energeticky soběstačné a na provoz potřebuje jen 150 lidí. Čína plánuje v průběhu dalších jedenácti let do výstavby asi 120 tisíc kilometrů železnic investovat ještě 735 milionů dolarů.

Pro tvorbu Terryho Farrella je charakteristický styl, který kombinuje technologické inovace hi-tech architektury s postmodernistickým vrstvením významů a konotací. V jeho tvorbě je patrná snaha porozumět historickým souvislostem místa, které následně zapojuje do příběhu každého projektu. To platí i v případě nového nádraží v Pekingu. Struktura stavby je složena z několika kompozičně na sebe navazujících kleneb, které vytvářejí otevřený, vzdušný interiér. Snad nejpůsobivější součástí stavby s eliptickým půdorysem, je střecha.
Oválná struktura má šířku 380 a délku 500 metrů. Pro design největší transparentní střechy na světě se stala inspirací architektura Síně modlitby za dobrou úrodu v nedaleké kulturní památce – Chrámu nebes.
Architekty upoutala především zvlněným tvarem a členěním. Motivy tradiční čínské architektury jsou přítomné v interiéru i exteriéru střešní konstrukce. Z vnitřní strany se jeví jako volně plynoucí stuha, při pohledu zvenčí by mohla připomínat mnoha nezainteresovaným pozorovatelům i trilobití pancíř, štíty či historické brnění čínských vojáků. Střecha s rozlohou dvaceti fotbalových hřišť je zavěšena na velkorozponové konstrukci.
Energie ze slunce

Za pět hodin v Šanghaji
Nádraží je novou dynamickou strukturou města. Liniové umístění stavby narušuje monotónní geometrický urbanistický rastr sídelní struktury a zároveň dopravně provazuje město. Oválná dispozice stavby otevírá prostor nádražní haly směrem k cestujícím a umožňuje jasně čitelnou orientaci. Kromě dopravní má tento prostor ještě další funkce – můžeme zde najít mnoho obchodů, restaurací a komplexní železniční služby.
Budova má pět podlaží – dvě nadzemní a tři v podzemí. Příjezdové a odjezdové haly jsou podobně jako u budov mezinárodních letišť řešeny ve dvou nadzemních výškových úrovních, což zabezpečuje plynulost provozu objektu a výměny pasažérů. Cestující v obou případech vcházejí do prostorné centrální haly s výškou stropu až 40 metrů, která je tak velká, že by se do ní vešel i Boeing 747. V hale může najednou čekat na vlak až deset tisíc cestujících. Nádraží Jih je prvním čínským nádražím vybaveným systémem ATV (automatizovaným prodejem lístků), uvnitř haly se nachází 36 ATV zařízení a více než sto pokladen.

Pekingská železniční stanice Jih
Investor: Ministerstvo železniční dopravy, Čína
Architekt: Terry Farrell & Partners
Spolupráce: Tianjin Design Institute
Zastavěná plocha: 940 000 m2
Hrubá podlahová plocha: 296 543 m2
Celková plocha pozemku: 32 000 000 m2
Denní transport pasažérů: 287 000
Roční transport pasažérů: 100 miliónů
Plocha střechy: 320 000 m2
Začátek výstavby: 2006
Konec výstavby: 2008
Stavební náklady: 1,44 miliardy eur
Miriam Turancová
Foto: Fu Xing, Zhou Ruogu Architecture Photography
Autorka je architektka.
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.




