Nový most přes Vltavu: Architektonická dominanta Pražského okruhu, nebo zásah do srdce krajiny?

Pražský okruh se plánuje už desítky let, velká část sice stojí, ale stále se čeká na kompletní dokončení. Projekt se nyní posouvá o krok vpřed. Ředitelství silnic a dálnic totiž představilo pět architektonických návrhů mostu mezi Suchdolem a Březiněvsí. Odborná porota vybere vítěze do konce září a stavba výrazné dominanty by mohla začít v roce 2027. Jako většinu projektů, tak i tento provází kritika, odpůrci varují před zásahem do cenné krajiny a zvýšenou dopravní zátěží.

Ředitelství silnic a dálnic vyhlásilo první otevřenou architektonickou soutěž na dálniční most v Česku. Soutěž probíhala ve spolupráci s Českou komorou architektů, pražským magistrátem a ministerstvem dopravy. Cílem bylo najít konstrukční i krajinářské řešení, které nebude pouze technickým dílem, ale i vizuálním symbolem severní části okruhu.

Porota byla složena ze zástupců města, akademiků z ČVUT, dopravních odborníků a architektů. Hodnotily se nejen estetické a krajinářské kvality, ale také ekonomická a technická proveditelnost.

Podmínky soutěže byly jasné: délka kolem 600 metrů, výška 80 metrů, tři pruhy v každém směru, žádné pilíře v řece, a navíc integrovaná lávka pro pěší a cyklisty s vyhlídkovými zálivy každých sto metrů. Most má tedy nabízet nejen plynulý tranzit aut, ale i zajímavé výhledy. Most by se tak mohl stát nejen technickým dílem, ale i kulturní stopou v krajině.

Do soutěže se přihlásily špičkové týmy z tuzemska i zahraničí, což potvrdilo zájem a kvalitu přihlášených návrhů. Nyní následuje náročný proces výběru jediného projektu, který bude kombinovat vysokou architektonickou kvalitu s ekonomickou a technickou proveditelností. Vítězný návrh bude následně zapracován do projektové dokumentace s cílem zahájit výstavbu mostu v roce 2027 a dokončit tak celý Pražský okruh v letech 2030 až 2031. Silničáři také potvrdili, že by rádi i v budoucnu využívali architektonické soutěže pro další vybrané stavby.

Pět návrhů, pět odlišných přístupů

Do finále postoupily tyto týmy:

• Stráský, Hustý a partneři + Studio acht – návrh bez pilířů v řece, s minimálním zásahem do vltavského údolí. Porota jej označila za organické a krajinářsky ohleduplné řešení.
• Valbek – konstrukce vychází z osvědčeného technického řešení, které zároveň respektuje charakter krajiny.
• COWI Czech Republic – návrh oceněný pro svou efektivitu při výstavbě.
• 2T engineering + Top Con Servis – důraz na propojení pro pěší a cyklisty, atraktivní vyhlídky do okolí.
• ov architekti + V–CON – citlivé zasazení do terénu s ohledem na okolní přírodu.

„Tato mezinárodní soutěž byla první otevřenou architektonickou soutěží svého druhu na dálniční most v České republice,“ popisuje Radek Mátl, generální ředitel ŘSD. „Výsledky, o kterých rozhodla porota, nám potvrdily, že se do soutěže přihlásily expertní týmy z Česka i zahraničí. Teď nás čeká nejtěžší úkol – vybrat jediné řešení, které skloubí špičkovou architekturu s ekonomickou a technickou rozvahou. Vítězný návrh zapracujeme do projektové dokumentace tak, abychom v roce 2027 mohli zahájit stavbu s cílem dokončit celý Pražský okruh v letech 2030 až 2031,“ upřesňuje Radek Mátl. „Všechny návrhy představíme veřejnosti na plánované výstavě. Termín a místo konání budou upřesněny v nejbližší době,“ uzavírá Radek Mátl.

Zatím nejlépe hodnoceným návrhem je projekt konsorcia Stráský, Hustý a partneři a Studia acht. Jejich návrh porotu zaujal především tím, že nepočítá s pilíři v řece a minimálně zasahuje do chráněného vltavského údolí. Na druhém místě se zatím umístil návrh společnosti Valbek, který staví na osvědčené konstrukci a zároveň respektuje krajinný ráz. Třetí příčku obsadil projekt COWI Czech Republic, který porota ocenila pro jeho efektivitu při výstavbě.

Odpůrci varují: Cena za krásu může být příliš vysoká

Severní část Pražského okruhu patří dlouhodobě k nejproblematičtějším úsekům celé D0. Potíže začaly už v minulosti při výkupu pozemků v okolí Ruzyně a pokračovaly při hledání optimální trasy a řešení tunelů u Satalic. Kritika se ozývala i z řad některých měst, obcí a městských částí, zejména pak kvůli plánovanému dálničnímu mostu, který má vést přes chráněná území a zasáhnout do jedinečné krajiny Vltavského kaňonu.

Dlouholetý pat však skončil, sporné body se podařilo vyřešit a Ředitelství silnic a dálnic společně s pražským magistrátem, ministerstvem dopravy a Českou komorou architektů vyhlásili právě architektonickou soutěž na most, jenž překlene Vltavu a propojí Suchdol s Březiněvsí (stavba D0 519).

I tak se ale i nadále objevují kritici. Po internetu již koluje petice, která upozorňuje, že šestiproudá dálnice s provozem přes sto tisíc aut denně zasáhne do jedné z nejcennějších přírodních oblastí severní Prahy, Vltavského kaňonu, přírodního parku Drahaň-Troja a evropsky významné lokality Kaňon Vltavy u Sedlce. Signatáři se obávají hluku, emisí a nenávratné ztráty rekreačního zázemí pro tisíce obyvatel.

Petice, kterou již podepsala řada obyvatel Prahy, upozorňuje na vážné nebezpečí, které hrozí přírodnímu parku Drahaň-Troja a okolním cenným přírodním lokalitám kvůli stavbě. Tento park je nejen domovem vzácných rostlin a živočichů, ale také důležitým místem pro odpočinek tisíců Pražanů. Obyvatelé a ochránci přírody proto nesouhlasí s tím, aby dálnice vedla přímo přes tuto oblast, která je jednou z nejcennějších v severní části města.

Podle nich současný návrh ignoruje potřebu chránit přírodu a zároveň hledat chytrá, moderní řešení dopravy, která by nevedla k většímu hluku, znečištění a narušení klidu obyvatel. Stavba by podle nich znamenala trvalé poškození krajiny a zhoršení kvality života lidí, kteří zde žijí, pracují a tráví svůj volný čas.

Petice proto žádá, aby se zvážily jiné možnosti, jak odvést nákladní a tranzitní dopravu mimo Prahu, a aby se místo toho více podporovaly formy dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, například veřejná doprava, chůze a cyklistika. Signatáři požadují, aby přírodní park zůstal zachovaný jako zelená oáza a místo odpočinku pro budoucí generace.

Severní část okruhu: náročná stavba s vysokými náklady a klíčovým dopravním přínosem

Plánovaná severní část Pražského okruhu zahrnuje šest tunelů a tři velké mosty, což výrazně zvyšuje náročnost a náklady stavby, ale zároveň prodlužuje dobu realizace. Už v roce 2023 se odhadované náklady blížily 39 miliardám korun a s ohledem na inflaci a rostoucí ceny stavebních materiálů se očekává, že finální částka přesáhne 40 miliard. Úseky mezi Ruzyní, Suchdolem a Březiněvsí jsou v současnosti v přípravné fázi: geodeti provádějí průzkumy a připravují geometrické plány, které budou sloužit jako podklad pro výkup pozemků. Severní část okruhu má výrazně ulevit přetíženým silnicím ve východní části Prahy, odklonit denně desítky tisíc vozidel a snížit dopravní zátěž v přilehlých čtvrtích, čímž zlepší komfort obyvatel i plynulost dopravy v okolí metropole.

Pražský okruh má mít po dokončení 83,6 kilometru, v provozu je dnes zhruba polovina. Severní úseky jsou technicky nejsložitější, zahrnují šest tunelů a tři velké mosty. Stavba celé severní části může stát přes 40 miliard korun a potrvá minimálně do roku 2031.

Severní část Pražského okruhu patří mezi nejdražší dopravní projekty v historii České republiky, jak vyplývá z analýzy Seznam Zpráv. Původně plánované náklady ve výši 29 miliard korun z roku 2021 mohou při současné inflaci kolem 4 % vzrůst až na 40 miliard korun do roku 2030. Mezitím se výrazně zvýšily i ceny stavebních materiálů, energií a práce – mezi lety 2021 a 2023 vzrostly náklady na materiály průměrně o 40 %. Komplexní technické řešení, zahrnující šest tunelů o celkové délce 4,65 km a tři velké mosty umístěné v citlivé krajině, navíc prodlužuje dobu výstavby výrazně více než u jižní části okruhu.

Most jako vizitka doby

Pokud projekt půjde podle plánu, bude most přes Vltavu nejvýraznější součástí severní části Pražského okruhu a zároveň dalším příkladem, že i dopravní stavby mohou vznikat z architektonických soutěží, podobně jako Dvorecký most nebo připravovaný železniční most na Výtoni.

První úsek Pražského okruhu byl otevřen již v roce 1983, nový most přes Vltavu však představuje naději, že se celý projekt konečně dostane do závěrečné fáze. Důraz je kladen nejen na funkčnost, ale také na estetiku, ekologii a komfort pro uživatele. Stejně jako u Dvoreckého mostu nebo železničního mostu na Výtoni i zde se podoba stavby vybírala prostřednictvím architektonické soutěže, která má zajistit, aby infrastruktura nebyla jen technickým dílem, ale i výraznou součástí městské krajiny.