Doprava

České stavebnictví letos táhne hlavně budování dopravní infrastruktury. Objem veřejných tendrů na dopravní stavby od začátku roku vzrostl meziročně o více než polovinu na 65,53 miliardy korun. Celkem stavaři od začátku roku od veřejné správy získali 4852 veřejných zakázek za 108 miliard korun. Z pohledu objemu je to meziročně o 1,6 procenta méně, počet zakázek naopak vzrostl o procento. Vyplývá to z analýzy inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha.

O letošním velikonočním pondělí mohli projet první cestující nově prodlouženou zelenou linku A. Ta už nemá svoji konečnou ve stanici Dejvická, ale o další čtyři zastávky dále, ve stanici Nemocnice Motol. Tímto okamžikem byly završeny více než pět let trvající stavební procesy, na kterých se vystřídalo několik set lidí různých odborností a profesních zaměření. Z pozice generálního zhotovitele prováděla v rámci Sdružení metro V.A významnou část nového metra stavební společnost HOCHTIEF CZ.

Efektivita nočních prací je téma, které je z hlediska České a Slovenské republiky poměrně upozaďované. Jednak to může být zapříčiněno vnitřními směrnicemi pro noční hluk, které se zdají být největší překážkou, a dále pak nepříliš velkou snahou ze strany státních úředníků nacházet nové efektivnější způsoby, jak tento sektor ekonomizovat.

Síť pozemních komunikací v České republice se ve valné většině nachází v neutěšeném stavu, v některých případech lze tento stav označit za kritický. Správci pozemních komunikací se dlouhodobě potýkají s nedostatkem finančních prostředků na jejich údržbu a opravy. Hlavní příčinu je třeba spatřovat v absenci jednotného systému hospodaření s vozovkami, který by umožňoval technologicky a ekonomicky správný výběr údržby.

Dopravní značení v České republice se začalo systematicky uplatňovat v období první a druhé Československé republiky. V současné době je upraveno zákonem č.361/2000 Sb. o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které jej novelizují.

Integrovaná železniční doprava na území České republiky je z hlediska její struktury a správy rozčleněna do jednotlivých dopravních systémů, které spadají pod jednotlivé územní celky, jež je spravují, přičemž jejich primárním cílem je zabezpečení dopravní obslužnosti vymezeného území v požadované kvalitě. Integrované dopravní systémy tak využívají, mimo jiné, i jednotlivé železniční koridory v rámci celé ČR obhospodařované Správou dopravních železničních cest (SŽDC), které jsou provozovány a udržovány pro vnitrostátní a mezistátní dopravu.

Česká republika má z hlediska rozlohy svého území jednu z nejhustších dopravních sítí v Evropě, zejména pak železniční a silniční, které jsou z pohledu hustoty srovnatelné s dalšími vyspělými státy EU, jako jsou Belgie nebo Lucembursko. Bohužel kvalitativní stránka dopravní sítě České republiky poněkud zaostává a momentální ekonomicky nepříznivá situace, přetrvávající již od roku 2009, k tomu nikterak nepřispívá [1]. Stav posledních pěti let má v konečném důsledku poměrně negativní a zásadní dopady na celkovou dopravní politiku včetně té regionální.

Pardubice se první týden v září opět promění v mekku dopravy. Uskuteční se tu třináctý ročník mezinárodního Silničního veletrhu, kterému tradičně předchází Dopravní konference. Záštitu nad dvoudenním setkáním odborníkům v oblasti dopravy a silničního hospodářství převzali hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek.

U Hradce Králové včera slavnostně začala dostavba dosud chybějícího 2,5 kilometru dlouhého úseku dálnice D11. Stavební práce za 1,1 miliardy korun by měly být dokončené v srpnu 2017. Stavba dálnice před H. Králové stála od roku 2006 kvůli nevykoupeným pozemkům, návrat stavbařů zdržela i jednání se stavební firmou.

Technologie recyklace konstrukčních vrstev vozovek za studena je moderní a progresivní technologií dopravního stavitelství, která výrazně pomáhá zlepšit stav silnic v České republice. Tuto technologii můžeme dále rozlišovat podle způsobu výroby recyklované směsi, a to na místě, nebo v míchacím centru. V tomto článku se zaměříme na první variantu, tedy na recyklaci na místě.

Dějiny pražského metra sahají až do 19. století, kdy se začalo hovořit o potřebě podzemní dráhy. Další plány vznikaly za první republiky a počátkem druhé světové války již probíhaly přípravné práce. Válka ovšem stavbu ukončila a myšlenka opět ožila až v 60. letech 20. století, kdy se počítalo nejprve se stavbou podpovrchové tramvaje. Projekt byl však změněn na metro nezávislé na tramvajích.

Probíhající změny klimatu v několika posledních letech a následné dopady včetně doprovodných jevů z tohoto vyvstávajících vytvářejí zásadní tlak na nutnost reagovat z hlediska současné environmentální politiky. Přestože změny v klimatickém systému naší planety probíhají neustále a de facto od té doby, co planeta vznikla, aktuální vědecké poznatky potvrzují, že v současné době jednotlivé změny probíhají mnohem rychleji než v minulosti. Dokonce lze konstatovat, že i občané jednotlivých států ve věkovém průměru 40 a více let zaznamenávají oproti dobám minulým jiné počasí, než na které byli zvyklí.

Audit dostavby metra A do pražského Motola zpochybnil proplacení stavebních prací za 1,3 miliardy korun. Uvádí to týdeník Euro v čísle, které vychází dnes. Jako rizikové byly také označeny změny stavby za dvě miliardy. Pražský dopravní podnik (DPP) dokončil audit v lednu. Šéf dopravního podniku Jaroslav Ďuriš včera v České televizi řekl, že audit proplacení peněz rozhodně neznemožňuje, i když na některá pochybení ukázal.