Politické proklamace o zákazu prodeje, případně i vjezdu spalovacích motorů do měst, média plná optimismu, že elektromobil, případně vodík, spasí svět, nevládní organizace slovně „drtící“ naftu… – to je dnešní obraz společnosti zejména na západ od nás.
Pražský dopravní podnik (DPP) může postavit trasu metra D z Pankráce do Písnice. Ministerstvo dopravy zamítlo odvolání odpůrců stavby proti vydání stavebního povolení, které tak nyní bude pravomocné. Proti rozhodnutí se již nelze odvolat.
Výrazné zdražování materiálů a jejich nedostatek zpožďují některé stavby a opravy silnic v Plzeňském kraji. Prodlení zatím nejsou tak výrazná, ale situaci by mohla zhoršit válka na Ukrajině. Některé stěžejní věci, jako je třeba stavební ocel, stojí dvojnásobek a asfalt, závislý na ceně ropy, zdražuje stále, zatím lineárně.
Architektonická kancelář Rusina Frei architekti se stala vítězem soutěže na podobu nového terminálu Roudnice nad Labem připravované vysokorychlostní železnice. Nový terminál by měl udržitelným způsobem vstoupit do krajiny po Řípem. Proto zvolili pro odbavovací halu lehkou a transparentní mostní konstrukci, která se nebude pohledově příliš uplatňovat.
Železničáři v Brně naplánovali podle studie proveditelnosti velkorysou stanici Vídeňská s pěti kolejemi pro VRT. Tato stanice má zároveň umožnit vedení vlaků z Prahy do Vídně či Bratislavy bez zajíždění na hlavní nádraží. Tento koncept se však nesetkává s pochopením vedení Brna.
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) připravuje na lince B stavbu nové, 62. stanice Depo Zličín. Poprvé v novodobé historii pražského metra její podoba vzejde z architektonické soutěže. O vítězi rozhodne porota, výsledky a všechny předložené architektonické návrhy DPP společně s organizátorem představí do konce letošního dubna.
Náměstí Bratří Synků v pražských Nuslích se dočká obnovy. Magistrát chystá na letošní rok urbanisticko-architektonickou soutěž, z níž vzejde nová podoba náměstí. Spolu s ním bude obnovena také přilehlá část Otakarovy ulice. Úpravy si žádá plánovaná výstavba stanice metra D.
Stát v příštím roce zahájí stavbu více než 50 kilometrů nových dálnic. Mezi nimi by měl být například i poslední nedokončený úsek dálnice D1 u Přerova. Dokončeno pak bude dalších 25,5 kilometru dálnic. Zároveň by měla začít stavba téměř 93 kilometrů silnic první třídy.
Výstavba zpevněných ploch s sebou častokrát přináší negativní změnu odtokových poměrů v zemi. Podobným případem byla plánovaná výstavba asfaltového parkoviště u obce Spišské Podhradí, kde byl požadavek na vytvoření záchytného parkoviště pro autobusy a auta turistů přijíždějících k historickým památkám obce.
Za 14 let si normální auto, jak ho známe dnes, již nekoupíme. Evropská unie plánuje zákaz prodeje spalovacích automobilů na rok 2035, není přitom první, kdo s takovým zákazem přichází. A to dokonce ani v Evropě – například Norsko plánuje uvést zákaz do praxe již o 10 let dříve, tedy v roce 2025, za necelé čtyři roky.
Tatranská zubačka začala v loňském roce při rekonstrukci nabírat rysy moderní ozubnicové železnice, která bude přepravovat cestující z Tatranské Štrby na Štrbské Pleso, do Tatranské Lomnice a do Popradu. Nepřetržitá výluka začala 6. 7. 2020 demontážemi a pokračovala až do 29. 11. 2020, kdy byla stavba pozastavena z důvodu nepříznivých klimatických podmínek.
Nestává se každý den, aby se v Česku stavělo nové nádraží. A nejen to. Po mnoha letech diskusí, jakou že má železnice ještě budoucnost, se mají začít stavět tratě nové, vysokorychlostní.
Devítiletá rekonstrukce dálnice D1 skončila 1. října, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozňuje poslední opravovaný úsek. Rekonstrukce vyšla na 21,8 miliardy Kč bez DPH, což je proti původním předpokladům asi o dvě miliardy méně. Dokončení oprav se ovšem zdrželo o tři roky, termín byl dvakrát odsouván.
S horninami pod názvem vápnité jílovce, jílovité vápence, slínovce nebo také opuka (písčité slínovce) se na území České republiky pravidelně setkáváme, a to i v rámci výstavby pozemních komunikací. Jedná se o horniny křídového stáří, které se vyznačují vysokým obsahem jílových minerálů.
Liniové stavby budované člověkem protínají krajinu a nevratně tak od sebe oddělují území, podobně jako to přirozeně od nepaměti činí například vodní toky nebo ještě ve větší míře pohyby tektonických desek. Důsledkem pro divokou zvěř je znemožnění přirozené migrace po původně scelené krajině.
