Sklo se objevuje v dnešní architektuře v podstatně větší míře, než tomu bylo kdykoli předtím. Trendem je vnést více světla do interiéru. V naprosté většině použití skla se jedná pouze o výplně otvorů, ale objevují se i realizace, ve kterých sklo působí též jako konstrukční materiál. Jen stěží dnes naleznete novostavbu administrativní budovy či obchodního centra, kde by nebylo sklo dominantou stavby.
Omítky jsou malty určené k povrchové úpravě konstrukcí omítáním.
Hlínu jako stavební materiál používá lidstvo již od pravěku. V různých formách se s ní setkáváme na všech kontinentech. Pro výstavbu nedobytných puebel ji používali američtí Indiáni, setkáme se s ní v Africe, pracovali s ní i naši předkové při stavbě chalup. V současné době prožívá hlína renezanci, nemusí být nutně dominantním materiálem při stavbě domu, ale využitím jejich dobrých vlastností v jednotlivých konstrukcích můžeme pozitivně ovlivnit kvalitu bydlení.
Venkovní omítka slouží jako ochrana obalové konstrukce budov a tvoří podklad pro konečnou povrchovou úpravu fasády. Ovlivňuje i tepelnou a zvukovou ochranu vnitřních prostorů. Její kvalitu často ovlivňují a snižují nedostatky již v projektové přípravě stavby. Jedná se hlavně o nesoulad vlastností navrhované omítky s vlastnostmi podkladu, ale i nekvalifikované a neodborné vyhotovení omítek. To může později vést ke vzniku nedostatků a poruch stavebního díla jako celku.
V posledních letech se podařilo vzkřísit mnoho historických staveb. K nejzajímavějším patří empírový zámek Kinských v Kostelci nad Orlicí, barokní zámek Kolowratů v Rychnově nad Kněžnou a renesanční zámek v Doudlebech nad Orlicí. Spojením nadčasového myšlení, zodpovědnosti a vize majitelů s obětavostí, vstřícností a umem stavebních firem získaly historické budovy opět svou původní krásu. A zachovaly tak pro další generace úlohu i obraz daného místa spolu s odkazem slavných architektů.
Použití ohnivzdorných sendvičových fasádních panelů se stalo v posledních letech běžným řešením fasádních systémů. Tento stavební prvek je vhodný jak k realizaci vnějšího opláštění objektů, tak na vnitřní dělicí konstrukce, požární stěny či stropy v průmyslové, občanské a komerční výstavbě.
Nepřetržitá cirkulace vzduchu, která probíhá mezi zavěšenou odvětranou fasádou a zdivem, odvádí vlhkost a chlad a vysušuje zvlhlé zdivo. Při správném návrhu a provedení se tyto fasády mohou nezávisle na stavebním tělesu pohybovat a tím vyrovnávat jinak nepříznivé účinky teplotních a objemových změn. Návrh na správný postup práce naleznete v následujícím textu.
O problémech spojených s fasádami, které jsou zhotoveny z minerálních omítek nebo z kontaktních zateplovacích systémů na bázi polystyrenu, se diskutuje mezi experty již dlouhou dobu. O řešení, jehož výsledkem by byla fasáda, která umí „dýchat“, tak aby vzlínající vlhko nebo difúzní pára nepoškozovala stavbu, se pokusily kontaktní akrylátové a silikátové systémy. Ale ani ty nejsou bezproblémové.
Provětrávané zavěšené fasády Argeton jsou určeny především pro realizaci velkých reprezentativních budov a obchodních komplexů. Svoje místo naleznou také v případě rodinných domů koncepčně pojatých ve funkcionalistickém stylu. Tento typ fasádního pláště přitom zásadním způsobem ovlivňuje nejen vzhled objektu, ale i jeho užitné vlastnosti.
Systémy provětrávaných fasád jsou tvořeny samostatnou předvěšenou částí umístěnou na nosném roštu fasády, který je mechanicky připevněn pomocí kotev k hlavní nosné konstrukci, nebo samonosnou předvěšenou částí sestávající nejčastěji z pohledových cihel či panelových bloků. Je důležité vědět nejen to, jak takový systém funguje, jak se v konstrukci chová, ale také jak ovlivňuje tepelnou izolaci celého objektu.
Budova E je posledním článkem zástavby, která dokončuje uliční frontu severní části pražského BB Centra u dálnice D1. Objekt zde uzavírá ochranný štít před negativními vlivy dopravy pro bytovou zástavbu, plánovanou v druhém sledu. Do této části Michle se tak začíná navracet v rámci daných možností městské prostředí, které bylo kdysi dopravní radiálou zcela rozbito.
Kovové obkladové prvky fasádních systémů umožňují ekonomické, lehké a odolné opláštění větraných fasád. Nejčastěji je najdeme na průmyslových stavbách nebo halách, v poslední době ale také například na administrativních a školních budovách. Variabilita řešení těchto typů fasád je poměrně široká – mohou být kombinovány v několika barvách nebo s dalšími materiály, například se sklem, dřevem či tahokovy.
Fasádní systém založený na kvalitní hliníkové konstrukci, jež se dá využít v široké škále různě velkých oken, posuvných prvků či prosklených stěn, je po celém světě zaveden již nejméně čtyřicet let a stále se vyvíjí. U nás došlo k rozvoji aplikace hliníkových okenních a fasádních systémů zhruba před deseti lety. Zpočátku byly realizovány především rastrové fasády typu sloupek – příčka, před sedmi lety byla zhotovena první modulová fasáda českého provedení.
