Fasáda jako aktivní ochranný plášť

Je nezbytné si uvědomit, že na pohodu a zdravé bydlení má vliv vlastní stavba, přesněji řečeno skladba stavebních konstrukcí. Jednou z rozhodujících konstruk­čních vrstev, která dokáže velkou měrou ovlivnit  především náš zdravotní stav a také zdravotní stav  budov a interiérů, je v současné době zateplování, sanování či regenerování staveb. Určitě se shodneme, že zateplování je nezbytností, vždyť ceny energií neustále rostou a porostou, valná většina nevyhovuje tepelným normám a ani zástupci Evropské unie nebudou benevolentní k mrhání energií. Musíme si ovšem uvědomit, že zateplování budov podstatně mění vliv stavebních konstrukcí na prostředí interiérů a vliv na naše zdraví.

Bohužel musíme také připustit, že zateplování je pro některé i dobrým byznysem a to v případě, kdy se místo certifikovaných materiálů a stanovených technologických postupů používají laciné náhražky a z důvodu vysokého zisku se nedodržují předepsané technologické postupy. Nevhodným výběrem, nedodržením technologických postupů, nepoučením se z problémů se zateplením u souseda může dojít a také dochází k poškozování stavebních konstrukcí. Je proto důležité věnovat výběru materiálů a technologií zvýšenou pozornost a to tak, aby vlivy působení na životní prostředí, ve kterém se nacházíme a trávíme většinu času, byly pro nás, naše zdraví a příští generace pozitivní. 

Je nezbytně nutné mít na mysli, že při zateplení obvodových stěn vytváříme sendvičové zdivo a jeho konstrukčními požadavky bychom se měli především řídit a to bez ohledu na to, zda se jedná o dřevostavbu či klasickou zděnou stavbu.  Není daleko doba, kdy se fasády řešily pouze jediným způsobem a to tzv. kontaktní břizolitovou fasádou. V té době odborná veřejnost zastávala názor, že toto řešení je velmi špatné z hlediska difúze vodní páry, která nemůže být díky vysokému koeficientu paropropusnosti odvedena ven ze stěny. Tento koeficient difúzního odporu je u břizolitu 20. V současné době, kdy se ve velkém domy zateplují polystyrenem, však již odborná veřejnost mlčí, a nebo dokonce tvrdí, že difúzní vlhkost není problémem, a to i přes skutečnost, že kontaktní zateplovací systémy na bázi polystyrenu mají koeficient difúzního odporu vysoko nad 30 u uhlíkových polystyrenů a u standardních typů 60 a více. 

Proto se dokonce objevují pokusy udělat odvětrané fasády na bázi polystyrenu. Jenže tepelné izolace fungují tak, že izolují pouze v bodě, kde leží kontaktně na izolovaném materiálu. Vzduch, který proudí mezi stěnou a tepelnou izolací, sice odvádí vlhkost směrem nahoru, ale současně i ochlazuje stěnu a izolaci. Izolační deska potom slouží jenom jako podkladní vrstva pro nanesení omítkoviny.  Způsob izolace, kdy izolant je poněkud vzdálený od izolovaného materiálu, lze připustit pouze u takzvaných difúzně otevřených fasád. Vzduchová mezera je zde využita jako izolant a musí být zabráněno proudění vzduchu v této mezeře. Difúzně otevřené sendvičové konstrukce se nedají stavět s tepelným polystyrenovým izolantem. Správně vyřešená difúzně otevřená konstrukce včetně fasády musí ctít hlavní pravidlo a to, že „voda teče z kopce“. Proto jednotlivé vrstvy sendviče musí být řešeny tak, aby difúzní odpor jednotlivých vrstev sendviče směrem ven klesal. Současně ovšem tyto vrstvy musí zajistit, aby jejich tepelně izolační charakteristika směrem ven byla co nejvyšší.  

Úspěšné řešení dilematu při volbě fasády představují odvětrané fasádní systémy, kterých již i u nás existuje celá řada. Společné mají to, že vytvářejí jakýsi aktivní ochranný plášť, který pomocí komínového efektu udržuje – „ozdravuje“ stěny a interiér domu. Současně pak tyto systémy vylučují a minimalizují dopady okolního životního prostředí a klimatu na konstrukční prvky domu.