Bornholm: Chudý dánský ostrov míří k bezodpadovému stylu života

Bornholm, malý ostrov v Baltském moři se 40 000 obyvateli, je známý svou nedotčenou přírodou, malebnými rybářskými vesnicemi a tradicí uměleckých řemesel. Jde rovněž o místo, které se pyšní nejvíce hodinami slunce z celého území Dánska, což mu vyneslo přízvisko „ostrov slunečního svitu“. Možná i proto se každoročně stává cílem tisíce turistů.

Nejsou to však jen pozitiva, která tvarovala místní obyvatele a kulturu. V 70. a 80. letech byla místní ekonomika silně závislá na rybolovu, ale jak se populace ryb v Baltském moři postupně snižovala a Dánsko privatizovalo kvóty, mnoho drobných rybářů muselo ukončit svou činnost. Bornholm musel znovu objevit vlastní identitu. Možná i proto je ostrov na dánské poměry považován za zanedbaný – místní zde vydělávají asi o 20 % méně, než je dánský průměr. To ale pokrok nezastavilo, právě naopak.

Místní úředník Jens Hjul-Nielsen, který vedl úřad pro nakládání s odpady, byl jako mnoho jiných obyvatel ostrova unavený, že se ostrov pohybuje na chvostu Dánska a nedosáhl ničeho výjimečného, čím by se mohl pyšnit. I proto se v jeho hlavě roku 2018 zrodil neotřelý nápad – ostrov se zavázal k nulovému odpadu, což znamená, že do roku 2032 nebude žádný odpad spalován ani skládkován. Rok 2032 je také rokem, kdy skončí životnost spalovny v Bornholmu, která v současnosti spaluje téměř veškerý odpad, který nelze recyklovat.

Dánsko, lídr ve spalování odpadu

Zmíněné předsevzetí je obrovská výzva v neposlední řadě proto, že Dánové produkují v Evropské unii nejvíce odpadu na osobu a patří k největším producentům odpadu na světě. To i proto, že Dánsko má 23 nejmodernějších spaloven, které spalují odpad vyprodukovaný Dány (ale i dovezený odjinud) a přeměňují jej na energii, která pomáhá napájet místní systémy dálkového vytápění a elektrickou síť.

Díky strategii „odpad k energii“ je Dánsko vnímáno jako globální lídr v odklonu odpadu ze skládek – toto řešení bylo v minulosti rovněž chváleno jako ekologičtější řešení pro odpad. Spalování odpadků však stále produkuje skleníkové plyny, což nepomáhá dánskému klimatickému cíli snížit emise o 70 % do roku 2030. Spalování také spotřebuje mnohem méně energie a zdrojů než recyklace – všechny důvody, proč chce vláda snížit spalování o třetinu do roku 2030.

Na Bornholmu je asi 70 % z 80 000 tun odpadu v současnosti recyklováno. Kolem 25 % se spálí a posledních 5 %, většinou toxických materiálů, které nelze spálit, končí na skládce.

Pleny v hlavní roli

Jednou z hlavních strategií vize zero waste je využít potenciál organického odpadu neboli biomasy. Testování nyní probíhá na pilotním projektu výroby kompostu z obzvláště obtížně recyklovatelného předmětu – plen. Většina jednorázových plen je vyrobena z biologicky nerozložitelných materiálů a končí na skládce, kde může trvat až 500 let, než se rozloží.

Pleny se skládají z petrochemických látek a polymerů a je velmi obtížné s nimi dělat něco jiného než je spalovat nebo skládkovat. Na ostrově testují technologii, která by potenciálně mohla tuto zažitou představu změnit – systém používá speciální typ 100% kompostovatelné pleny vyrobené z celulózy, sloučeniny nacházející se v rostlinách, a biologicky odbouratelných rostlinných plastů.

Pleny jsou sbírány z mateřských škol a skartovány, poté smíchány ve velkém kovovém sile s jinými druhy organického odpadu, včetně zahradního odpadu a zbytků obilí z místního pivovaru. Směs se nejprve hodinu zahřívá na 70 °C, aby se dezinfikovala. Po pouhých 10 dnech v sile nezůstane po plence ani stopa a je potenciálně bezpečné ji použít jako kompost v zemědělství. A protože síť Bornholmu je z velké části poháněna obnovitelnými zdroji, kompostovací stroj má nízkou uhlíkovou stopu.

Od plen k bioplynu

Mezi zelenými poli ostrova a občasnými větrnými mlýny dominuje obří, 20 metrů vysoký bílý balón. Jde o bioplynovou stanici, která přeměňuje část z obrovského množství odpadu z prasat na obnovitelný plyn, který se používá k vytápění a elektřině. Chov prasat na Bornholmu jen bují – každý rok je zde poraženo 500 000 prasat. Závod ročně zpracovává 120 000 tun organického odpadu a produkuje dostatek plynu pro napájení téměř pětiny domácností na ostrově.

První část procesu je přitom podobná jako u kompostovatelných plen – odpad musí být dezinfikován při 70°C. Poté je zpracován bakteriemi, které souběžně produkují plyn, který se pomocí generátoru přeměňuje na elektřinu. Zbývající kal, známý jako digestát, se vrací k farmářům, aby byl použit jako hnojivo. Závod dokáže zpracovat jen asi 20 % prasečího odpadu na ostrově, proto požádal místní vládu o rozšíření na čtyřnásobek současné velikosti. Někteří obyvatelé však vyslovují obavy, že expanze podporující produkci zvířat a masa by mohla ostrov vrátit zpět do 70. a 80. let, tedy s tou změnou, že místo rybolovu by lidé byli závislí na chovu zvířat.

Zastánci expanze tyto obavy mírní – na Bornholmu je momentálně tolik odpadu, jako ve zbytku Dánska. V budoucnu, i díky expanzi, by navíc bylo možné vyrobený plyn používat pro těžkou dopravu. Spousta společností hledá alternativní paliva pro lodě a lety, poptávka po produktu tak rozhodně je. Současný systém přitom není závislý na živočišné produkci. Pokud by došlo ke snížení konzumace masa, poptávky po mase a tak i snížení počtu chovaných zvířat, lze k výrobě plynu použít prakticky jakoukoliv organickou hmotu.

Ani jedna věc nazmar

Bornholm se snaží eliminovat kromě organického odpadu i další druhy odpadu, z nichž některé závisí na kulturním posunu. Dosažení nulového odpadu není jen o recyklaci a opětovném použití předmětů, ale také o snížení množství věcí, které kupujeme. V centru Ronne si místní mohou zaplatit pronájem police na vystavení svých nechtěných předmětů, které se zde následně prodávají.

Kamennou “prodejnou” to ale nekončí, nechtěné předměty mají i vlastní facebookovou skupinu, kde je možné si vybrat a převzít nepotřebné, nechtěné předměty zcela zdarma. Za pět let se tento projekt rozrostl na 12 800 členů – přibližně polovinu dospělých na ostrově. Lidé zveřejňují cokoli od hraček, přes kola až po jídlo, které přijde nazmar.

Od partnerů ASB

Autonomie a úspory díky české baterii a sálavému vytápění

Střechy a terasy bytového domu Panorama Plzeň

Vše pro ekologičtější zítřky

Jedním z omezení strategie nulového odpadu Bornholmu je, že ostrov s pouhými 40 000 obyvateli nemá tolik odpadu, aby se některé materiály daly recyklovat lokálně (kromě kovu). Různé odpady tak musí být odeslány společnostem v Dánsku, Německu a Švédsku, což je spojeno s uhlíkovými náklady.

Nemenší výzvou jsou i položky složené z mnoha různých materiálů, což ztěžuje jejich recyklaci. Například lahvička šamponu se může skládat ze čtyř nebo pěti různých druhů plastů, což už si žádá pomoc přímo od výrobců. A pokud ti nebudou ochotni zákazníkům vyjít vstříc, je ostrov odhodlán zakročit legislativně – pokud produkt nebude na trhu k dostání, nebude třeba řešit jeho náročnou recyklaci.

Problémem jsou pak i různé toxické materiály, které zatím nelze recyklovat – sem bohužel spadá i stavební a demoliční odpad nebo azbest. Na tento problém ostrov zatím odpověď nemá, ale v souladu s místním rčením ‚Musíte mířit ke hvězdám, chcete-li trefit koruny stromů‘ však všichni doufají, že se řešení v blízké budoucnosti objeví. Plány ostrova být zcela bezodpadový přitom nejsou až tak naivní, už v současné době je možné dosáhnout až 80% míry recyklace pomocí všech standardních technik. A i to je samo o sobě velmi úctyhodné procento.