Studovala Fakultu stavební ČVUT v Praze. Ve vydavatelství Jaga Media působí od roku 2018 a zastává pozici šéfredaktorky odborných titulů REALIZACE STAVEB a TZB HAUSTECHNIK.
Ve své práci se dlouhodobě věnuje tématům na pomezí architektury, urbanismu a ekologie. Zajímá ji zejména propojení stavebního prostředí s přírodou, udržitelnost v kontextu městského plánování a dopady klimatických změn na současnou i budoucí výstavbu. Ve svých textech propojuje odborné poznatky s mezioborovým přesahem a důrazem na praktické dopady do praxe.
Obměna vybavení domácností, rekonstrukce bytů, modernizace kanceláří nebo demolice představují každoročně tisíce tun vyřazeného nábytku. Přestože se jedná o běžnou součást životního cyklu staveb i interiérů, otázka správného nakládání s použitým nábytkem bývá často podceňována. Veřejnost mnohdy považuje starý nábytek automaticky za odpad, přestože značná část výrobků může nadále sloužit jiným uživatelům nebo být materiálově využita.
Řecko si většina lidí spojuje s úmornými vedry. Přesto některá tamní města zvládají letní horka překvapivě lépe než řada evropských metropolí. Jakou roli v tom hraje jejich urbanismus, stavební materiály a tradiční architektura?
Městské tepelné ostrovy zvyšují teploty českých měst o několik stupňů oproti okolní krajině. Nejvýrazněji se tento fenomén projevuje v Praze a Brně, kde rostoucí vedra zvyšují význam adaptačních opatření a rozvoje městské zeleně.
Města se během letních vln veder zahřívají výrazně více než okolní krajina. Fenomén známý jako městský tepelný ostrov ovlivňuje kvalitu života obyvatel, spotřebu energie i odolnost urbanizovaných území vůči klimatické změně. Proč vzniká, jaké jsou jeho důsledky a jaká řešení dnes využívají města po celém světě?
Kyselina octová (CH₃COOH) je slabá organická kyselina, která se v praxi vyskytuje ve formě vodných roztoků různé koncentrace. V potravinářství je známá jako ocet, jehož koncentrace kyseliny octové se v evropských podmínkách obvykle pohybuje přibližně v rozmezí 4–6 %. V technické a laboratorní praxi se pak používají i koncentrovanější roztoky, včetně tzv. octové esence, jejíž koncentrace se může lišit podle výrobce a účelu použití, nejčastěji se však pohybuje v nižších desítkách procent.
Městské včelařství bylo ještě před několika lety vnímáno spíše jako okrajová aktivita ekologických iniciativ nebo hobby projekt jednotlivců. V současnosti se však stále více začleňuje do širší diskuse o klimatické adaptaci měst, podpoře biodiverzity, kvalitě veřejného prostoru a environmentální odpovědnosti municipalit i soukromých investorů.
Fenomén, který v posledních letech významně ovlivnil německý trh s distribuovanou energetikou, se postupně dostává i do zájmu středoevropských investorů a projektantů. Balkonové fotovoltaické systémy, v německém prostředí označované jako Balkonkraftwerk nebo Steckersolargerät, představují plug-in fotovoltaická zařízení určená pro přímé připojení do domovní elektrické sítě prostřednictvím zásuvky.
Dřevěné konstrukce v exteriéru představují z hlediska stavební fyziky i materiálového inženýrství specifický systém, jehož životnost je zásadně ovlivněna cyklickým zatěžováním vlhkostí, teplotními výkyvy, UV zářením a biologickými činiteli. Zimní období je z tohoto pohledu nejkritičtější částí roku.
Venkovní dlažby jsou celoročně vystaveny působení klimatických podmínek – mrazu, vody, slunečního záření, chemickým posypovým materiálům a mechanickému zatížení. Zima představuje pro tyto povrchy jedno z nejkritičtějších období z hlediska funkčnosti (a estetiky).
Nové paušální clo 3 € na každou položku z Číny může výrazně proměnit i způsob, jak Češi nakupují vybavení do domácnosti. Levné dekorace, drobný nábytek, svítidla, kuchyňské doplňky nebo koupelnové vybavení z e-commerce platforem mohou od roku 2026 citelně zdražit. Změna tak nezasáhne jen online tržiště, ale i rozpočty domácností plánujících rekonstrukci či zařizování bydlení – a může vrátit část poptávky zpět k českým a evropským prodejcům.
Rychle postupující urbanizace a změna klimatu představují pro městské populace dvojí výzvu – koncentrace zástavby zvyšuje letní teploty ve městech a současně ubývá přírodních prvků, které by mohly tyto negativní efekty tlumit. Nová globální studie však přináší zásadní poznatek: rozšíření zeleně ve městech může hrát klíčovou roli při ochraně zdraví a životů obyvatel.
V prvních třech měsících roku 2025 zažilo Nové Mexiko padesát prachových bouří, 18. březen se tak navíc stal nejprašnějším dnem v historii celé oblasti. Při bouřích doprovázených lesními požáry a nárazy větru přesahujícími 113 km/h se obloha zatáhla a tzv. „prašné peklo“ se šířilo napříč Amerikou.
Evropská unie směřuje k ambicióznímu cíli – do roku 2040 zásadně snížit emise, transformovat energetiku a přejít na cirkulární ekonomiku jako klíčový pilíř klimatické neutrality. Zkušenost některých členských států však ukazuje, že legislativa, investice a technická infrastruktura samy o sobě nestačí.
V roce 2005 měla Čína pouhé dva výrobce baterií pro elektromobily. O dvacet let později produkuje více než tři čtvrtiny světových lithium-iontových článků. Jak se k tomu propracovala?
Zvyšující se intenzita klimatické krize vede k rostoucímu tlaku na mezinárodní instituce, aby této problematice přiznaly odpovídající společenskou a vědeckou váhu. Mezi diskutovanými kroky se objevuje také návrh na vytvoření samostatné Nobelovy ceny zaměřené na klima a planetární zdraví. Podporu této iniciativě vyjadřují významné osobnosti z oblasti klimatického aktivismu, vědy i globální politiky, které poukazují na to, že změna klimatu představuje nejzásadnější výzvu současnosti.
