Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Vzdušnost a světlo dodají každé stavbě optimistickou a přívětivou atmosféru. Stavbám u moře, v tomto případě v západním Středomoří, jsou tyto atributy tak nějak přirozeně vlastní. A jak se ukazuje, lze je dovést k dokonalosti třeba tím, že venkovní plochu započítáme do interiéru domu jednoduchým systémem posuvných stěn a variabilního stínění.
Vícegenerační soužití není v naší zemi příliš častým fenoménem. Děti se obvykle osamostatní a posléze pro vlastní rodinu vytvoří nový domov. Možností, jak trávit více společného času s širší rodinou, tak může být „letní“ dům pro víkendy, prázdniny i další dny volna. Jako například letní sídlo navržené architekty Danielem Rohanem a Danielem Baudisem ze studia DDAANN.
Statek v mírně kopcovité krajině Vysočiny vznikal postupně od první poloviny 19. století až do jeho konce. Dnes chalupa obrácená k příjezdové cestě kamennou zdí s dřevěnými vraty ukrývá obytný objekt situovaný na okraji pozemku s výhledem do přilehlého lesa. Rodina současných majitelů nemovitost koupila v roce 1993 a postupně začala vlastními silami upravovat exteriér domu. V roce 2020 následovala rekonstrukce interiéru prvního patra, na kterou navázala přestavba podkroví od ateliéru Plus One Architects.
Na první pohled nenápadná vila v brněnské čtvrti Brno-Žabovřesky skrývá poměrně radikální zásah do původní stavby z 30. let. Studio AEIOU tu nešlo cestou nostalgie ani sterilní modernizace. Místo toho postavilo návrh na jednom silném principu – trojúhelníku, který se stává nejen vizuálním motivem, ale i konstrukční a prostorovou logikou domu.
Na svazích nad Uherským Hradištěm vzniká návrh vinařství, které navazuje na místní stavební tradici, ale zároveň reaguje na dnešní provozní i světelné nároky. Pracuje s omezeními regulovaného území i existující stavby a hledá řešení, jak tyto limity využít ve prospěch architektury.
Na břehu Sázavy v obci Prosečnice vyrostla nová chata, která nenápadně navazuje na příběh svého předchůdce. Původní objekt zničil požár, ale jeho kamenná podezdívka zůstala a stala se základem nové stavby. Architekti ze studia Mimosa architekti ji nepovažovali jen za relikt minulosti, ale za plnohodnotnou součást návrhu.
Na břehu holandské řeky Ij vyrostl na konci řadové zástavby dřevěný dům od ateliéru GG loop. Autoři jej popisují jako „loď na souši“, dominantním prvkem fasády i konstrukce je dřevo a má být ukázkou toho, jak lze i v bytostně městském kontextu znovu nalézt soulad s přírodou.
Na pobřeží dánského ostrova Sjælland vznikla realizace, která na první pohled působí tak nějak samozřejmě a některé možná ani nezaujme. Nízká stavba zasazená do otevřené krajiny, bez okázalosti, bez potřeby upoutat. Právě v této zdrženlivosti se ale skrývá její síla.
Středomoří máme spojeno s bohatou sluneční lázní, čerstvým větříkem vanoucím od moře, bílou barvou i světlými odstíny přírodního kamene, s nimiž ladí a kontrastuje zároveň střídmá i bohatá květena. A tyto atributy nese i dům zasazený v přímořské rovinaté pláni pod modrým nebem s rozfoukanými oblaky.
Sídlo pana Simona – jak se nazývá tento plně funkční a praktický, přitom už i na pohled příjemný projekt – je úplně jiné než mnoho moderních. Zvenku absolutně nepoutá pozornost, působí jako dřevěná stodola, skvěle se včleňující do venkovského prostředí. Opět se potvrzuje pravidlo, že v jednoduchosti je krása.
Rodinný dům ve Zděchově ukazuje, co se stane, když se architektura nesnaží být univerzální, ale naopak vyrůstá z konkrétního příběhu. Dřevostavba zasazená do prostředí CHKO Beskydy vychází z profese investora – truhláře – a proměňuje ji v čitelné hmotové i materiálové řešení. Výsledkem je dům, který respektuje krajinu i regulace, ale zároveň si zachovává výraznou identitu.
Japonský řadový dům ve městě Hikone v prefektuře Shiga má svoji zvláštnost – sousedí se dvěma ulicemi - jedna lemuje pozemek z jihu, druhá ze severní strany. A touto skutečností se nechal při návrhu domu pro mladou rodinu inspirovat i architekt Yoshitaka Kuga z ateliéru Hearth Architects, známého svými projekty s přidanou hodnotou – vychází vždy z charakteru místa, dispozic pozemku a stavby jsou šité na míru budoucím obyvatelům. Tomuto domu vtiskl dvě tváře.
Ani výrazná rekonstrukce staré usedlosti z podhůří Šumavy nemusí vyústit ve ztrátu charakteru modernizované chalupy. Důslednost a vytříbený styl architektů si sice vyžádal svůj čas, ale výsledkem mile překvapí.
Rekonstrukce rodinného domu z 50. let v pražském Břevnově od studia Mimosa architekti navazuje na úpravy z přelomu tisíciletí a přizpůsobuje dům nové životní etapě jeho obyvatel. Z původního bydlení pro pětičlennou rodinu vzniklo komfortní zázemí pro pár s důrazem na každodenní provoz v kontaktu se zahradou, kvalitní světlo v interiéru a zázemí pro setkávání s rodinou a přáteli.
Rekonverze starého větrného mlýna v Lublinském vojvodství na východě Polska okouzlí člověka na první pohled. Dvojice architektů zde totiž na přání investora vytvořila mimořádně působivý rodinný dům, který si zachovává tradiční prvky polské venkovské architektury a přitom svým obyvatelům nabízí veškerý komfort moderního bydlení.
