Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Jak stavět v malých obcích tak, aby nová výstavba nebyla parazit, ale přirozené pokračování místa? Dům v cípu od studia Boq architekti nabízí střízlivou, ale velmi promyšlenou odpověď. Neokázalou architekturou, jednoduchou konstrukční logikou a důrazem na lokální kontext ukazuje, že i drobný development může mít kulturu a smysl.
Starší rodinný dům v obci Křenovice v Jihomoravském kraji koupili manželé s jasnou vizí. Nehledali pouze víkendové útočiště, ale místo, kde jednou, až děti vyrostou a odejdou, budou moci v klidu žít už jen ve dvou. Původní venkovský dům proto nevnímali jako hotovou věc, ale jako základ pro dlouhodobý plán. Výsledkem rekonstrukce a nové přístavby pod vedením ateliéru IKA architekti Brno je dnes kultivované, funkční a překvapivě současné bydlení, které si přesto zachovalo čitelný vesnický charakter.
Na Vlčí hoře v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vznikl dům, který se nesnaží být efektní ani okázalý. Místo toho vypráví příběh. O krajině, o přerušených osudech, o kontinuitě i návratech.
V Lázních Bělohrad vznikl projekt, který citlivě pracuje s původní strukturou venkovské stodoly a zároveň do ní vkládá soudobý obytný prvek. Na zadání soukromého investora navrhlo studio Facha architekti malou jednotku pro sezónní pobyt ukrytou ve staré stodole.
P 192 Hempcrete House od maďarského studia Projectroom zaujal architektonickou obec nejen v zemi svého vzniku, ale získal si publicitu i v zahraničí. Upozornil na sebe jako manifest udržitelného a všestranného bydlení, vyznačujícího se citem pro kontext, materiály i potřeby svých obyvatel.
V historické části Střešovic, na svažitém pozemku s výhledem na město, vznikl nový rodinný dům, který z ulice působí nenápadně až uzavřeně. Uvnitř je překvapivě otevřený, velkorysý a plný světla. Rodinný dům Břevnov hned na první pohled zaujme kruhovým otvorem na jižní fasádě. Zajímavá byla pro architekty Ondřeje Fialu a Tomáše Henela z ateliéru OTA ale i práce se svažitým terénem.
Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Projekt horské chalupy Na Kukačkách od studia edit! architects představuje příklad současné architektury, která se snaží citlivě reagovat na přísná pravidla chráněného území Krkonošského národního parku. Exteriér stavby vychází z tradičního tvarosloví místních horských chalup – s kamenným soklem, dřevěnou fasádou a klasickým řešením štítů – zatímco vnitřní uspořádání se od regionálních stereotypů záměrně odklání.
Na rozhraní mezi otevřeným polem a dubovým lesem u Kolína vznikl dům, který se nesnaží poutat pozornost okázalostí, ale svou střídmostí a ohleduplným přístupem k místu. Novostavba od 0,5 Studio kombinuje jednoduchou formu, tradiční motivy a moderní architektonický jazyk.
„Dům pro dva architekty a jejich děti.“ Tak popisují Pavla a Martin Vymětálkovi svůj návrh rodinného domu v severomoravské Polance nad Odrou. Ačkoliv by dům, který se dostal do finále České ceny za architekturu, jistě nevyhovoval každému, nelze mu upřít originalitu a nápaditost.
Poledne. Po několika dnech v kopcích Bílých Karpat jedeme po úzké asfaltce, která se pomalu mění ve štěrkovou cestu. Mezi stromy prosvítá slunce, listy vrhají na cestu roztříštěné stíny. A pak se krajina otevře – pod námi údolí, naproti svah se starým sadem. Uprostřed, jako by tam stál odjakživa, malý zelený dům. Bebech. Místo, kde se všechno na chvíli zklidní.
Brno skrývá místa, o kterých netuší ani mnozí místní. Na dně zavřeného lomu vyrostla ve 30. letech provizorní nouzová kolonie. Domky nízké, často postavené svépomocí z toho, co bylo po ruce. A právě jeden z těchto domů dostal nový život.
Chřibská. Město na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska, místo, kde se potkávají roubenky s paneláky, secesní vily s chalupami po Němcích. Tady, mezi potokem a zalesněným svahem, stojí dům, který se doslova i metaforicky otevřel krajině. Původně stodola, později rodinný dům z 80. let. A dnes? Příklad toho, že i „běžná venkovská stavba“ může po citlivé rekonstrukci znovu dýchat.
Během uplynulých šesti měsíců navštívilo EXPO 2025 přes 22 milionů návštěvníků, český pavilon v prvním zářijovém týdnu přivítal miliontého návštěvníka. Pavilon byl působivou architektonickou vizitkou české kreativity, řemeslné dovednosti a inženýrské odvahy.
V klidné rekreační oblasti nedaleko Prahy vznikla unikátní chata, která spojuje současný design s původní přírodní atmosférou. Má atypický tvar a uvnitř vás pohltí vůně dřeva. Pod vedením architekta Martina Hajného prošla stavba kompletní rekonstrukcí, která citlivě zohledňuje místní regulace i potřeby majitelů. Výsledkem je harmonický prostor, kde přírodní materiály a chytrá dispoziční řešení poskytují klidné zázemí pro práci i odpočinek.
