Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Jen málokterá rekonstrukce rodinného domu řeší zároveň bydlení, urbanismus i historii místa. Projekt Desátková Ateliéru Kopecký v brněnských Kohoutovicích ukazuje, že i malá stavba může mít význam daleko přesahující hranice vlastního pozemku. Zchátralý domek stojící v jedné ze zatáček původní trasy Masarykova okruhu se proměnil v současný domov pro pětičlennou rodinu. Současně však zacelil urbanistickou ránu, která v ulici zůstala po demolici sousedního domu.
Na první pohled působí nenápadně. Bílý objem sevřený mezi okolní zástavbou doplňuje uliční frontu pražské rezidenční čtvrti a nijak okázale neupozorňuje na to, že za jeho fasádou se skrývá mimořádně promyšlený rodinný dům. Realizace Minimum Maximum od studia Stempel Tesař architekti je ukázkou toho, jak lze z velmi omezených podmínek vytěžit překvapivě velkorysý obytný prostor.
V severozápadní části Prahy vzniká na pomezí Vokovic a Veleslavína rezidenční projekt Strnadovy zahrady. Citlivě navazuje na urbanistický charakter okolních Dejvic a Ořechovky a nabídne svým obyvatelům opravdu luxusní bydlení.
Rodinný dům VICUS je jednopodlažní stavba na svažitém pozemku pod Zoborem v Nitře. Nachází se na konci ulice, v kontaktu s lesem nad parcelou a s otevřeným jižním výhledem na město, Kalvárii a Nitranský hrad. Návrh vychází z požadavku investora, aby se z každé obytné místnosti otevíral výhled na jednu z hlavních dominant Nitry a aby dům zároveň přirozeně fungoval pro každodenní rodinný život.
Jednou z inspirativních prací architekta Johana Sundberga je letní dům ve Švédsku. Nachází se v nejjižnější části země, v oblasti Beddinge Strand. Pozemek se nachází na zalesněném pobřeží a budova je na něm umístěna tak, že se otevírá směrem k jihu, tedy k Baltskému moři, zatímco severní strana je obrácena k lesu.
Na okraji středoslovenské vesnice vyrostl dům, který spojuje archetypální jednoduchost, řemeslnou poctivost a odhodlání jedné rodiny. Nominace na slovenské architektonické ocenění CE ZA AR 2025 jen potvrzuje, že i skromná stavba s hlubokým vztahem k místu může kultivovat krajinu i současnou architekturu.
Vzdušnost a světlo dodají každé stavbě optimistickou a přívětivou atmosféru. Stavbám u moře, v tomto případě v západním Středomoří, jsou tyto atributy tak nějak přirozeně vlastní. A jak se ukazuje, lze je dovést k dokonalosti třeba tím, že venkovní plochu započítáme do interiéru domu jednoduchým systémem posuvných stěn a variabilního stínění.
Vícegenerační soužití není v naší zemi příliš častým fenoménem. Děti se obvykle osamostatní a posléze pro vlastní rodinu vytvoří nový domov. Možností, jak trávit více společného času s širší rodinou, tak může být „letní“ dům pro víkendy, prázdniny i další dny volna. Jako například letní sídlo navržené architekty Danielem Rohanem a Danielem Baudisem ze studia DDAANN.
Statek v mírně kopcovité krajině Vysočiny vznikal postupně od první poloviny 19. století až do jeho konce. Dnes chalupa obrácená k příjezdové cestě kamennou zdí s dřevěnými vraty ukrývá obytný objekt situovaný na okraji pozemku s výhledem do přilehlého lesa. Rodina současných majitelů nemovitost koupila v roce 1993 a postupně začala vlastními silami upravovat exteriér domu. V roce 2020 následovala rekonstrukce interiéru prvního patra, na kterou navázala přestavba podkroví od ateliéru Plus One Architects.
Na první pohled nenápadná vila v brněnské čtvrti Brno-Žabovřesky skrývá poměrně radikální zásah do původní stavby z 30. let. Studio AEIOU tu nešlo cestou nostalgie ani sterilní modernizace. Místo toho postavilo návrh na jednom silném principu – trojúhelníku, který se stává nejen vizuálním motivem, ale i konstrukční a prostorovou logikou domu.
Na svazích nad Uherským Hradištěm vzniká návrh vinařství, které navazuje na místní stavební tradici, ale zároveň reaguje na dnešní provozní i světelné nároky. Pracuje s omezeními regulovaného území i existující stavby a hledá řešení, jak tyto limity využít ve prospěch architektury.
Na břehu Sázavy v obci Prosečnice vyrostla nová chata, která nenápadně navazuje na příběh svého předchůdce. Původní objekt zničil požár, ale jeho kamenná podezdívka zůstala a stala se základem nové stavby. Architekti ze studia Mimosa architekti ji nepovažovali jen za relikt minulosti, ale za plnohodnotnou součást návrhu.
Na břehu holandské řeky Ij vyrostl na konci řadové zástavby dřevěný dům od ateliéru GG loop. Autoři jej popisují jako „loď na souši“, dominantním prvkem fasády i konstrukce je dřevo a má být ukázkou toho, jak lze i v bytostně městském kontextu znovu nalézt soulad s přírodou.
Na pobřeží dánského ostrova Sjælland vznikla realizace, která na první pohled působí tak nějak samozřejmě a některé možná ani nezaujme. Nízká stavba zasazená do otevřené krajiny, bez okázalosti, bez potřeby upoutat. Právě v této zdrženlivosti se ale skrývá její síla.
Středomoří máme spojeno s bohatou sluneční lázní, čerstvým větříkem vanoucím od moře, bílou barvou i světlými odstíny přírodního kamene, s nimiž ladí a kontrastuje zároveň střídmá i bohatá květena. A tyto atributy nese i dům zasazený v přímořské rovinaté pláni pod modrým nebem s rozfoukanými oblaky.
