Dokončený rodinný dům – jde to i bez omítky

Dokončený rodinný dům - jde to i bez omítky

Záhada, proč některé domy stárnout umějí, a některé rozhodně ne, má jednoduché řešení. Stačí použít správné stavební materiály na správné místě a vyniknou i bez dalších povrchových vrstev. Ale i nátěry a omítky mají své opodstatnění. Že je z toho úplná „španělská vesnice“? Ano, například vesnice Granollers u Barcelony, kde stojí rodinný dům od HARQUITECTES.

Limity na zastavované parcele
Pozemek pod rodinným domem číslo 1014 je situován v husté zástavbě blízko centra. Historicky stará čtvrť má svůj charakteristický typ zastavění. Parcely jsou velmi úzké, přístupné ze dvou stran. Na území, kde stojí dnes rodinný dům 1014, se zachovala z předešlé zchátralé budovy západní historická fasáda.

Sousedící stavby se s rodinným domem dělí o dvě stěny, na jihu i na severu, ale v tomto případě nejde jen o stěny nosné. Vysoké stěny vymezují i plochu vnitřní zahrady. Celková šířka parcely nepřesahuje 6,5 metru.

Interiér, exteriér a patio
V návaznosti na uliční čáru se automaticky vytvořily dva stavební objemy na obou koncích pozemku. Mezi jedním a druhým koncem však najdeme nejrůznorodější typy prostorů – uzavřený interiér, místnosti s vyšším i nižším stropem, prostory zastřešené, nezastřešené. I prostory napůl zastřešené a napůl zasklené. Nevytápěný „předprostor“, zvaný též patio, vytváří štědrý vstup i tepelný přechod mezi ulicí a interiérem. Vytápěné i nevytápěné části se vhodně doplňují a společně vytvářejí přízemí, jehož délka dosahuje až 53 m a má plochu 345 m2. Jednotlivé místnosti mají různé klimatické podmínky, charakter a vlastnosti, ale každou z nich lze jednoznačně odlišit. Například stěny interiéru jsou pokryty bílým nátěrem, který se, na rozdíl od vnějších surových povrchů, častěji opotřebuje a dalším nátěrem se dá jednoduše opětovně obnovit.

Jedna dispozice, dva samostatné celky
Dva objemy, každý na opačném konci parcely, mají svá vlastní pravidla fungování a jsou navzájem odděleny vnitřní zahradou. Směrem k hlavní ulici se orientovala část určená pro domácnost, patio je vyhrazeno jen pro pěší vstup. Z východní strany vznikl vjezd pro dvě auta. Tato východní část slouží jako společenská a je též místem pro příležitostné rodinné akce. Oba dva nezávislé celky domu spojuje přízemí. Je jako chodba sjednocující nejfrekventovanější plochy pro domácnost i společenské prostory. V poschodích a v suterénu byly umístěny obslužné a odpočinkové zóny.

Šikovné osvětlení v stísněných podmínkách
Orientace parcely ze západu na východ a úzké ulice na obou stranách představovaly vážný problém při snaze dostatečně osvětlit interiér. Vstupní patio umožnilo ustoupení budovy od uliční čáry, což mělo pozitivní vliv na prosvětlení i stupeň zachování soukromí. Patio má navíc celoročně vlastní bioklima, kde se teplota pohybuje mezi 15 až 20 °C. Během horkých letních dní jsou okna stíněna samostatnou clonicí konstrukcí, která je zavěšena na vnější fasádě, a eliminuje tak vznik tepelných mostů. Předsazené žaluzie jsou stejně jako zastřešení patia lehce vyměnitelné.

Materiály, které jsou nejen na okrasu
Povrch z přiznané cihly má příjemnou texturu na pohled a v současnosti je i velmi populární. V případě domu číslo 1014 se cihly staly nosnou vrstvou dvojité fasády, jejíž tepelněizolační výplň se skládá z dřevitých vláken. Rozličné typy skladeb cihel mají estetické i statické opodstatnění. Nosné stěny se rozdělily na pruhy s různou hustotou a velikostí cihel. Tam, kde jsou použity menší cihly a více výplně, je nosná stěna z cihel více zpevněná. Úzké pásy v textuře tak nejen vyznačují, ale i zpevňují důležité části fasády – překlady a římsy. Stropní konstrukce se skládá z trapézových plechů, v nichž je zabudováno vytápění sálavým teplem. Celý systém je napojen na zemní výměník tepla. V zimě podlahy slouží jako radiátor a v létě pohlcují teplo.

Místnosti interiéru i patio se podílejí na vytvoření příjemného a stálého klimatu. Vnitřní zahrada je jakoby další místností a má též specifické klima. Nemá sice vliv na energetickou spotřebu, ale její zeleň a keramická dlažba kompenzují výhled do krajiny, ačkoliv je celá plocha obehnaná vysokou zdí.

Autor: HARQUITECTES (David Lorente, Josep Ricart, Xavier Ros, Roger Tudó)
Spolupracovali:
Blai Cabrero Bosch (HARQUITECTES)
Montse Fornés Guàrdia (HARQUITECTES)
Carla Piñol Moreno (HARQUITECTES)
Fátima Vilaseca
Ramon Anton
DSM arquitectes
Igetech/Àbac enginyers
Anna Esteve

Lokalita: Granollers, Barcelona
Projekt: 2010–2011
Realizace: 2012–2014
www.harquitectes.com

TEXT: Katarína Vankušová
FOTO: Adrià Goula