Rodinné domy

Když majitelé zdědili v klidnější části menší obce v jižních Čechách pozemek po rodičích, stála na něm sice dřevěná chata, ovšem již stará a neobyvatelná. Avšak její orientace vůči světovým stranám i umístění na pozemku byly ideální, místo ní tedy vznikl na stejném místě nový rekreační objekt.

Aby se dům stal domovem, je důležité mít možnost ovlivnit jeho vzhled, dispozice i vybavení, prostě být při jeho vzniku. Majitelé dřevostavby, kterou dnes navštívíme, nenechali nic náhodě.

Dřevo je tradiční materiál používaný na stavbách od nepaměti. V současnosti se dostává opět stále více do popředí, moderním stavbám dodává šmrnc, dělá je pocitově příjemnějšími, útulnějšími. Dřevo, které zůstává ve stavbě zabudované, je potřebné správně ošetřit. O tom, na co si dát pozor při realizaci stavby s použitím dřevěných konstrukcí, jsme si promluvili s Pavlínou Hozovou, produktovou manažerkou firmy Fungi.

V uplynulých měsících se uskutečnila soutěž Zdravý dům s Ytongem, kterou organizovala společnost Xella s podporou vydavatelství JAGA. Výherkyní soutěže o stavební materiál Ytong v hodnotě 100 000 Kč se stala paní Denisa H., jejíž silný životní příběh zaujal zástupce obou společností.

Za necelých osm let, do roku 2020, budeme potřebovat desetitisíce řemeslníků schopných stavět budovy s téměř nulovou energetickou náročností. Poptávku po těchto budovách zajistí vyšší energetické standardy pro výstavbu, které loni schválil parlament. Problém je v tom, že většina řemeslníků zatím nemá potřebné vzdělání ani zkušenosti. To se musí změnit. Proto vznikl Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou spotřebou energie.

Kvalita obálky splňuje kritéria pasivního domu, potřeba energie na vytápění splňuje kritéria pasivního domu, i přesto by dům nemusel být pasivní, natož nulový nebo plusový. Proč?

Letos v červnu se ve francouzském Épinalu konal 9. ročník již etablované akce nazvané Les Défis du Bois - workshopu pro odborníky a studenty z řad architektů a stavebních a dřevařských inženýrů. Cílem akce je seznámit studenty i veřejnost s možnostmi využití dřeva pro stavby, s jeho výhodami i nevýhodami i s jeho krásou.

PassivHaus architekta Pascala Gontiera, který vyrostl v revitalizované ekologické čtvrti Fréquel-Fontarabi, je prvním pasivním bytovým domem v Paříži. Nabízí 17 bytů sociálního charakteru, což ho posouvá do úplně jiné roviny. Nájemní byty pro mladé rodiny nebo stárnoucí obyvatelstvo v pasivním standardu by měly být prioritou každé samosprávy.

Camden Passivhaus je prvním certifikovaným pasivním domem v Londýně. Má rámovou dřevěnou konstrukci, rozlohu 118 m2 a dva pokoje. Je kombinací designu, který koresponduje s pravidly energetické efektivnosti a komfortu, vysoké kvality vnitřního vzduchu, který vyhovuje i astmatikům.

Okno je vznešeným prvkem domu, které propojuje interiér s okolní přírodou, vymezuje i otevírá daný prostor, rozšiřuje ho i ohraničuje. Především pak vpouští do budov světlo, a tak příznivě ovlivňuje náladu jejich uživatelů. Na druhou stranu je na místě si říci, že každá stavba spotřebovává na svůj provoz určité a často nemalé množství energie na vytápění či klimatizaci a jsou to právě okna, která mají výrazný vliv na konečný stav energetické bilance domu. Vytápění a klimatizace nesou zodpovědnost za téměř 70 % energetické spotřeby budov.

Vloni během necelých třech měsíců vyrostla na vrcholu kopce Kramolín dřevěná stezka vedoucí korunami stromů podle projektu německého architekta Josefa Stögera, autora obdobné stavby Baumwipfelpfad u Neuschönau v Bavorském lese. Stezka se sklonem 6 stupňů stoupá postupně až do výšky 24 metrů nad zemí, kde vchází do vyhlídkové věže.

Do klasické londýnské čtvrti s řadovými domy se architektům z ateliéru Carl Turner Architects podařilo zasadit dům jako vystřižený z knížek o japonské architektuře. Mezi okolními viktoriánskými domy si ho nelze nevšimnout. Může za to nejen jedinečné prostorové uspořádání, la také fasáda tvořená ze zelenkavého průsvitného skla.

V rámci udílení cen RIBA Awards pro evropské stavby se mezi devíti oceněnými budovami představil i rodinný dům v Dublinu od Aughey O’flaherty Architects. Majitel měl jasné požadavky na energetickou úspornost a nízké náklady na provoz stavby a úřady zase nároky na ekologickou šetrnost výstavby. To vše se architektům podařilo splnit s obdivuhodnou elegancí.

Ekologicky šetrné bydlení neznamená jen úsporné, ale i komfortní bydlení. Na trhu se již objevilo několik vzorových konceptů pasivního domu, který uživatelům přinese příjemné prostředí po celý rok i velké úspory energie. Jedním z takových je i realizovaný rodinný dům v Zahořanech u Berouna.

Pod pojmem ideální bydlení si představíme především komfort a nízké provozní náklady. Základem splnění této vize je navržení stavby přímo na míru a její mimořádně kvalitní zhotovení. Pasivní stavba dneška dokáže vrátit vložené náklady, je šetrná k životnímu prostředí a lahodí oku. Příkladem pasivního domu, který splňuje všechny uvedené atributy, je rodinný dům od společnosti Createrra ze Sence v rakouském lázeňském městečku Bad Deutsch Altenburg.