Rodinné domy

Po řadě úspěších na poli pasivní výstavby z cihelného systému HELUZ, kdy mezi počátky určitě počítáme výstavbu experimentálního pasivního rodinného domu HELUZ Triumf na výstavišti v Českých Budějovicích z roku 2012 (jedná se o první pasivní dům z cihelného systému v jednovrstvé konstrukci, čili bez dodatečného zateplení), nebo nedávném vítězství stavby z Vraného nad Vltavou v soutěži Pasivní dům roku realizované z jednovrstvé konstrukce HELUZ Family 2in1, taktéž bez dodatečného zateplení, stvrdil HELUZ svoji pozici přijetím mezi členy Centra pasivního domu.

Mladé české studio Mjölk se ke své práci staví svědomitě. Měřítko projektu není podstatné při autorském nasazení. Ukázkovým příkladem je Letní čítárna, která navazuje na sérii malých dřevěných staveb, jež se táhnou českým krajem. Studii na objekt architekti vypracovali v záchvatu nadšení z neobvyklého zadání. Stavba nastavuje zrcadlo dnešní přeplněné době, odvrací se od uzavřeného města a otevírá se do přírody, kde je okolí cítit a také slyšet.

Starší manželský pár se rozhodl si pořídit nové bydlení a v jeho zadání měl od počátku jasno. Požadovali, aby byl dům řešen pouze v jedné výškové úrovni, která bude přímo navazovat na okolní terén. Důvod? Chtějí svůj nový dům pohodlně využívat i ve vyšším věku.

Rodinný dům je umístěn na tiché ulici v okrajové části obce. Přístupová cesta je vedena ideálně ze severní strany, na jižní straně je pozemek lemovaný potokem a olšovým porostem. O své zkušenosti s projekty pasivních domů se s námi podělil Ing. arch. Daniel Bizoň.

Casa Manifesto lze sice přeložit jednoduše jako „dům manifest“, pokud si dáme trochu práci, vyplyne nám ale také „dům s poselstvím“, s významným prohlášením, třeba jako „Mým národům“ císaře Františka Josefa I.. Ovšem na rozdíl od tohoto závažného dokumentu, oznamujícího vstup do stavu válečného, má Casa Manifesto zcela jiný podtext - šetrnost či dokonce souznění s přírodou, a to nejen navenek, ale i obsahem.

Waterstudio.NL, nizozemská architektonická kancelář, stojí za návrhem originální soukromé rezidence – vily u moře v holandském městě Westland. Klient chtěl svou vilu koncipovat originálně a přál si, aby i za padesát let zůstala stále moderní.

Jakým způsobem se vypořádat s rozdílem výškových úrovní komunikace a pozemku a s regulativem vyžadujícím sedlovou střechu? Odpovědi na tyto otázky se architektům z ateliéru Edit! podařilo nalézt.

Ve vesnici Habrovice, která je dnes součástí Ústí nad Labem, vyrostl jednoduchý, logicky členěný dům. Není exhibicí architektů, ale především prostorem, kde se dobře bydlí.

Mnoho lidí touží po možnosti jen tak cestovat světem nezávisle na ubytování v hotelech, stanech nebo pod širákem. Ecocapsule nabízí komfort hotelu s volností beatnika. Jack Kerouac by o takový domek sice asi nestál, ale kdoví…

Panuje názor, že obnova starých budov je dražší než realizace novostavby. Ať už však jde o pyramidy, nebo o 170 let starou usedlost v Tupadlech u Klatov, neplatí, že by se renovace ukázala jako nesprávné rozhodnutí. Stačí si jen uvědomit, že ve srovnání s novostavbou se ušetří například na materiálu i provizorních nájmech, naopak klade se důraz na kvalitně odvedenou práci, což mnohdy stojí více trpělivosti a času než financí.

Netradiční silueta rodinného domu v okrajové pražské čtvrti odkazuje na inspiraci starým japonským uměním skládání papíru Origami. Dům využívá moderní technologie, které se prolínají s tradičními prvky filozofie feng-šuej.

Přibližně polovina stávajících budov v Evropě pochází z let 1945 až 1980. Řada z nich je ale zastaralá a zaostává za novostavbami komfortem i vnitřním prostředím. Ani budovy v Nizozemsku nejsou výjimkou. Nejméně dva miliony z celkem dvou a půl milionu nájemního bydlení v zemi budou v příštích 10 letech vyžadovat rekonstrukci.

Lucie Hlavsová, mladá architektka a absolventka FA ČVUT, se před dvěma lety vydala do Dánska, aby tu nasbírala zkušenosti a inspiraci do profesního života. Původně časově omezená stáž se protáhla na neurčito. Ve svém autorském článku vás Lucie tentokrát zavede do labyrintu architektury a hudby v kodaňském koncertním domě Jeana Nouvela.

Dřevěný rodinný dům v Rozhanovcích u Košic je zajímavou dřevostavbou, a to nejen z architektonického hlediska. Dům je dílem dvojice architektů Ing. arch. Jany Račkové a Ing. arch. Pavla Škombára, kteří jsou zároveň investory.

Dům stojí v zahradě na mírně svažitém pozemku v rezidenční části Brna. Je inspirován právě touto zahradou, svou optickou propojeností s ní a výslednou lehkostí. Okolní novodobou zástavbu víceméně ignoruje.