Sídlo Kloboucké lesní: Progresivní dřevostavba překračující hranice Valašska

Pětitisícové město Brumov-Bylnice nalezneme na česko-slovenském pohraničí, vklíněné do údolí říčky Brumovky. Kromě několika památek, jako je zřícenina královského hradu, se místní i turisté mohou kochat především množstvím lesů na okolních kopečcích a kopcích Bílých Karpat. Není proto divu, že jedním z důležitých zaměstnavatelů je dřevozpracovatelský průmysl, což je ostatně i hlavní obor společnosti Kloboucká lesní, která v Brumově-Bylnici vznikla před 25 lety.

Společnost klade důraz na udržitelné hospodaření s lesem a krajinou, spojuje osvědčené zkušenosti našich předků s moderními technologiemi a inovacemi. Jednatelé chtěli všechna tato východiska firemní filozofie propsat i do nové sídla.

A pokud jde o udržitelné stavebnictví spjaté se dřevem, přímo se nabízelo oslovit liberecké architektonické studio mjölk. Tak se pár desítek metrů od výrobních hal zrodila jejich nová realizace, která je současně největší dřevostavbou v Česku.

„Vytváříme prostory pro tvůrčí práci, výzkum a inovaci. Dům je navržen jako schránka tvořená konstrukcí, prostory uvnitř jsou přestavitelné a jsou zde vytvořeny rezervy pro nečekaný rozvoj,“ vysvětluje architektonický tým studia mjölk. Právě variabilnost, pružnost a prostorová dynamika jsou pro další fungování firmy velmi podstatné, protože odvětví, v němž působí, prochází dramatickými změnami.

Vybrat si vlastní dřevo

Tým studia mjölk měl od začátku jasno, že ekologie, jednoduchost a střídmost zde půjde ruku v ruce s nejmodernějšími technologiemi a přírodními prvky zeleně a vody. Sídlo Kloboucké lesní se mělo současně stát demonstrací jejich vize, jak přistupovat k ekologickému stavění. Nestačí podle nich zabalit dům do mnoha izolačních vrstev. Tou největší výzvou je především udržitelnost.

Proto také veškerý stavební materiál pro konstrukci vyrostl v nedalekých lesích a upravili jej jen 100 metrů od místa stavby – na výrobní lince Kloboucké lesní. Řeč je o tom nejpůvodnějším stavebním materiálu ze všech, o dřevu. V tomto konkrétním případě se jedná o beskydský smrk. „Při výběru stavebního dřeva se kladl důraz na jeho kresbu i hustotu vláken a podle toho se také vybíral les, kde probíhala těžba,“ vysvětlují autoři ze studia mjölk.

Vytěžené dřevo se posléze přetvořilo na profily BSH, nejprodávanější produkt firmy. Z nich je složena rámová konstrukce tradičního tvaru a vytváří dlouhou elegantní hmotu celé stavby. Základní konstrukce je kombinací těžkého dřevěného skeletu, betonového jádra a ocelových ztužení. Dům je v zásadě modulární, umožňuje proto jeho budoucím uživatelům různě měnit způsoby využívání.

Severní fasáda objektu je natočena směrem k městu a návštěvníkům a zároveň zakrývá průmyslové haly v areálu, aby ve druhém plánu dotvořila scenérii Pláňavského hřebene.

Moderní technologie jsou zastoupeny například solárními panely, které pokrývají střechu domu. Uspokojí jednak energetickou spotřebu objektu, ale současně zastupují funkci střešní krytiny. Severní stranu střech pak pokrývají rozměrné skleněné panely, kterými do vnitřních prostor vniká dostatek denního světla.

Šetrně se hospodaří i s vodou – ze střechy je odváděna do otevřených nadzemních nádrží, které v létě přirozeně ochlazují budovu a rovněž odrážejí denní světlo do hlubších částí dispozice. Vytápění objektu nebylo nutné řešit, celý výrobní areál využívá centrální kotelnu na štěpku. Odpad z výroby dřeva je jediným palivovým zdrojem, a navíc zcela ekologickým.

Laboratoř architektury a stavebnictví

Studio mjölk přistoupilo k sídlu Kloboucké lesní jako k laboratoři. Zkoumají, jaké by to bylo, pokud by si investoři stavební materiál nevozili přes půl světa, ale vypěstovali od semínka. Zkoumají, jak stavět domy rychleji a efektivněji. Zkoumají, jak pracovat s energií a materiály, aby se nezatěžovala příroda. Zkoumají, jak nakládat s vodou a energií, aby nepřišla nazmar ani kapka, ani joul.

Od partnerů ASB

Střechy a terasy bytového domu Panorama Plzeň

Stěnový systém vytápění REHAU: Chytrá alternativa i doplněk

Sídlo Kloboucké lesní je v kontextu české architektury mezníkem, minimálně, co se týče přístupu k dřevostavbám. Těch se v Česku postaví ročně jen asi dva tisíce, což odpovídá směšnému půlprocentnímu podílu na celkové produkci dřeva. „Naší snahou je, abychom toto mizivé množství znásobili, abychom dokázali chytře využít potenciálu, který se nám sám nabízí a dokázali stavět domy, které nebudou ekologické jen z hlediska úspory na vytápění,“ vysvětluje tým studia mjölk.

„V době, kdy je stavební průmysl zablokován byrokracií, nedostatkem materiálů i lidí je ta správná chvíle začít znovu. Ekologicky, efektivně a ekonomicky. Pojďme zúročit nabyté zkušenosti a stavět takové domy!“ vyzývá mjölk a pohled na sídlo valašské firmy jim v tom dává zcela za pravdu.