Dřevostavby

Vyhlídková věž má tvar válce o výšce 25,5 m, s úrovní nejvyšší vyhlídkové plošiny v úrovni 21 m nad zemí. Hlavní obvodové sloupy jsou tvořeny hranoly z GLT. Sloupy jsou mezi sebou navzájem provázány vložkami z ocelových trubek a táhly z oceli. Opláštění je navrženo z radiálně kladených lamel z modřínového řeziva. 

Předlohou této unikátní věže, která šla ruku v ruce s umístěním objektu, byl kaktus. Není to přitom nápad vůbec nahodilý – vychází z jisté metonymie. Kaktusy rozkvétají věncem krásných, bohatých květů, které i přes houževnatost, odhodlanost a ježatost sukulentu jsou svým způsobem něžné. Tyto vlastnosti, jak se tvůrci objektu shodli, vhodně ilustrují povahu Izraelitů. Sami Izraelité, kteří se narodili v nehostinné krajině a dokázali změnit poušť v rozkvetlou zahradu, se přitom nazývají „sebra“, což se dá přeložit právě jako kaktus. Šlo by tedy snad najít příhodnější předlohu pro věž, která má oslavovat Izrael a být umístěna v zahradách „Hansen House“, dříve nemocnice pro nemocné leprou, nyní uměleckého centra?

Osud Tančírny, která se svou rekonstrukcí uspěla jako vítěz veřejného hlasování, je zajímavý a dokonce jej lze označit i za pohnutý. Koncem 19. století v Račím údolí stávala dřevěná pila, která patřila vratislavskému biskupství. Na jejím místě, vlevo od silnice, vznikla začátkem 20. století tančírna s restaurací a hostinskými místnostmi, své jméno „Georgshalle“ převzala od kardinála Georga (Jiřího) Koppa, který se o její stavbu zasloužil.

Soutěžilo se celkem v 8 kategoriích, do kterých bylo možné přihlásit se s dětskými hřišti, dřevěnými konstrukcemi (realizace i návrh), moderními dřevostavbami (realizace i návrh), roubenkami a sruby či s dřevěnými interiéry. 

V historii existovalo mnoho domů, které jsou dnes součástí učebnic a ilustrují nám styl daného tvůrce nebo doby. Tvůrci Ateliéru Kunc Architects za svůj vlastní „manifest“, stavbu, která výstižně symbolizuje jejich tvorbu, považují rodinný dům v Neveklově. Co nám o nich říká?

Dřevodům v přírodním prostředí lesa nemá zakrývat jeho krásy, právě naopak, má je co nejvíce zpřístupnit obyvatelům a být s okolím v symbióze. Jednopodlažní dřevostavbu ve Lhotě u Dřís architekti ze studia ARCHTEAM – Milan Rak, Alena Režná – koncipovali tak, aby zachovali přirozené prostředí odrostlých borovic a dům do ní jemně napasovali.

Dům, finský srub Honka, stojí jistě, ale pokorně, při vodní hladině, obklopen stromy. Z ulice je téměř nepostřehnutelný. Pod korunami sosen vychutnávají jeho obyvatelé směs lesních zvuků a vůní.

Na pohled úplně jednoduchá dřevostavba s pravidelnou sedlovou střechou je v našich končinách předurčený na úspěch. Tento vytvořili architekti ze studia Innauer-Matt Architekten a stojí v rakouském Bürserbergu. Samotní tvůrci ho nazvali domem ve druhém světě. Víte proč?

Mladá rakouská rodina měla na svůj nový dům dva požadavky. Trvali na tom, aby byl postavený ze dřeva, a zároveň měl mít v rámci tohoto druhu domů co možná nejnižší cenu. Tyto požadavky přijali jako výzvu architekti z ateliéru bogenfeld Architektur. Z ulice je dnes vidět strmou antracitově-šedou střechu vznášející se nad úzkým pruhem fasády na trávníku. Pod touto střechou se ukrývá bohatý rodinný život.

Střecha může mít různou podobu, avšak v případě dřevostavby a ve smyslu souladu s přírodou je velmi přijatelnou kombinací dřevodům se zelenou střechou, na níž rostou rostliny. Zelená střecha však není moderním výmyslem, její historie sahá podstatně hlouběji.

U architektury Bubbletecture H jsem si vzpomněl na slova rakouského umělce Friedensreicha Hundertwassera, že „rovná čára v přírodě neexistuje“. Podobně uvažoval i autor tohoto projektu – japonský architekt Shuhei Endo, který chtěl vytvořit kontaktní bod člověka s přírodou. Organickou součástí tohoto „kontaktu“ byla se svými výrobky i firma VELUX.

Tři dřevěné domky aneb více generací v jednom domě. Možnost trávit volný čas na pobřeží moře nejen o prázdninách či o dovolené, ale v každé volné chvíli, je pro nás Středoevropany a suchozemce velmi romantická představa.

Veletrh DŘEVOSTAVBY má za sebou již dvanáct úspěšných ročníků, a každý z nich vždy přinesl řadu zajímavých a atraktivních novinek, jako např. nejvyšší čtyřpodlažní dřevostavbu v ČR v poměru 1:1 na posledním ročníku.

Postavit si dřevostavbu na kopci s sebou nese mnoho předností – nevyplaví ji voda, je z ní daleký rozhled, nelze ji přehlédnout. A když je dobře postavena, nesfoukne ji vítr. A to ani v případě, že je kopec, na němž dům stojí, větrný. Ať skutečně, nebo jen podle jména.

Dům pro pár dřevařů nemohla být nic jiného než dřevostavba. V případě projektu Dřevodům v Lučatíně se použil švýcarský systém, který tvoří cihly z masivního smrkového dřeva. Cihly lze plnit různou izolací.