Vloni dokončená rekonverze starého větrného mlýna v Lublinském vojvodství na východě Polska okouzlí člověka na první pohled. Dvojice architektů zde totiž na přání investora vytvořila mimořádně působivý rodinný dům, který si zachovává tradiční prvky polské venkovské architektury a přitom svým obyvatelům nabízí veškerý komfort moderního bydlení.
Polootevřený a přesto ve svých rysech kompaktní, kryjící se zelenou střechou k nenápadnosti a přitom nepopiratelně objemný. Každá snaha podchytit Flow House, autorský projekt architektů z ateliéru Platforma Architekti, nějakým zobecňujícím popisem, zkrátka proteče mezi prsty. Nestaví se proti proudu, jen zvolna plyne. Stéká ze svahu a svým tokem rámuje obraz pohody.
Pokud bychom úspěšnost realizací poměřovali jen velikostí zastavěné plochy, projekt z Prahy 10 by nejspíš nezabodoval. Koneckonců, ateliér re:architekti studio k parametrům stávajícího objektu přidali jen něco kolem 90 centimetrů. Jenže i necelý metr navíc může nabídnout více prostoru k životu.
Nejvyšší představitelé Hlavního města Prahy, Správy železnic a Dopravního podniku hl. m. Prahy představili soutěžní záměr Nový Hlavák k projektu revitalizace Vrchlického sadů, odbavovací haly hlavního nádraží a výstavby tramvajové trati Muzeum – Hlavní nádraží – Bolzanova.
Základní školu v pražském Šeberově postaví zhruba za 477 milionů Kč společnosti PKS stavby a VISTORIA CZ. O vítězi tendru rozhodli radní hlavního města. Škola se 14 kmenovými třídami, tělocvičnou a venkovním hřištěm má vzniknout na městském pozemku mezi Šeberovem a Hrnčíři.
Projekt Gleis 21, přezdívaný jako Dům v Grätzel, nevytváří pouze přemostění mezi nově vznikající čtvrtí Sonnwendviertel, hlavním nádražím a zbytkem 10. vídeňského obvodu, ale je zároveň kooperativním prostředkem rozvoje celé oblasti. Na jeho směřování se totiž podílí celá místní komunita.
Že se magii vaření piva na soutoku Mže a Radbuzy daří, je věc známá. Tekuté zlato z Plzně je světově proslulé. Zdejší minipivovar Proud jde ale svou vlastní cestou, a svou identitu rozvíjí i po architektonické stránce. Třeba tím, že svou chmelenou produkci zajišťuje z nově rekonstruované budovy staré elektrárny.
Družstevní bydlení La Borda v barcelonské čtvrti Sants vzniklo z prostého důvodu – ukázat, že lze důstojně bydlet, aniž by se člověk vydal všemi svými prostředky a nervy všanc klasickému komerčnímu, ale i veřejnému developmentu. Komunitní model tak stojí v přímém protikladu k zaběhlé praxi a umožnil tak architektům překonat mnohá omezení, kterými se jinak projekty bytových domů jen hemží.
Metropolitní plán zavádí nová pravidla, jak snadněji navrhnout veřejnou vybavenost pro celou Prahu i její rozvíjející se čtvrti. Nově je možné umisťovat školy, školky nebo ordinace v již zastavěném nebo zastavitelném území téměř kamkoli, kde budou splněny další normy. Plán zároveň chrání existující služby, na sídlištích i komerční vybavenost. Cílem je podpořit vznik města krátkých vzdáleností.
Ve švýcarském městě Winterthur poblíž Curychu vyroste během následujících let nejvyšší dřevěný mrakodrap na světě. Dřevostavba vysoká 100 metrů bude součástí obytného komplexu, který navrhli architekti z dánské kanceláře Schmidt Hammer Lassen Architects (SHL).
Bydlení je radost. Možná. Ale miniaturní garsonka s užitnou plochou 36 metrů čtverečních, není prazvláštním důvodem k veselí, když je v podstatě v katastrofálním stavu. O tom, jak si z neradostné podoby vyvést a modernizovat jejich vzhled, je celý projekt architektky Markéty Zdebské.
Městská knihovna v Praze (MKP) brzy začne stavět novou multifunkční budovu na Petřinách. Ta nahradí stávající objekt, jehož technický stav neumožňoval další rozvoj ani rekonstrukci. Pražané se tak po třinácti letech dočkají moderního centra literatury, kultury nebo setkávání. Celkově by budova měla stát přibližně 226 milionů korun včetně DPH, hotova by měla být na podzim roku 2023.
Čtyři bytové domy s 56 byty by měly vyrůst ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Město nabídlo developerům k prodeji pozemky o rozloze asi 5000 metrů čtverečních v lokalitě Štěpánov, dostalo čtyři nabídky, vítězem se stal projekt Rezidence Štěpánov. V červnu budou zastupitelé města rozhodovat o prodeji pozemků za cenu 3000 korun za metr čtvereční vítěznému investorovi.
Stačí malý impuls, aby se jinak zapomenutá vesnice přetvořila a stala se vzorem, co se současné architektury u nás týče. Příkladem, který hovoří sám za sebe, jsou moravské Trojanovice, kterým dal novou tvář architekt Kamil Mrva. Budou Noutonice dalším z nich?
Není to dům, jaký by byl v Česku běžně k vidění. Už provedením své čelní fasády evokuje dojem spíše nějaké překomponované přístavby, translucentní dvougaráže stojící vedle rodinných domů v řadové zástavbě. A přece je samostatným a plnocenným domem. Důvod atypičnosti je prostý: jeho majitel si totiž cení trochu jiných věcí.
