Architektura

Rekonstrukce a přístavba nádraží v Ostravě-Svinově od Václava Filandra byla oceněna Grand Prix 2007 ve své kategorii. Je nejen příkladem šťastného urbanistického řešení přednádražního prostoru, ale také zdařilým designem veřejných prostor.

Nájemní dům na Vídeňské ulici v Brně od Petra Hrůšy a Petra Pelčáka se musel vyrovnat se složitou situací zbytku ulice, chodníkem, který je v nejnižší šířkové kategorii, chybějící uliční frontou a svažitým nárožním pozemkem. Přesto je výsledkem architektonická nonšalance v té nejlepší tradici brněnské moderny.

Plečnikův kostel na pražských Vinohradech patří mezi nejvýznamnější moderní sakrální stavby. V době, kdy se dosud bezvýhradně věřilo v přísné postuláty funkcionalizmu, o něm Karel Teige údajně dokonce prohlásil: „Plečnik je vůl.“ Padesát let po architektově smrti, kdy se funkcionalizmus definitivně vyčerpal a zažili jsme už i jeho protiklad – postmodernu, můžeme stavbu snáze a nestranněji hodnotit.

Pokud byste znali od ateliéru Schaufler-Roskovec pouze tuto expresivně pojatou prodejnu šperků a hodinek, usoudili byste nejspíš, že výrazné, zářící tvary a barvy jsou pro jejich tvorbu typické. Autoři se však pro toto řešení rozhodli mimo jiné také proto, aby kontrastovalo se střízlivou letištní halou, kde měli pro obchod vyhrazenu malou obdélníkovou plochu.

Továrny v širším centru města jsou anachronizmem. Typické tovární čtvrti, jako jsou Vysočany či Holešovice, se postupně mění na rezidenční a administrativní lokality. Své opodstatnění ale postupně ztrácejí další a další pražské průmyslové areály a na jejich místě vyrůstají byty. Jedním takovým brownfieldem, který se má brzy změnit ve čtvrť bytových domů, je Praga, bývalá fabrika na pomezí Hostivaře a Zahradního města v Praze.

Orionka – tak se říkalo v Praze na Vinohradech místu, kde ještě donedávna charakteristický komín s prstencem a zašlým nápisem připomínal bývalou továrnu na čokoládu. Ta se posléze přestěhovala do Modřan a na Vinohradech po ní zbyl jen chátrající areál a název tramvajové zastávky. Kultovní komín již vzal za své a brzy zmizí i brownfield, z něhož je do centra města pár stanic tramvají. Příští rok zde začne výstavba nového obytného souboru Rezidence Korunní.

Přizpůsobit někdejší venkovský statek současným životním potřebám znamená porozumět nejen historii domu, ale i současnosti. Architekti manželé Bezpalcovi stáli před nelehkým úkolem podřídit někdejší zemědělské funkce současným požadavkům na celoroční bydlení. Projevili přitom vytříbený sluch pro změněný rytmus toho, čemu Hésiodos říkal práce a dni.

V posledních patnácti letech nastal v naší zemi velký rozmach stavebních technologií. Objevily se nové stavební systémy, v řemeslných oborech došlo k překotnému vývoji pracovních postupů i používaných materiálů. Zároveň se začaly informační technologie naprosto přirozeně využívat pro plánování, řízení a sledování ekonomické situa­ce většiny firem.

V centru Zlína se příští rok začne stavět nové obchodní a společenské centrum Kaskáda. Developerská společnost ECM na vlastních pozemcích vybuduje areál o 32 tis. m2, který kromě možností nákupů nabídne občanům Zlína odpočinkové, společenské, a třeba i sportovní příležitosti.

Zdá se, že v oblasti bydlení už neexistuje příliš velký prostor pro vymýšlení. Odedávna šlo přece především o ovládnutí vnitřního prostředí. Ale jako v řadě jiných zdánlivě nekomplikovaných odvětvích, i zde se vývoj ubírá mnohými zákruty.

Showflat v bytovém projektu River Diamond, který navrhla architektka Barbora Škorpilová, nově interpretuje klasický a konzervativní přístup v interiérech.

Bytový komplex Mazanka se pyšní nejvyšším oceněním v kategorii rezidenčních projektů soutěže Best of Realty 2006. Jde o konstrukčně propracovaný projekt, jehož architektura v sobě spojuje estetické i funkční vlastnosti.

Kvalita soudobé bytové výstavby v průměru není nijak oslnivá. Pokud existují výjimky, pak se objevují častěji až v poslední době. „Ale začíná se to zlepšovat“, chlácholí odborníci.

Pardubické krematorium Pavla Janáka ve stylu „obloučkového dekorativismu“ je jedním z nejvýstřednějších projevů „kubismu ve službách nového československého státu“. Snoubí se v něm rádoby mysticismus kuriózního kremačního hnutí a bizarní směs nejrůznějších slohů. Proto bylo toto dílo modernisty Pavla Janáka v opovržení u představitelů avantgardy, než ho rehabilitovala postmoderní kritika.

Administrativní budova Gamma je dalším, celkově již devátým přírůstkem BB Centra v Praze 4 – Michli, které buduje developerská skupina Passerinvest. Je situovaná do jižního nároží BB Centra v bezprostřední blízkosti magistrály a díky své unikátní architektonické koncepci se stala jeho novou dominantou.