Architektura

„Věřím, že potřebujeme velká umělecká díla; mít umění znamená být člověkem.Umění je důležité: stále nás nutí ptát se, posouvá hranice našeho vnímání a zkušeností až do extrémů, a tak udržuje naživu jiskru života. Bez tohoto pohybu bychom ustrnuli a znehybněli.Umělci jsou jakési genetické mutace, které nevyhnutelně udržují kontinuitu filozofického vývoje člověka. Většina z nich odejde v zapomnění, ale kdybychom je nepodporovali, připravili bychom se o skvělé počiny dílčího pokroku,“ říká designér David Trubridge.

V rezidenční oblasti, kde je stále zachován dostatek nádherné přírody, vyrostl jednoduchý, ale rafinovaně navržený dům, jak je to ostatně pro moderní japonskou architekturu charakteristické. Architekti využili komplikovaný pozemek ve svůj prospěch.

Student Matyáš Kočnar z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze dostal jako vítěz 2. ročníku mezinárodní studentské soutěže Axor H2O story příležitost vyzkoušet si designérské umění v praxi spolu s profesionály. Jeho vítězný návrh koupelny Kampa mohli návštěvníci spatřit mezi známými designérskými značkami na prestižní výstavě Designblok 2013 v Praze.

Designér David Trubidge nalézá svou inspiraci v přírodě. Při potápění analyzoval geometrické tvary korálů a pěticípá hvězda z bambusu se stala matricí pro jednoduchou skládačku lampy. Ta je šetrná k přírodě i z pohledu dopravy malého balení.

Jak na poměrně malý pozemek vměstnat velký městský blok? Hnát ho do výšky, nebo vytvořit uzavřený blok s vnitřním dvorem? Nebo lze zachovat přívětivou atmosféru ve stinných průchodech? Nad takovými otázkami přemýšlela francouzská architektka Manuelle Gautrand a rozhodla se pro svébytné řešení.

Dobrý dům by měl být dostatečně pevný, zároveň prostorný, přitom provozně úsporný. Měl by celoročně poskytovat příjemné prostředí a být zdravotně nezávadný. Chytrým řešením je sendvičové zdivo KMB SENDWIX, které nabízí největší český výrobce betonové střešní krytiny a vápenopískových zdicích prvků, společnost KM Beta.

Na místě někdejší budovy České typografie u pražského Masarykova nádraží vyrostl obří kancelářský komplex Florentinum. Letos otevřená budova má pojmout až pět tisíc lidí a jeho součástí je i tři tisíce čtverečních metrů velké centrální náměstí a rekultivovaná historická Desfourská zahrada. A proměna této oblasti bude zřejmě pokračovat.

Festival reSITE odtajnil podstatnou část ze svého letošního programu. I letos zůstávají nosnými tématy Města jako místa pro život, v rámci letošní konference však noví hosté z různých oborů představí své další originální pohledy na tuto problematiku.

Existuje celá řada konstrukčních systémů dřevostaveb s nejrůznějšími technologiemi výstavby. Základní typy si představíme v následujícím textu.

„Hledali jsme cestu, jak signifikantně pojednat strop, jakožto jedinou volnou plochu ke kreativnějšímu uchopení prostoru, a zároveň jak neotřelou formou schovat instalace a docílit rozptylu světla přes lamely, “ říká Vladimír Žák, který spolu s kolegou Romanem Vrtiškou a atelierem RAW navrhli novou podobu interiéru pražské budovy investiční skupiny KKCG.

Škola pro více než 3 000 dětí, která vyrostla v Lucembursku, je ukázkou toho, jak vytvořit příjemný a útulný interiér a přivést do něj maximum denního světla. Přispělo k tomu využití velkoformátových okenních a fasádních systémů s výbornými tepelně izolačními výsledky.

Za rok se v Plzni na Slovanech otevře Kulturní fabrika Světovar, která nyní vzniká za 136 milionů Kč v bývalém pivovaru a kasárnách. V objektu budou sály, kavárna, zkušebny, ateliéry, sdílené kanceláře, byty pro umělce, ve dvou patrech takzvaných bývalých ledáren najde zázemí Archiv města Plzně. Stavba, podpořená z EU 40,5 milionu Kč, tvoří stěžejní část programu Plzně jako Evropského hlavního města kultury, zajistí udržitelnost. Novinářům to řekli zástupci Plzně 2015, která pro město projekt zajišťuje.

Ve výchozím dělení rozlišujeme modulové domy se základním kovovým rámem a opláštěnými stěnami, vyplněnými tepelnou izolací, a dále masivní moduly z odlehčeného betonu.

Domů a bytů staršího data je v České republice mnoho a jejich převážná část spadá dle norem do kategorie „nevyhovující až mimořádně nehospodárné“. Tyto budovy teplo spíše vyzařují, než aby jím šetřily, a tak na většinu z nich čeká v dohledné době komplexní rekonstrukce.

Říká se, že prostorová expanze měst do krajiny a s tím spojená proměna jejich center – suburbanizace – se na planetě děje všude, bez ohledu na formu státního zřízení, organizaci společnosti i míru demokracie. Většina interpretů se shodne na tom, že tento jev je spojen s převážně negativními ekologickými i sociálními důsledky. Co je však jeho základem? A lze jej zastavit?