ASB Architektura Stránka 192

Architektura

Trollstigen, tedy Trolí stezka, je norská národní turistická cesta v dramatickém údolí ledovcového fjordu Geiranger. Navštívit tuto oblast lze pouze v létě, protože zimy jsou zde opravdu tuhé. Přesto se zde každý rok vystřídá obrovské množství turistů. Pro ně tu nově vznikly zpevněné stezky, bezpečnostní zábradlí i exponované platformy, které zpřístupňují dech beroucí výhledy. O citlivé, ale působivé zásahy se postaralo norské architektonické studio RRA, mimo jiné autoři oceňovaného betonového objektu, který doplňuje národní turistickou stezku u městečka Havøysund.

Okolí jezera Balaton není jen vyhledávaným letoviskem, ale díky svému klimatu i vhodné prostředí pro pěstování vinné révy. Zdejší kopce sopečného původu jsou pokryté vinicemi a hojně se zde vyskytují malé zapuštěné místnosti, které sloužily jako vinné sklepy. Vinařství Laposa obhospodařuje asi 20 hektarů okolních vinic a pod jeho značkou Bazaltbor se skrývají vína s charakteristickým aroma, které získávají díky zdejšímu čedičovému podloží.

Další dva futuristické projekty na mužskou věznici bez ostnatých drátů a vysokých zdí zaujmou svou soběstačností. Zatímco jedna z věznic je inspirována mořskými bójkami a energii získává z vertikálního pohybu mořské hladiny, druhá využívá silné oceánské proudy.

Úzké cihlové domečky, větrné mlýny a nekonečný horizont. Tak známe Nizozemsko už z obrazů barokních malířů. Od nepaměti se tato malá země musí potýkat s faktem, že dvě třetiny půdy leží pod úrovní mořské hladiny. Stále tak hrozí záplavy, voda je všudypřítomná a půdy je věčný nedostatek. Obyvatelé této nehustěji osídlené země Evropy tak žízní po inovacích a modernizaci jejich prostředí. Nizozemská architektura se proto vyznačuje experimentováním, využíváním nových technologií, konstrukcí i materiálů. Zároveň ale zůstává velmi racionální.

Kauza okolo rohového domu na Václavském náměstí utichla jen zdánlivě. Stále ještě není o demolici historického domu na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí zcela rozhodnuto.  Řízení o tom, zda je dům historickou památkou, či nikoliv, ještě běží. Investor věří, že řízení dopadne v jeho prospěch a intenzivně zpracovává projekt svého „Květinového domu“.

Kopec Hollmenkollen na severním okraji Osla je už od roku 1892 dějištěm významných klání ve skocích na lyžích. Tenkrát byl skokanský můstek vyroben z větví a sněhu a k vítězství tenkrát stačil výkon 21 a půl metru. Holmenkollen hostil mimo jiné i zimní olympiádu v roce 1952. Když ale Oslo získalo pořadatelství světového zimního šampionátu 2011, rozběhly bouřlivé debaty o tom, že stávající skokanský můstek je zastaralý, malý a příliš větrný. Bylo rozhodnuto o jeho zbourání a vystavění zcela nového podle návrhu architektonického studia JDS Architects z Dánska. Nový můstek teď patří mezi turisticky nejvyhledávanější sportovní stavby světa.

Od konce 19. století stávalo v Čeladné nádraží podle návrhu vídeňského architekta Antona Dachlera. Jednopodlažní cihlová budova s tradiční sedlovou střechou však musela být kvůli svému špatnému technickému stavu zbourána. Návrh nové železniční zastávky na místě té původní vznikl v ostravském architektonickém ateliéru PROJEKTSTUDIO. Východiskem projektu byla všudypřítomná vůle po uplatnění tradičních postupů, materiálů a navození tradiční atmosféry, zároveň však i předpoklad mladé a svěží architektury. Vznikla tak střídmá budova z cihel, dřeva a kamene se svébytně tvarovanou střechou a živě rozehranými okny.

Kuchyně mají nejen krásně vypadat, ale musejí také dobře fungovat a hlavně být praktické. To vše si u nás může každý vyzkoušet nanečisto a v životní velikosti. Zveme vás na zkušební jízdu v budoucí kuchyni.

V rakouském městečku Erl vzniklo v padesátých letech minulého století křesťanské divadlo určené především pro pašijové hry, které se zde hrají s velkým úspěchem dodnes. Postupně se místo stalo i oblíbeným letním dějištěm oper a divadelních představení v rámci Tyrolského festivalu a městečko Erl se tak nesmazatelně zapsalo na kulturní mapu Rakouska. Díky nové koncertní síni od vídeňských architektů ze studia Delugan Meissl Associated Architects se zdejší festivalová sezóna rozšířila i na zimní měsíce.

Mužská věznice bez ostnatých drátů a vysokých zdí, odříznutá od okolního světa nekonečným oceánem. Takové bylo zadání architektonické ideové soutěže, kterou uspořádala společnost [AC-CA] s cílem rozvířit diskuzi o současné podobě vězeňství a definovat nové směry, kterými by se mohlo v budoucnu ubírat. Mají být věznice záměrně nehostinným místem, jejichž prostředí jen umocní daný trest, nebo mají poskytovat prostředí napomáhající k nápravě a následnému snazšímu začlenění vězňů do společnosti?

Nízkoenergetický dům na Praze 6 vznikl kompletní přestavbou a výrazným rozšířením dvojdomu z šedesátých let 20. století. Klient zakoupil polovinu domu ve velmi špatném stavu na svažitém pozemku se zajímavým výhledem na severní část Prahy. Zadáním bylo vytvořit moderní dům se dvěma byty, který bude po technické a energetické stránce maximálně úsporný.

Kdysi dělnická čtvrť, dnes jedno z největších administrativních center uprostřed metropole. Řeč je o Karlínu, v němž po povodních roku 2002 začala výstavba celého komplexu budov podél Vltavy, jež měla obnovit tvář vodou poničené zástavby. Jeho urbanistickou koncepci nedávno uzavřel přední stěžeň – výrazná budova oceněná certifikátem LEED Platinum.

„Žádný dům není sám o sobě a pro sebe, ale je součástí nějakého prostředí,“ říká Jakub Kynčl, který společně s Jiřím Kneslem vede v Brně ateliér, jehož záběr sahá od rodinných domů až po velké urbanistické celky. Tuto myšlenku architekti rozvedli i na nedávné výstavě, která tak nebyla pouhou retrospektivou, ale i nastolením důležitých témat.

Bezpečnost, spolehlivá opora při pohybu po schodišti a vyladěný design. Takové je hlavní poslání moderního zábradlí. Výzvou pak při výběru zůstává kvalitní provedení, nadčasovost a snadná údržba.

V letošním ročníku ideové soutěže eVolo Skyscraper Competition udělila mezinárodní porota celkem 24 čestných uznání. Deset z nich jsme vám představili ve článku 10 vizí jak architektura může zachránit naší planetu. Čtrnáct dalších mrakodrapů, které umí čistit vzduch, plout na vodě, nebo zachránit lidský rod po celkové devastaci naší planety, si prohlédněte v tomto článku.