V Brně se rodí inkubátor farmaceutů. Masarykova univerzita staví výzkumné centrum

Masarykova univerzita v Brně získala stavební povolení na projekt MUNI BioPharma Hub za přibližně 2,5 miliardy korun. Vzápětí vypsala veřejnou zakázku na generálního dodavatele stavby. Výstavba nové budovy v Univerzitním kampusu v Bohunicích by měla začít letos v srpnu, provoz by mohl být spuštěn v polovině roku 2026.

Strategický projekt představuje spojení moderních výukových prostor farmaceutické fakulty a výzkumné infrastruktury Preklinického centra a Centra molekulární medicíny. Budova bude poskytovat zázemí také pro vědeckou výchovu ve farmakologickém či biomedicínském výzkumu.

Na šesti patrech a 13.500 metrech čtverečních budoucího MUNI BioPharma Hubu najdou studenti i pedagogové moderní prostory pro vzdělávací i výzkumnou činnost. Farmaceutická fakulta se přiblíží lékařské a přírodovědecké fakultě či výzkumnému centru CEITEC, čímž bude podpořený prostor pro mezifakultní spolupráci, sdílení výzkumných poznatků a technologického vybavení.

V podzemních prostorách nové budovy jsou plánované laboratoře, které umožní proces správné výrobní praxe v lékových formách. Fakulta tak bude schopná vyrábět menší certifikované šarže léků pro spolupracující farmaceutické společnosti či další partnery. Studenti navíc již při studiu získají zkušenost s výrobou léků.

Návrh vzešel ze soutěže

Budova vznikne podle návrhu studia Pelčák a partner architekti, který vzešel z architektonické soutěže. „Velikost a tvar stavebního pozemku je jednou z výzev, se kterou se návrh musel vyrovnat. Tvar pozemku je nepravidelný blížící se ostroúhlému trojúhelníku, do nějž se zařezává obdélníková, dle územního plánu nezastavitelná plocha krajinné zeleně, a jeho ramena jsou ve spádu. Přitom to severní je ve svažitém terénu na dně žlebu umístěno o přibližně 15 m níže než jižní, ležící na vrstevnici Studentské ulice,“ osvětlují architekti největší úskalí projektu.

„Nepříznivý tvar pozemku nakonec návrh využívá ve prospěch stavby, když do svahu pod objekt umisťuje parking, počítačový sál, strojovny, farmaceutickou výrobní linku a zvířetník. Každé ze suterénních podlaží přitom má přímý zásobovací či servisní vstup/vjezd z existující ulice Vinohrady – slepé vozovky ve žlebu. Nezastavitelnou část pozemku „krajinné zeleně“ návrh ve shodě s územním plánem proměňuje v park či přírodní zahradu, ke které se budova rozevírá a shlíží,“ vysvětlují dále.

Od partnerů ASB

Střechy a terasy bytového domu Panorama Plzeň

Stěnový systém vytápění REHAU: Chytrá alternativa i doplněk

„Kvadratický objem obdélníkového půdorysu protáhlého ve směru východ západ po vrstevnici je totiž zalomený podél ulice Studentské. Tak vznikají dvě části, lze říci dvě křídla stavby rozevírající se konkávně severním směrem k protějšímu svahu svrateckého hřebene. V místě hrany lomu v ulici je ve velké nice závětří situován hlavní vstup. V levém, západním křídle potom provoz Farmaceutické fakulty s ústředním atriem (a hromadnou garáží a superpočítačem v suterénu), v pravém, východním křídle nad sebou provozy preklinického centra a molekulární medicíny (se zvířetníkem a strojovnami v suterénu),“ dodávají autoři.

Univerzita nyní připravuje projektovou dokumentaci. Velký důraz klade na udržitelnost, aby vznikl energeticky šetrný objekt. „Počítáme například se světlíky propouštějícími dovnitř co nejvíce denního světla, s výrobou vlastní elektřiny prostřednictvím fotovoltaických panelů či zpětným využíváním tepla z datového centra. MUNI BioPharma Hub bude také využívat teplo z 53 geotermálních vrtů pod objektem a samozřejmostí je nádrž zadržující dešťovou vodu sloužící ke splachování či dalšímu zavlažování. Chybět nebude ani pnoucí vegetace na střechách,“ doplnil ředitel strategického rozvojového projektu MU 2021+ David Póč.