Citlivá konverze kláštera na kongresové a kulturní centrum
Galerie(12)

Citlivá konverze kláštera na kongresové a kulturní centrum

Dominikánský klášter ve slovinské Ptuji v sobě propojuje různé architektonické prvky a styly z celé své 800leté historie. Jeho konverze na kongresové a kulturní centrum je sjednotila a podtrhla a navrátila tak stavbu k podobné funkci, jakou měla v době svého vzniku.

Dominikáni přišli do Ptuje na počátku 13. století a získali pozemek uvnitř městských hradeb. Klášter i kostel od té doby prošel řadou transformací: z původního románského slohu přes několik dočasných gotických fází až k sou­časné barokní podobě. Po zrušení kláštera v pozdním 18. století měla budova řadu využití. Sloužila jako kasárna, nemocnice, muzeum, poskytovala sociální bydlení. Tyto etapy v ní zanechaly své stopy v podobě rozšíření a stavebních úprav. Loď kostela utrpěla nejvíce – v období baroka ztratila celou svou apsidální část, téměř polovinu budovy.

Pod schodištěm stále probíhají průzkumy.

Podobné funkce

Pro úspěšnou rekonstrukci historické budovy bylo klíčové, aby budova zůstala v provozu a nová náplň podtrhovala stejně tak její historickou, jakož i uměleckou hodnotu. Budova se také měla přizpůsobit svému budoucímu využití bez větších invazivních zásahů, které by poškodily historické prvky. Právě její využití coby kongresové a kulturní centrum se blíží funkci, kterou stavba měla v době svého dokončení: v minulosti měly kláštery roli kulturních a vědeckých center a kostely sloužily jako jedno z mála míst pro veřejné projevy.

Díky této podobnosti funkce současné a historické slouží klášterní komplex novému organizačnímu schématu téměř bezchybně.

Intervence jsou omezeny na části, kde se již nepředpokládají nové archeologické nálezy.

Intervence

Hledání kompromisu mezi požadavky památkářů a funkčními požadavky nového obsahu vedlo k řešení, které počítá s kombinací prvků současné architektury v souladu s těmi historickým. Proto jsou nové intervence omezeny pouze na části, kde se již nepředpokládají nové archeologické nálezy nebo konzervátorské zásahy – na podlahu. Ta obsahuje všechny technologické funkce požadované pro provoz kongresového a kulturního centra – inženýrské sítě, vytápění, větrání, osvětlení a zvukovou techniku.

Stěny z různých historických období, na nichž budou probíhat restaurátorské práce, jsou těmito neutrálními černými betonovými podlahami svázány v jeden celek. Tento prostorový koncept jednoduchého designu má klíčový zvrat v hlavní místnosti pro pořádání akcí – v hlavní lodi. V průběhu dějin dostavěná patra byla stržena a následné archeologické práce odhalily bohaté nálezy v centrální části někdejšího gotického kostela. Krypta, retrotabula (ozdobná stěna za oltářem) a pozůstatky schodů a podlah vyrobených z římských náhrobků budou prezentovány in situ.

Nad touto částí bylo vybudováno stupňovité hlediště. Kontrast mezi černou vestavěnou konstrukcí hlediště, schodiště a novými podlahami a bílými stěnami hlavního sálu záměrně odkazuje k barvám dominikánského řádu – bílá je zde symbolem nevinnosti a černá skromnosti.

Černá betonová podlaha propojuje centrum v jeden celek.

Kulturní centrum v Ptuji
Místo: Ptuj, Slovinsko
Investor: Město Ptuj
Architekt: Enota
Statika: Elea IC
TZB:Nom Biro
Elektro: Elsing
Plocha:3527 m2
Náklady: 4,4 mil. eur
Realizace: 2013

Situace

TEXT: Kateřina Kotalová
FOTO: Miran Kambič

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.