Knihovny už nejsou jen o knihách. V Česku se z nich stávají kulturní centra měst

Rekonstrukce a novostavby knihoven dnes patří k nejviditelnějším proměnám veřejné architektury v Česku. Z tichých půjčoven se stávají otevřená kulturní a komunitní centra, která reagují na technologické změny i nové potřeby městského života. Architektura v tom hraje klíčovou roli.

V posledních letech se v mnoha městech po celé republice stala rekonstrukce starých knihoven nebo stavba nových jedním z hlavních architektonických trendů. Tyto stavby se postupně mění z klasických depozitářů knih na multifunkční centra, která spojují tradiční funkce knihoven s novými technologiemi a službami odpovídajícími potřebám současné společnosti.

Knihovny už dávno nejsou jen místem, kde si lidé vypůjčují knihy a tráví čas v tichu mezi regály. Moderní knihovna je živý organismus, kde se potkává kultura, vzdělávání i každodenní městský život. Rekonstrukce starších budov často doplňují nové vrstvy funkcí, výstavní prostory, přednáškové sály, coworking nebo kavárny. Novostavby s tímto přístupem rovnou počítají. Knihovna se tak stává „třetím místem“ mezi domovem a prací.

Architektura jako nástroj změny

Zvýšený zájem o knihovny není náhoda. Reaguje na rostoucí potřebu kvalitních veřejných prostor i na tlak na efektivní využití stávajícího stavebního fondu. Knihovny se dnes profilují jako centra vzdělanosti, ale také jako ukázky udržitelné architektury a chytrého provozu.

Rekonstrukce i novostavby knihoven dnes spojuje několik klíčových principů, které zásadně proměňují jejich fungování: místo uzavřených depozitářů vznikají otevřená a sdílená prostředí, která podporují komunitní život a nabízejí prostor pro setkávání, vzdělávání i kulturní program. Zároveň se klade důraz na flexibilitu – interiéry jsou navržené tak, aby se mohly během dne snadno proměňovat od klidné studovny po živý workshop.

Samozřejmostí je bezbariérovost, přehlednost a celkový uživatelský komfort pro všechny generace. Stejně důležitou roli hrají i technologie, které už nejsou doplňkem, ale přirozenou součástí provozu moderní knihovny.

Do procesu výrazně vstupuje i Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, které poskytuje městům a obcím odborné zázemí, od konzultací po databázi realizací. Profesionalizace přípravy projektů je ostatně jedním z důvodů, proč kvalita těchto staveb v posledních letech roste.

Malé město, velká ambice: Červený Kostelec

Rekonstrukce Knihovny Břetislava Kafky v Červeném Kostelci ukazuje, že kvalitní architektura nevzniká jen ve velkých městech. Projekt studia Papundekl Architekti, autoři Jan Bárta, Šimon Bierhanzl a Marek Fischer, reagoval na původně skromné zadání úpravy interiéru. Technický stav budovy ale postupně otevřel cestu k mnohem ambicióznější rekonstrukci.

Výsledkem je komplexní proměna zahrnující stavební úpravy, zateplení i modernizaci technologií. Architekti pracovali s respektem k historickému domu, zároveň ale prostor zpřehlednili a sjednotili. Klíčovým motivem zůstává „domáckost“, která je pro menší knihovny zásadní.

Knihovna zde funguje jako veřejný interiér otevřený různým formám využití, od tichého čtení po komunitní akce. Právě tahle schopnost adaptace je dnes měřítkem úspěchu.

Knihovna jako krajina: Turnov míří vysoko

Turnov jde ještě dál. Nová Knihovna Antonína Marka od ateliéru A69 pracuje s výraznou metaforou krajiny Českého ráje. Inspirací se staly pískovcové skály, které se promítají do tvaru i vnitřního uspořádání budovy.

Centrem je čtyřpodlažní vertikální hala, kolem níž se vinou lávky a pavlače s knihovním fondem. Pohyb budovou připomíná průchod skalní soutěskou, architektura tak pracuje nejen s funkcí, ale i s emocí.

Projekt zároveň výrazně rozšiřuje veřejný prostor města. Dva vstupy, propojení s parkem, venkovní čítárny, amfiteátr i letní kino na fasádě – knihovna tu není solitér, ale součást městského organismu.

Černá kostka: dlouhý příběh Ostravy

Specifickou kapitolou je připravovaná Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, známá jako Černá kostka. Projekt od Kuba & Pilař architekti řeší dlouhodobě nevyhovující podmínky stávající instituce sídlící v Nové radnici.

Denně ji navštíví stovky lidí, prostory ale kapacitně ani technicky nestačí. Nová budova má nabídnout zázemí pro více než milion publikací i moderní vzdělávací infrastrukturu.
Příběh projektu je zároveň ukázkou komplikovanosti veřejných investic – odkládání, úpravy projektu i změny lokality. Přesto se zdá, že Ostrava se nakonec moderní knihovny dočká. A s ní i výrazného architektonického symbolu.

Druhý život budov: od kostela po továrnu na knedlíky

Zajímavý je i trend konverzí. V Olomouci prošel rekonstrukcí Červený kostel, který získal moderní přístavbu a novou funkci. Kostel byl přes šedesát let veřejnosti uzavřen. Nově slouží ke kulturním účelům. Plní funkci komorního koncertního sálu, stal se prostorem pro veřejná čtení či výtvarné umění. Budova se tak díky rekonstrukci konečně otevřela veřejnosti. Novinkou je pak odvážná přístavba. Projekt měl na starosti atelier-r a na kontě má i několik ocenění.

V Chodově na Sokolovsku se zase bývalá výrobna knedlíků proměnila v knihovnu. Novou tvář dali knihovně architekti z Ateliéru Kopecký. Nová knihovna disponuje oddělením pro děti a dospělé, v suterénu budovy je pak kavárna.

Ukazuje se, že nevyužité objekty dostávají nový život a města tím řeší nejen kulturní infrastrukturu, ale i zanedbané lokality.

Nové projekty, nové ambice

Další města připravují vlastní projekty.

V České Lípě zvítězil návrh studia mh architects atelier. Nová knihovna se zelenou střechou má vyrůst v proluce v centru a pomoci revitalizovat dnes zanedbané území.
V Břeclavi zase ateliér Pelčák a architekti navrhl komplexní kulturní centrum. Knihovna, technologický hub, společenský sál i kavárna zde tvoří jeden celek. Projekt pracuje s otevřením budovy směrem k městu a aktivací parteru, což je přesně to, co současná veřejná architektura potřebuje.

Knihovny jako lakmusový papírek měst

Na knihovnách je dobře vidět, jak se mění přístup k veřejnému prostoru. Už nejde jen o to postavit budovu, ale vytvořit místo, které funguje, přitahuje lidi a má smysl i mimo svou primární funkci.

Knihovna dnes není luxus, ale infrastruktura. A zároveň jeden z mála typů staveb, kde se může potkat architektura, vzdělávání i sociální role města v jednom.
Pokud se to povede, vznikají projekty, které mají přesah. A které často nastavují laťku i pro další veřejné stavby.