Jak se nevzdat architektonické tradice a přitom docílit vzniku nadčasové stavby odpovídající všem současným požadavkům na kvalitní kancelářské prostory? Odpověď nabízejí autoři budovy Keystone, švýcarští architekti Mathias Müller a Daniel Niggli z kanceláře EM2N.
Jelikož obliba skla v architektuře roste, výrobci intenzivně pracují na technických inovacích i estetických kvalitách skla a skleněných fasádních systémů. Integrují fotovoltaiku, experimentují s mírou transparentnosti, vylepšují odolnost i bezpečnost a vycházejí vstříc odvážným nápadům architektů. Jako například v Šanghaji.
Tak jako se potenciální kupci spotřebního zboží rozhodují podle různých testů kvality, podobně je tomu i v případě architektury. Co přináší investorům certifikace zelených budov a jak probíhá samotný certifikační proces?
Jak se postavit k architektonickému dědictví, které už neodpovídá současným nárokům? Kancelářská budova postavená v 70. letech minulého století podle projektu architekta Jana Štípka se dočkala úpravy, která jí vdechla nový život.
Efektivní ekologické řešení může vzniknout variováním jednoduché stavebnice. Dokazuje to realizace administrativního centra podle projektu německého architektonického studia Pysall Ruge Architekten, která navíc působí jako clona pro bytové domy a vstupní brána do parku.
Symbolizují stále ještě sílu a tvář firem? Jakou roli hrají v urbanismu města? Co od nich očekávají uživatelé?
„V Rožnově v minulém století existovaly na náměstí domy s pasáží, bohužel dnes investoři chtějí zastavět a pronajmout komerčně co největší plochy,“ říká architekt Kamil Mrva, který se rozhodl k tradici pasáží a pavlačí vrátit a oživit tak veřejný prostor kdysi lázeňského města.
Australsko-německá architektonická kancelář LAVA nedávno dokončila proměnu stávající budovy hostelu v moderní nízkoenergetickou stavbu. V interiéru vznikly nové prostory a různé typy pokojů. Cílem projektu však nebyla jen modernizace konceptu vnitřního prostoru, ale také jeho udržitelnost. Projekt využívá podlahové vytápění napojené na ekologickou peletovou vytápěcí soustavu a na jeho stavbu i vybavení byly použity výhradně lokální materiály, především dřevo.
Umíte si představit vánoční nákupy, při nichž můžete místo probojovávání se davem a bloudění ve spleti uliček bez denního světla spíše relaxovat a vychutnávat špičkovou architekturu? Skutečně, jde to i jinak. Představujeme Vám některé obchodní domy od světových i českých architektů, které nezapomínají na člověka a jeho potřebu cítit se uvnitř příjemně a bezpečně.
Rekonstrukce bývá pro architekty někdy větším oříškem než vymýšlení projektu nad čistým papírem. Dvojice architektů Petr Pinkas a Jan Žalský byla postavena před takovou výzvu před pěti lety, kdy se pustili do proměny bývalé kancelářské budovy na obchodní centrum. V té době netušili, jaký další rozměr stavbě dodá její nové využití.
Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací v informatice (CERIT) vyroste do roku 2014 v areálu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity (FI MU) v Brně. Projekt za více než půl miliardy korun počítá s vybudováním prostorů pro výuku a výzkum, s výstavbou podnikatelského inkubátoru a vědecko-technického parku a zřízením počítačového centra pro zpracování vědeckých dat. Dotaci podepsal ministr školství začátkem srpna.
Na ostrově Amager, kam sahá jižní část dánské metropole, byl na konci loňského roku dokončen největší bytový komplex ve městě. Architektonická kancelář BIG – Bjarke Ingels Group tak dokončila svoji trilogii rezidencí pro stejného developera. V blízkosti přírodní rezervace se do tvaru číslice 8 stáčí dům, který je spíše živým městským blokem a který navzdory své velikosti není anonymní noclehárnou, ale prostředím pro budování sousedských vztahů.
Exponovaným stockholmským nádražím denně projde takové množství cestujících, že by bylo škoda nevyužít jimi ohřátý vzduch a nevytápět jím třeba několik pater kanceláří. Naopak chladit je může blízký vodní kanál Klara Sjö, osvětlovat slunce. Když se tyto přirozené zdroje smíchají se současnými technologiemi, přidají se ekologicky orientované služby podporující ekologickou dopravu, recyklování a šetrnost a tuto směs ozdobí švédský design, můžeme servírovat jednu z nejúspornějších budov světa. Je jí Kungsbrohuset, navržená architekty z kanceláře Strategisk Arkitektur.
V jihovýchodní Asii je běžné, že lidé se v obchodních domech rádi setkávají, diskutují, pijí čaj, obědvají a samozřejmě i nakupují. Objekt obchodního domu (UNStudio) neposkytuje návštěvníkovi jen komerční prostory, ale plní zejména sociální a kulturní funkci. Jestliže dnes vnímáme muzeum jako supermarket atrakcí, potom obchodní dům můžeme vnímat také jako muzeum.
Historie zelených budov není nikterak dlouhá. Jejich koncept se masově rozšířil až v posledním desetiletí a vychází mimo jiné z vědeckých studií o globálních změnách klimatu. K trendu ochrany životního prostředí se postupem času přidalo množství nadnárodních společností, které začaly investovat do udržitelné výstavby.
