Polská společnost Deep Ocean Technology plánuje v polovině tohoto roku začít s výstavbou prototypu podmořského hotelového komplexu. Ten ponese jméno Water Discus a stát bude v polském přímořském městě Gdyně. Podmořské hotely už ve světě existují, tvůrci ale doufají, že se jejich modulový hotel bude díky unikátní konstrukci, funkčnosti a variabilní velikosti stavět i v dalších městech, například v Dubaji.
Nejvyšší budova Velké Británie a vlastně celé západní Evropy se na začátku února otevřela veřejnosti. Mrakodrap, jehož původní jméno London Bridge Tower se postupem času přeměnilo na The Shard- Střep, je vysoký 310 metrů a pozorovat Londýn z něj můžete z výšky 243 metrů. Stejně jako slavná Okurka Normana Forstera má i The Shard mnoho nepřátel, kteří mrakodrapu říkají Obří slánka.
Komerční banka sídlí od loňského podzimu v nové centrále v pražských Stodůlkách. Budova podle návrhu architekta Zdeňka Hölzela z kanceláře AHK architekti je součástí rozsáhlého developerského projektu nové městské čtvrti City West. Díky promyšlenému designu i použitým technologiím se majiteli podařilo získat uznávaný certifikát BREEAM na úrovni very good.
Brněnský mrakodrap AZ Tower má stále jen 104 metrů. Od pozice nejvyšší budovy v zemi jej stále dělí chybějící sedmi metrová ocelová špička. Její instalace se opozdila kvůli nepříznivému počasí, takže stavebníci se věnují interiérům budovy a instalace špičky je odložena na únor. Nejvyšší budovou v ČR tak prozatím zůstává City Tower na Pankráci.
Město Jesenice ve slovinském pohoří Karavanky má dlouhou ocelářskou historii. Tento průmysl je zde všudypřítomný a mnohé domy jej připomínají svou červenou, rezavou barvou. Těžko zde mohla nová budova státní správy vzniknout z něčeho jiného, než právě z oceli. Zvlášť když přímo před ní stojí socha oceláře.
Areál Svit Baťovy továrny ve Zlíně se má proměnit v pulzující městskou čtvrť. Právě zde vedle dalších developerských projektů probíhá revitalizace budovy 32, kterou vlastní společnost CREAM Real Estate. MAX 32, jak je vlajkový projekt společnosti nazván, má být multifunkčním centrem, které obsáhne pobočku České pošty, obchody, služby a především ubytování pro studenty, kterým nabídne i startovací kancelářské prostory a možnosti sportovního vyžití.
Na vídeňské Mariahilfer Strasse, známé nákupní třídě, vyrostl už v roce 1879 obchodní dům, který se stal ikonou. Během své existence prošel mnoha stavebními úpravami a rekonstrukcemi. Ta poslední z roku 2010 změnila celý objekt k nepoznání.
Alternativní způsob jak si užít švýcarské Alpy nabízí nedávno dokončený Whitepod Alpine Ski Resort. Krom soukromých sjezdovek, autentické alpské chaty a restaurace s místní kuchyní, nabízí ubytování v netradičních stanech s kupolovitým tvarem nazývaných POD. Izolován od městského znečištění a lákající na maximální šetrnost k okolí má Whitepod Resort dobrou šanci stát se oblíbenou destinací rozmáhajícího se ekoturismu.
S ohledem na celkový hospodářský pokles a rozmach elektronických nákupů přes internet čeká tradiční nákupní centra pravděpodobně nová výzva, která ještě více zostří maloobchodní boj o koncového zákazníka.
Ostravská Karolina se mění k nepoznání. Na místě někdejšího uhelného dolu a koksovny stejného jména vyrůstá velkolepý revitalizační projekt Nová Karolina. Jeho součástí je letos dokončené obchodní centrum Forum Nová Karolina, jehož architektura je založena na konceptu nizozemského ateliéru OMA, dále zpracovaném dceřinou kanceláří investora T+T Design a českou projekční kanceláří K4.
Jak se nevzdat architektonické tradice a přitom docílit vzniku nadčasové stavby odpovídající všem současným požadavkům na kvalitní kancelářské prostory? Odpověď nabízejí autoři budovy Keystone, švýcarští architekti Mathias Müller a Daniel Niggli z kanceláře EM2N.
Jelikož obliba skla v architektuře roste, výrobci intenzivně pracují na technických inovacích i estetických kvalitách skla a skleněných fasádních systémů. Integrují fotovoltaiku, experimentují s mírou transparentnosti, vylepšují odolnost i bezpečnost a vycházejí vstříc odvážným nápadům architektů. Jako například v Šanghaji.
Tak jako se potenciální kupci spotřebního zboží rozhodují podle různých testů kvality, podobně je tomu i v případě architektury. Co přináší investorům certifikace zelených budov a jak probíhá samotný certifikační proces?
Jak se postavit k architektonickému dědictví, které už neodpovídá současným nárokům? Kancelářská budova postavená v 70. letech minulého století podle projektu architekta Jana Štípka se dočkala úpravy, která jí vdechla nový život.
Efektivní ekologické řešení může vzniknout variováním jednoduché stavebnice. Dokazuje to realizace administrativního centra podle projektu německého architektonického studia Pysall Ruge Architekten, která navíc působí jako clona pro bytové domy a vstupní brána do parku.
