Partneři sekce:
  • Českomoravský beton

Anketa: Co dala nákupní centra městu?

Anketa: Co dala nákupní centra městu?

Ačkoliv počet nových obchodních center klesá, ta postavená většinou trvale změnila část města, kde vznikla. Některá však zejí prázdnotou a nejsou ani pronajaty všechny obchodní plochy, jiná se rozrůstají, transformují. Jak by měla centra vypadat z hlediska architektury, urbanismu, funkce?

Otázka: Jaké obchodní centrum je nejpovedenější a které to nejhorší?

Pavel Nasadil, architekt

Pavel Nasadil, architekt
Za nejpodařenější zatím považuji obchodní centrum City Park v Jihlavě z dílny Kuba-Pilař. Má skvělou polohu urbanistickou, na okraji centra města a nikoliv přímo v centru. Vytváří městské prostředí, pracuje se střešní krajinou a uvnitř má jednoduchou orientaci. Architektura a interiéry jsou kultivované a dobře promyšlené.
Za největší průšvihy mezi obchodními centry považuji pražské Palladium a brněnský Špalíček. Obě stavby jsou velmi necitlivě zasazeny do struktury města a také neúměrně veliké. Palladium navíc uzurpuje Náměstí Republiky jako svůj výsostný vstupní prostor. Vnitřní prostorová struktura je navíc matou­cí a podřízena marketingovým modelům záměrně potlačujícím orientaci. To je pro mne neakceptovatelné.

Jan Vondrák, architekt

Jan Vondrák, architekt
Česká republika si za posledních dvacet let prošla divokým a velmi zrychleným vývojem stylu nakupování. Nejdříve jsme postavili veliké obchodní domy za hranicemi města a zjistili jsme, že už si nakoupit pěšky nedojdeme. A tak se začaly velké obchodní domy stavět i v centrech měst a bez jakéhokoliv počítání jsme si zlikvidovali všechny drobné obchody.
Obchodní domy svojí kapacitou i funkcemi zastupují roli centra města, náměstí i ulic, a aby zaplnily nevyužité plochy, absorbují dokonce i funkce veřejných institucí. V centrech některých měst padají ceny obchodních ploch, ale málokterý obchodník si je i přes nízké nájemné může dovolit. Díky přemrštěné kapacitě prodejních ploch se některé obchodní domy začínají vylidňovat, aniž by před tím vůbec naplnily plné kapacitní stavy. Velké prefabrikované krabice nejsou svojí konstrukcí a dispozicí velmi flexibilní pro případnou přestavbu a změnu užívání. Pokud bych měl vyzvednout některý z chrámů nákupu postavených v posledních letech, tak raději pochválím všechny radnice, které se nenechaly dostat pod tlak developerů a udržely centra svých měst „čistá“.  Pomyslný palec dolu naopak dostává Liberec, který si dokázal za poslední dvě dekády centrum poničit hned několika obchodními centry. Není však vše tak zlé. Po jednom z plánovaných projektů zbylo jezero uprostřed města. Do budoucna možná velmi příjemné místo na zchlazení v očekávaných horkých létech. Bláznivé? Ani náhodou. V absurdní realitě dnešní doby je někdy lepší trochu snít.

Karolína Vojáčková, architektka a publicistka

Karolína Vojáčková, architektka a publicistka
Obchodní dům je z typologického, společenského i urbanistického hlediska velmi zajímavý kus města. V současné době se zde v shopping mallech mixují obchody, služby, gastro provozy až po tělocvičny a kina. Pokud je nabídka obchodního domu zúžena, tak bývá doplněna o kancelářské plochy jako například v Quadriu. Tím se zásadně začíná diferenciovat užívání celého objektu. To celé ovlivňuje, jestli objekt bude fungovat horizontálně nebo vertikálně. Tyto fakty by měl architekt s investorem zvážit již při studii, protože mají i hlubší celospolečenský význam v rámci města jako celku. Tato otázka se znovu objevuje i ve vztahu veřejného a soukromého a urbanismu jako takového. Sice obchodní dům je soukromý pozemek, který se otevírá a zavírá v určitou dobu, ale jeho návštěvníci v něm často tráví tolik času, že se dá říct, že nahrazuje část veřejného prostoru, kde by člověk mohl trávit čas nebo se třeba potkávat s přáteli. Mělo by se tedy více přihlížet k hybridnímu provozu, větší propojenosti soukromého a veřejného. Dále je možné se inspirovat v zahraničí, kde se velké obchodní domy mixují s bydlením jako například Fünf Höfe v Mnichově. Dalším problémem je délka procesu schvalování výstavby těchto objektů. Sice díky technologiím se podaří vystavět objekt za adekvátně dlouhou dobu, ale procesy schvalování a vyřizování trvají často přes 10 let, někdy i 13 či 15 let. Takový projekt je zastaralý již v době založení základů. Tyto projekty pak nemohou obstát ani u laické, ani u odborné veřejnosti, a to ani esteticky, ani co se týče obecného přínosu pro architekturu a město jako celek jako například projednávaný Palác Stromovka.

Arch Vader, architekt a kritik architektury

Arch Vader, architekt a kritik architektury
Nejpovedenější projekty jsou Obchodní centrum Quadrio, Obchodní pasáž Florentinum, Galerie Myšák a obchodní centrum Atrium, které jsou sice architektonicky ošklivé a monstrózní, ale více méně alespoň respektují původní podobu města.
I obchodní dům se musí chovat městsky, musí respektovat své okolí a musí na něj navázat. Nesmí to být jen vyplnění parcely, jako je tomu např. u Paláce Stromovka. Dům musí s okolím komunikovat – musí mít mnoho vstupů a vjezdů, musí mít okna, musí respektovat uliční síť a ne ji využívat jako vjezd pro zásobování. Nesmí do okolí řvát reklamou. Prokázalo se, že časem ji lidé navíc přestanou úplně vnímat – tak proč to s ní přehánět. Toto nejsou žádné novinky, jsou to klasická pravidla architektury. Tam se nepovedlo snad všechno, co se nepovést mohlo. Jeden architekt udělal před 15 lety studii, pak mu to vzali a dali jinému. Lordship navíc porušil dohodu s městem. V příloze 2 smlouvy s MČ PRAHA 7 se píše: Obchody budou přístupné jak přímo z ulice, tak i z vnitřních veřejných prostor domu, parter budou zdobit výlohy se vstupy. Fasáda stavby bude obložena kvalitním kamenem, okna, vstupy, výkladce a ostatní detaily budou realizovány s vysokou řemeslnou náročností. Dále je zmíněno přechodné bydlení v apartmánech, památník holocaustu v centru dispozice, atd. Výsledek: stavba z periferie jako nosič reklamy.
Snad internetové obchody definitivně změní kulturu a nakupování v obrovských chrámech nákupu se stane přežitkem. Takže budeme jen vyzvedávat zboží v malých obchůdcích, které budou dokonale ladit s městem.

Text: Kateřina Kotalová
Foto: archiv RESPONDENTŮ, John Gollings

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře