Lázeňské středisko inspirované oázou

Architekti ze slovinského ateliéru ENOTA navrhli do prostředí tureckého přímořského města Çeşme rozsáhlý wellness a zdravotnický komplex inspirovaný oázou. Çeşme je proslulou rekreační destinací s dlouhou historií využívání termálních pramenů. Nový komplex posílí místní turismus díky rozsáhlé nabídce lázeňských procedur a dalším zdravotně-rekreačním programům.

Architekti se museli potýkat především s nedostatkem prostoru pro umístění všech klientem zadaných funkcí areálu. Nezanedbatelnou část z nich proto bylo třeba umístit pod úroveň terénu, což do značné míry ovlivnilo celkové řešení a filosofii projektu.

Slunce v podzemí

Koncept projektu spočívá ve speciálním designu, díky kterému jsou jednotlivé funkce umístěny do kruhových stavebních bloků. Každá z těchto jednotek je situována kolem prostorného vnitřního atria, které je prohloubeno, aby umožnilo slunečnímu světlu proniknout až do podzemních úrovní. Kaž­dý stavební blok je pak individuálně přizpůsoben tak, aby kopíroval okolní zvlněný terén.

Nepřehlédněte: Moderní lázně v historickém prostředí

Násobení tvarů

Rozbitím uniformity jednotlivých výšek vzhledem k přízemí jsou vytvářeny rozmanité pohledy z atria do okolí, které přispívají k vytvoření výrazných a jasně definovaných tvarů. Areál jako celek je tvořen opakováním a násobením těchto základních stavebních bloků. Střechy kruhových jednotek jsou pak vzájemně propojeny, což tvoří jednotný vzhled. Atria se dají dle potřeby otevřít či zakrýt membránovou střechou.

Shluky buněk

Každé atrium je přizpůsobeno funkcím svého programu a společně s atraktivní střešní krajinou představují tyto kruhové otevřené prostory jeden z hlavních konstrukčních prvků areálu. Vizuálně oddělené, ale propojené prostřednictvím programu uvnitř tvoří atria shluk „oáz“, z nichž každá plní jinou funkci.

Celý komplex je sjednocen společným vizuálním výrazem. Atria definují vnější prostory jednotlivých programů, zatímco zvlněné střechy sledující kopcovitý terén pomáhají komplexu splynout s okolní krajinou.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 1/2019.