Horský hotel Královka

V roce 1888 postavil Spolek německých turistů na Královce v Jizerských horách dřevěnou rozhlednu, tu ale ani ne po dvaceti letech provozu strhl vítr. Roku 1907 byla původní stavba nahrazena dnešní kamennou rozhlednou. Unikátní je v tom, že na jejím vrcholu je usazen domek se sedlovou střechou. Dnes areál funguje jako hotel a místo rodinné rekreace.

V roce 1934 přibyla budova turistické občerstvovny a následně ubytovna, která měla kapacitu přes 200 lůžek. Tyto původní funkce by se sem měly podle plánu majitelů časem vrátit. Co přesně se dělo s Královkou za socialismu, nemá spolumajitel Tomáš Fotul představu.

Když ale v roce 2013 zdejší areál kupoval, byla rozhledna i přilehlé budovy ve velmi špatném stavu. Díky šetrné rekonstrukci se dnes opět můžeme pokochat výhledem z nového ochozu rozhledny na Ještědský hřeben, Lužické a Jizerské hory, Kozákov nebo Trosky. Když je dobrá viditelnost, je vidět až na Žižkovskou věž v Praze.

Na původním půdoryse

Investice v řádu stovek milionů korun už dnes nabývá jasných obrysů. Areál nabízí ubytování v domě s jedenácti apartmány, přízemní pokoje mají předzahrádky, kde majitelé plánují v brzké době instalaci vířivek. Rozhledna i restaurace pro turisty je v provozu, stejně jako velké dětské hřiště.

Do konce roku by měly být otevřeny ještě další dva apartmánové domy a restaurace pro ubytované hosty. V dlouhodobém plánu je také hotel s kongresovým sálem. Všechny budovy rostou na půdorysech budov původních, výškou nesmí přesahovat původní budovu staré Královky a budou také přibližně naplňovat původní celkovou kapacitu areálu.

Sto padesát oken

Antracitové střechy, dřevěné obklady ze severského modřínu, sokly z místní liberecké žuly. Dům na první pohled upoutá i velkým množstvím oken s profily Eforte od společnosti Deceuninck, také v antracitovém dekoru.

„Plast byl pro nás jasná volba, chtěli jsme něco odolného, co vydrží zdejší náročné klimatické podmínky s minimální údržbou. Hliník je pro mě studený a samozřejmě je cenově také někde úplně jinde,“ komentuje výběr spolumajitel hotelu Tomáš Fotul.

Martin Jodas z firmy Okna Tanvald, která zakázku realizovala, k tématu dodává: „Zatím jsme zde osazovali okny tři apartmánové domy. Přes 150 kusů oken o celkové ploše 284 m², zasklených izolačními trojskly s Ug = 0,6 W/m².K.

Životnost takových oken odhadujeme na 40–60 let, podle péče při údržbě. Okna jsme montovali v listopadu a prosinci, to je pak tady na horách výzva už jen doprava oken na stavbu. Samotná instalace byla díky perfektní připravenosti stavby už jen třešničkou na dortu.“

Znovupoužité dřevo

Kompletní stavbu provádí firma TERMIL, kterou si velmi pochvalují i majitelé Královky. V minulosti realizovala ve zdejším kraji více zajímavých staveb, například pivovar Rohozec. „Apartmánový dům je sice postaven z energeticky úsporných materiálů, ale rekuperovat ten krásný horský vzduch nám přišla škoda. Ať si hosté vyvětrají dle libosti,“ dodává ke stavbě Tomáš Fotul.

„Pro návrh interiérů jsme si pozvali návrhářku Martinu Krtičkovou. Dominantou jsou dřevěné obklady ze starého kartáčovaného dřeva. Z původních staveb jsme se snažili vyhodit minimum materiálu, takže všechno bourané dřevo zpracováváme v naší vlastní kartáčovačce a dále nám ho upravují truhláři z okolí.“

Cit pro přírodu

Areál je vybaven moderními technologiemi a s výjimkou elektřiny a plynu na vaření je plně soběstačný. Má vysoce účinnou čistírnu odpadních vod i vlastní zdroj tepla (z tepelných čerpadel, která berou energii ze 46 geotermálních vrtů do hloubky 130 m) a pitné vody, kterou není třeba upravovat pomocí chemie.

Pro plánovanou stavbu hotelu bylo třeba vyhloubit 6 m hlubokou jámu do skály v podloží, což bylo možné jen trhacími pracemi malého rozsahu za účasti seismologa z báňského úřadu.

Od partnerů ASB

Autonomie a úspory díky české baterii a sálavému vytápění

Střechy a terasy bytového domu Panorama Plzeň

Než bude budova hotelu hotová, je jáma zatím využívána z části jako nádrž, kam je svedena dešťová voda ze všech střech. Slouží k zalévání a jako zásoba vody pro případ požáru. Případné vodní přebytky jsou odváděny do zasakovacích jam v lese.

Mravenčí stezkou

Majitelé Královky se celkově vzato snaží chovat ke krajině citlivě. Dbají na patřičnou likvidaci odpadu včetně starých místních zátěží a přispívají i na opravy příjezdových silnic nebo obnovu rozvodné sítě.

Zároveň chtějí výrazně zklidnit dopravu tím, že budou turisty motivovat, aby auto nechali na centrálním parkovišti a prošli se třeba takzvanou mravenčí stezkou z Bedřichova až na Královku. V zimě vedou k areálu udržované běžkařské tratě Jizerské magistrály, v létě je Královka ideálním cílem výletů.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 1/2020.