Bauerova vila
Galerie(8)

Citlivá rekonstrukce kubistické Bauerovy vily

Partneři sekce:

Osudy lidí a jejich domovů jsou propojeny. Když si velkostatkář Antonín Bauer nechal v roce 1912 postavit na svou dobu odvážně koncipovaný dům, jeho rodině i rozlehlému gruntu se dařilo. Během druhé světové války byla vila zabavena a celá rodina skončila v Osvětimi. Dům se z dlouhého „spánku“ probudil až po více než šedesáti letech díky rozsáhlé rekonstrukci.

Mladému architektovi Josefu Gočárovi zadal projekt velkostatkář Adolf Bauer v době před první světovou válkou. Tehdy byly v kurzu především historizující nebo secesní stavby plné romanticky florálních motivů. V zemědělském prostředí pak náhle vyrostlo stavení na svou dobu velmi moderní a avantgardní. Bauerův dům je unikátní také tím, že se jedná o jedinou kubistickou vilu na českém venkově.

Zabydlený kubismus

V přízemí se nachází rozlehlá hala s efektně vysokými okny, je zde také kuchyň, jídelna, koupelna, pracovna a ložnice manželů Bauerových. V horním patře byly pokoje dvou statkářových dcer a ložnice pro hosty. Josef Gočár u hlavního průčelí domu původně nezamýšlel vytvořit terasu, v autentickém návrhu jsou na tomto místě zakreslena místo dveří okna a pod nimi podezdívka.

Statkář Bauer si ale terasu nakonec prosadil. Exteriér vily je ryze kubistický, vybavení interiéru ale mělo za Bauerových časů ke kubismu daleko. Nechyběly „ludvíkovské“ postele s nebesy ani další historizující kusy nábytku, které byly v tehdejších domácnostech běžné.

Bauerova vila 1

Prostorná hala je srdcem Bauerovy vily
Kosodélníkové výplně interiérových dveří
Horní patro vily pohled na původní kubistické zábradlí a vypínač Hager.eps
Designové vypínače navržené podle původních bakelitových vzorů dodala firma Hager
Zachovala se originální koupelna včetně původní vany a části obkladů
Bauerova vila 1
Bauerova vila

Úřad, knihovna i kadeřnictví

Většina původního vybavení domu zmizela podobně nenávratně jako majitelé vily. Antonín Bauer zemřel v roce 1929 na cukrovku. Jeho žena a dcery se pak odstěhovaly do Prahy. Za protektorátu byl dům, statek i okolní pozemky zabaveny jako židovský majetek, brzy na to skončila celá rodina Bauerů v Osvětimi. Po roce 1945 připadla vila obci a sloužila jako městský úřad, knihovna a kadeřnictví.

V roce 1987 byla budova prohlášena za kulturní památku. Obec však na její rekonstrukci neměla prostředky, proto ji v roce 2002 prodala Nadaci českého kubismu. Tato organizace provedla v letech 2005–2007 podle projektu architekta Michala Sborwitze rozsáhlou rekonstrukci.

Zachovala se originální koupelna včetně původní vany a části obkladů
Zachovala se originální koupelna včetně původní vany a části obkladů |

Citlivá rekonstrukce

V interiéru byla částečně zachována původní kubistická výzdoba, například zábradlí s lomenými sloupky nebo kosodélníkové tvary skleněných výplní interiérových dveří. Zachovala se také originální koupelna, včetně původní vany a části obkladů. Prkenné a dlážděné podlahy v kuchyni, koupelně a pokojích zůstaly původní. Designové vypínače navržené podle původních bakelitových vzorů dodala firma Hager.

Během druhé fáze rekonstrukce v roce 2009 byla provedena výmalba – přes šablonu, tupovací metodou. Linoleum v pracovně je replikou původní podlahové krytiny. Jedná se o lino intarzované, každý malý čtvereček je ručně zasazen do většího čtverce. Interiéry byly doplněny nábytkem reprezentujícím vývoj kubistického směru, je zde také největší sbírka kubistické keramiky na světě.

Designové vypínače navržené podle původních bakelitových vzorů dodala firma Hager
Designové vypínače navržené podle původních bakelitových vzorů dodala firma Hager |
Bauerova vila
Místo: Libodřice u Kolína
Architekt: Josef Gočár
Autor rekonstrukce: Michal Sborwitz
Realizace: 1912–1914
Rekonstrukce: 2005–2009
Text: Tereza Janišová
Foto: David Raub
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 5/2018.